Kvůli brexitu hromadně utíkají: Zájem Britů o irské občanství se zdvojnásobil

Pondělní jednání zástupců stran o brexitu ve Strakově akademii. Kromě Tomáše Prouzy se zúčastnil například Pavel Telička, Marek Ženíšek nebo Zuzana Roithová.

Autor: ČTK -

6. října 2016

•

06:51

Poptávka po irských pasech se po červnovém referendu, v němž si Britové odhlasovali odchod své země z Evropské unie, mezi obyvateli Anglie, Skotska a Walesu zdvojnásobila. Žádost o občanství Irské republiky jich od počátku července do konce září podalo přes 21 000. S odvoláním na irské ministerstvo zahraničí o tom informovala agentura AFP.

Během tří měsíců, které uplynuly od britského lidového hlasování, podalo žádost o irské občanství 21 549 Angličanů, Skotů a Velšanů. Ve stejném období loňského roku to přitom bylo jen 10 959.

Počet žádostí obyvatel Severního Irska, které je součástí Spojeného království, se meziročně zvýšil z 9 401 na 15 757. Pravidla jsou pro ně ale jiná než pro lidi ze zbytku ostrovní monarchie, irské úřady je proto uvádí ve statistikách odděleně. Lidé narození v Severním Irsku mají právo na irský pas automaticky.

Kateřina Zemanová má „vítr“ z brexitu. Prezidentovi je odporný její obor studia

Britové utíkají i jinam

Britové z Anglie, Skotska a Walesu mají na irské občanství nárok v případě, pokud prokážou, že alespoň jeden z jejich rodičů či prarodičů pocházel z Irska. Podle některých odhadů tak má právo na irský pas asi deset procent Britů.

Ani více než tři měsíce po referendu není zcela jasné, jak budou po takzvaném brexitu obyvatelé Spojeného království dál žít či pracovat v Evropské unii. Zájem o občanství jiných členských zemí po hlasování prudce vzrostl. Britové žádají o občanství Německa, Belgie, Španělska, Portugalska, Švédska či Kypru. Některé z těchto států mají zákonná ustanovení, která umožňují cizincům s kořeny v dané zemi snáze získat jejich občanství.