8°C
„Ruský letoun sestřelili na můj příkaz,“ přiznal turecký expremiér Davutoglu
Byl jsem to já, kdo vydal příkaz sestřelovat letadla cizích států, pokud naruší vzdušný prostor země. Včetně těch ruských. S takovým přiznáním přišel v rozhovoru pro média bývalý premiér Turecka Ahmet Davutoglu (57). Ruský bombardér Su-24 byl sestřelen loni v listopadu na turecko-syrské hranici a incident vážně poškodil vztahy obou zemí. Ty se začaly normalizovat až v červnu poté, co prezident Recep Erdogan (62) zaslal Vladimiru Putinovi (63) omluvný dopis.
„Podle zákonů našeho státu pravidla pro »kontakt« (vojenských cílů) zadává generálům premiér. Já jsem takový příkaz vydal 10. října. Nově se příkaz týkal nejen syrských letadel, ale všech, kdo naruší turecký vzdušný prostor,“ přiznal Davutoglu odpovědnost za sestřelení ruského stroje. Zároveň prohlásil, že příkazu nelituje a postupoval by stejně, „i kdyby se to stalo dnes.“
Ruský bombardér byl sestřelen 24. listopadu 2015. Ankara obvinila Moskvu z narušení vzdušného prostoru, což Rusové odmítli. Pilotům sestřeleného letadla se podařilo katapultovat, ale na území Sýrie jednoho z nich ještě ve vzduchu sestřelili rebelové. Ti následně kolem těla mrtvého pilota křepčili a provolávali „Allahu Akbar.“ Druhý pilot se ukrýval v lesích a nakonec se mu podařilo zachránit.
Incident na dlouhé měsíce vážně poškodil rusko-turecké vztahy. Moskva požadovala omluvu, což ovšem turecký prezident Recep Erdogan kategoricky odmítl. Rusko proto uvalilo na Turecko sankce, svým občanům zakázalo do země cestovat a zákaz se dotkl i dovozu tureckých potravin.
Erdogan se ale pak náhle v červnu rozhodl pro omluvu, kterou sepsal do dopisu Vladimiru Putinovi. Dokonce nabídl, že Ankara poskytne finanční kompenzaci. Vztahy mezi zeměmi se pak začaly normalizovat.
Nepovedený státní převrat v Turecku sbližování mezi Ankarou a Moskvou ještě posílil. V rámci čistek byli zatčeni piloti, kteří sestřelili ruský stroj. Znepokojení ale vyjádřila EU kvůli masivním čistkám v armádě, justici, policii i školství. Obavy budí zvláště návrhy na znovuzavedení trestu smrti.
Turecko z puče obvinilo islámského klerika Fethullaha Gülena (75), který žije v USA, a požádalo o jeho vydání. To ovšem Washington odmítl, tureckého duchovního vydá jen v případě, že Turci poskytnou „věrohodné důkazy“.
Kritici Erdogana tvrdí, že prezident zneužívá puče pro vymýcení opozice, podkopání sekulárního charakteru státu a islamizaci země.
Sekulární stát:
Není vázán na žádnou náboženskou ideologii a současně zaručuje svým občanům svobodu vyznání. Takové zřízení vyznával zakladatel moderního Turecka Atatürk a na jeho odkaz až do současnosti dohlížela armáda. Ta vždy prováděla převrat v momentu, když se země začala příliš islamizovat. V Česku je sekulární stát určen článkem v Listině základních práv a svobod.
Státní náboženství: Současný prezident Erdogan kvůli větší koncentraci moci usiluje o islamizaci země a odklání se od demokratických principů. „Jsme muslimskou zemí. Proto musíme mít náboženskou ústavu,“ řekl už v dubnu šéf parlamentu Ismail Kahraman.
VŠE O STÁTNÍM PŘEVRATU V TURECKU ČTĚTE ZDE
Témata:
Související
To je to samé co Hytler se paktoval se Stalinem!!!
