7°C
Strach a nejistota v Turecku: Chce Erdogan islamizovat zemi?
Přes 2 700 odvolaných soudců, skoro 9 tisíců propuštěných zaměstnanců ministerstva vnitra a tisíce zatčených, jejichž počet každým dnem stoupá. Vláda prezidenta Recepa Erdogana (62) zahájila po neúspěšném pokusu o státní převrat „čistku“ v řadách armády, policie i justice. Kritici se ovšem bojí, že Erdogan využije puč k odstranění svých protivníků a islamizace země.
„Klaníme se pouze Bohu.“ Těmito slovy oslovil v sobotu po nezdařeném puči prezident Erdogan své podpůrce v Istanbulu. „Jestliže oni mají tanky, my máme víru,“ doplnil v narážce na to, že rebelové měli k dispozici tanky, kterými ostřelovali turecký parlament.
Pučisté z řad armády na svou stranu nedokázali získat obyvatelstvo. Naopak, civilisté uposlechli výzvy Erdogana, kterou lidu sdělil přes mobilní aplikaci, a vyšli do ulic.
Nemalou roli sehrály i mešity – z minaretů zaznívaly verše oslavující mučedníky, kteří zemřeli ve válce, a vyzývaly obyvatele, aby se postavili pučistům.
„Většina lidí, kteří vyšli do ulic protestovat proti převratu, nepoužívali zrovna demokratický slovník. V Turecku jsou lidé, pro které hraje islám v jejich životě velkou roli, ale jsou tu i lidé, pro které islám nehraje roli žádnou,“ zhodnotil situaci Ozgur Unluhisarcikli, ředitel ankarské pobočky amerického think-tanku German Marshall Fund.
Unluhisarcikliova slova potvrzují i záběry skandujících davů, kteří provolávají „Alláhu akbar“ čili „Bůh je velký“.
Turecký prezident Recep Erdogan již dříve prohlásil, že si přeje „náboženskou generaci“ a odklon od sekulárního zřízení Turecka je v posledních 15 letech zřejmý. Nyní po nezdařeném puči se společnost ještě více rozdělila, což dokládají i slova sekulárně smýšlející Turkyně Selin Deryi (26).
„Teď se bojím chodit ven v oblečení, které by mohl nějaký fanatik označit za příliš přiléhavé, nebo by se mu nelíbila má sukně, která končí nad koleny,“ svěřila se se svými obavami britským médiím Derya.
Po nezdařeném puči vyjádřila EU i americký ministr zahraničí John Kerry (72) obavy o stav demokracie v Turecku. Znepokojení vyvolávají úvahy o znovuzavedení trestu smrti a masivní čistky, které eurokomisař Johannes Hahn (58) označil za „předem připravené“.
Turecké úřady zahájily po pokusu o puč rozsáhlé zatýkání. Zadrženy byly tisíce vojáků, soudců, státních zástupců i úředníků. V této souvislosti se objevily obavy, že prezident Recep Erdogan nynější příležitosti využije k tomu, aby nadále upevnil svou moc „islamizovat“ zemi.
„Nyní má vláda volnou ruku a může si dělat, co chce. Jedno je jisté, Turecko se stane zemí, kde bude moc soustředěna v jedněch rukou a být v opozici bude velmi obtížné,“ domnívá se Unluhisarcikli z think-tanku German Marshall Fund.
Sekulární stát:
Není vázán na žádnou náboženskou ideologii a současně zaručuje svým občanům svobodu vyznání. Takové zřízení vyznával zakladatel moderního Turecka Atatürk a na jeho odkaz až do současnosti dohlížela armáda. Ta vždy prováděla převrat v momentu, když se země začala příliš islamizovat. V Česku je sekulární stát určen článkem v Listině základních práv a svobod.
Státní náboženství: Současný prezident Erdogan kvůli větší koncentraci moci usiluje o islamizaci země a odklání se od demokratických principů. „Jsme muslimskou zemí. Proto musíme mít náboženskou ústavu,“ řekl už v dubnu šéf parlamentu Ismail Kahraman.
VŠE O PŘEVRATU V TURECKU ČTĚTE ZDE
Témata:
Související
Sultán hodlá islamizovat Evropu
.