Úterý 19. března 2024
Svátek slaví Josef, zítra Světlana
Oblačno 8°C
Nejčtenější
na Blesk.cz

Podivný puč v Turecku: Kdo je Recep Erdogan a stane se nyní „sultánem“?

Autor: ČTK, mb - 
19. července 2016
05:00

Páteční neúspěšný státní převrat v Turecku vzbudil ve světě šok, ale turecký prezident Recep Erdogan (62) ho označil za „dar od Boha“. Vzápětí začaly rozsáhlé čistky v armádě, policii i justici. Kritici se nyní obávají, že Erdogan, jehož obviňují z plíživé islamizace země, si nyní „vyřídí účty“ nejen s pučisty, ale i s opozicí. Je turecký prezident Recep Erdogan opravdu islamista, nebo jen demokrat s hlubokým respektem pro poselství Mohameda?

Kontroverzní politik jako teenager prodával občerstvení v okrajových čtvrtích Istanbulu, kde se i narodil, brzy ale nalezl zálibu v politice. Po studiu podnikatelské administrativy na univerzitě v Marmaře ještě jako mladík vstoupil do islamistické Národní strany záchrany, která se později transformovala ve Stranu podpory, ale byla v roce 1998 zrušena tureckým ústavním soudem kvůli snahám o zrušení principu oddělení státu a náboženství.

Malý Erdogan Malý Erdogan | profimedia.cz

V roce 1994 byl zvolen starostou Istanbulu, a přestože se jeho kritici obávali toho, že začne prosazovat islamistickou linii, Erdogan zvolil pragmatický přístup. Chronické problémy s dodávkou vody vyřešil masivní investicí do zastaralého potrubí, přetížené dopravě ulevil výstavbou nových mostů a nařídil, aby autobusy městské hromadné dopravy přešly na ekologičtější pohon. Během jeho starostování do města natekly 4 miliardy dolarů v investicích (zhruba 98 miliard Kč).

V roce 1997 Erdogan citoval báseň Ziya Gökalpa, ke které ovšem přidal slova, jež původní dílo neobsahuje: „Mešity jsou naše kasárna, dómy naše helmy, minarety naše bajonety a věřící naši vojáci.“

Tato slova soud ohodnotil jako „podněcování k mezináboženskému a mezietnickému násilí“ a odsoudil Erdogana na 10 měsíců, z nichž si budoucí prezident v roce 1999 odseděl čtyři. Kvůli usvědčení z trestného činu se musel vzdát funkce starosty Istanbulu, ale ani toto politickou kariéru Erdogana nezastavilo.

V roce 2001 spoluzakládá AKP (Strana spravedlnosti a rozvoje), ale jelikož mu spolu s trestem byl uložen zákaz politické činnosti, nemůže ještě kandidovat do parlamentu. Jenže v roce 2003 zákaz politické činnosti přestává platit a od té doby se ujímá Erdogan dominantního postavení ve straně, kterou vede od jednoho vítězství ke druhému.

Strana AKP několikrát po sobě vyhrává volby a Recep Erdogan zastává v letech 2003–2014 funkci premiéra a kritici ho kromě autoritářského stylu obviňují z islamizace země. Byzantskou říši například označil za „temné období“.

Dle organizací monitorujících svobodu slova se stav v zemi během Erdoganova vládnutí zhoršil. Liberální část společnosti dala pak průchod svému hněvu při rozsáhlých protestech v roce 2013, které trvaly několik týdnů, ale nakonec byly policií brutálně potlačeny.

Video Vzpoura v Turecku: Vzbouřenci obsadili i sídlo televize CNN. - Reuters
Video se připravuje ...

V srpnu 2014 se stává Erdogan prezidentem a hned přichází první střet kvůli údajné podpoře islamistů. Americký viceprezident Joe Biden (73) obvinil Turecko z podpory Islámského státu. Erdogan následně prohlásil, že pokud se Biden neomluví za své prohlášení, u mne naprosto skončil“. Viceprezident USA se následně za svá slova omluvil…

Kromě Bidena ovšem na propojení Islámského státu a tureckých tajných služeb upozornila i opoziční média, která zveřejnila nahrávku údajně zachycující předání zbraní teroristům.

Média též zveřejnila fotku Erdoganova syna Bilala, jenž prý s islamisty obchodoval. Do Turecka ještě předtím, než v Sýrii zasáhlo Rusko, mířily konvoje s ropou. Bilal Erdogan nařčení rázně odmítl, foto dle něj pochází z mírových rozhovorů.

Bilal Erdogan s islamisty. Foto prý dokládá jeho vazby na teroristy. Bilal tvrdí, že se zúčastnil vyjednávacích rozhovorů. Bilal Erdogan s islamisty. Foto prý dokládá jeho vazby na teroristy. Bilal tvrdí, že se zúčastnil vyjednávacích rozhovorů. | Repro yotube

Nebylo to ale poprvé, co se v médiích objevily zprávy o tom, že je Erdoganova rodina zapletena do nelegálních obchodů. V roce 2013 byla zveřejněna audionahrávka, ve které Recep Erdogan vysvětluje svému synovi, jak skrýt obrovskou sumu peněz. Tehdy ještě premiér přiznal, že byl jeho hovor odposloucháván, ale údajně se jednalo o „nemorální montáž“.

Americký expert Joshua Marpet nahrávku prozkoumal a došel k závěru, že je nahrávka „opravdová“, a pokud ne, tak je „smontována s dovedností, která je naprosto nevídaná“.

Zatímco doma čelil Erdogan obviněním z toho, že chce obnovit Osmanskou říši (voliče AKP například oslovil „vnukové Osmanů“ a palestinského prezidenta Mahmouda Abbase přivítal grandiózním obřadem s jasnými referencemi na Osmanskou říši), zahraniční politika za vlády AKP zažívá turbulentní období.

Asi nejvážnějším incidentem bylo sestřelení ruského letounu na syrsko-turecké hranici na podzim loňského roku. Rusko zareagovalo tím, že posílilo své jednotky v Sýrii a varovalo Ankaru, že příště na podobný incident odpoví.

Turecko ovšem nehodlalo ustupovat a žádost o omluvu rázně odmítlo. Rusko zakázalo dovoz ovoce a zeleniny z Turecka, ale největší rána byl prudký úbytek turistů. Ruská klientela totiž patří v Turecku mezi nejpočetnější a po zákazu Kremlu zely turecké hotely prázdnotou.

Video Krvavá vzpoura v Turecku: Střelba v ulicích, přes 260 mrtvých - Reuters
Video se připravuje ...

Recep Erdogan se ovšem v létě 2016 „zničehonic“ omluvil přesně, jak požadovala Moskva. Dokonce se nabídl, že Turecko zaplatí finanční kompenzaci. Náhlý obrat zaskočil analytiky, kteří přisuzovali změnu postoje k ruským sankcím, které těžce dopadly na turecký turistický průmysl.

Jen pár týdnů po omluvě však přichází pokus o státní převrat a sociální sítě zaplavují dohady, zda spolu tyto dvě události nesouvisí. Objevuje se i názor, že „pokořený“ Erdogan se znelíbil armádě, která vnímala omluvu jako akt slabosti.

Ze samotného puče ovšem Erdogan obviňuje tureckého klerika Fethullaha Gülena, jenž žije v USA. Premiér Binali Yildirim (60) dokonce prohlásil, že „každý, kdo chrání toho muže (Gülena), je ve vážné válce s Tureckem“. Ministr práce Sulejman Sojlu pak rovnou prohlásil, že za nepodařeným pučem stojí USA.

Video Vojáci opouštějí budovu kanálu TRT a vzdávají se vládním silám. - Reuters
Video se připravuje ...

I když Gülen rázně odmítl, že by stál za nepovedeným státním převratem, otazníky vyvstávají kolem role amerických zpravodajských služeb. Je prakticky nepředstavitelné, že by výzvědným službám USA, které patří ve světě k těm nejlepším, unikla informace o připravovaném převratu v jedné z klíčových zemí NATO. Pokud americké tajné služby informací disponovaly, je záhadou, proč tureckou vládu neinformovaly.

Pokud však jakýmsi zázrakem informace o připravovaném puči, do kterého byly údajně zapleteny tisíce lidí z řad armády a policie, výzvědným službám unikla, znamená to vážné selhání zpravodajské komunity.

Vždyť turecká vojenská základna Incirlik je využívána jako největší úložiště jaderných zbraní NATO. Americké velvyslanectví v Ankaře už několik hodin po nezdařeném puči oznámilo, že v Incirliku byl přerušen přívod elektřiny a úřady znemožňují komukoli na základnu vstoupit nebo z ní odejít.

Základna pak byla převedena na proud z generátorů, americkým letadlům bylo zakázáno startovat i přistávat a byl vyhlášen bezpečnostní stupeň delta používaný v nejvyšším ohrožení, například při bezprostředně hrozícím teroristickém útoku. Velitel základny Bekir Ercan Van a dalších devět důstojníků z Incirliku bylo zatčeno za podporu pučistů.

Podle amerického odborníka na jadernou problematiku Hanse Kristensena je v podzemních bunkrech v Incirliku až 50 vodíkových bomb B-61, tedy přes 25 procent všech jaderných zbraní NATO.

Připomeňme si, že to byla právě základna Incirlik, kam pár dnů před pučem turecké úřady nepustily německé poslance, přestože na základně slouží i němečtí vojáci. „Pokud jako zákonodárci posíláme vojáky do akce, musíme vědět, kde se nachází, a musím mít možnost s nimi promluvit. Pokud toto není možné, tak se vojáci musí z Turecka vrátit do Německa,“ prohlásil německý politik tureckého původu Cem Ozdemir (50).

K pokusům o destabilizaci došlo i v dalších státech regionu. Šest mrtvých a 14 zraněných si vyžádala přestřelka, která v pondělí vypukla v centru největšího kazašského města Almaty. Čtyři z mrtvých jsou policisté. Anonymní policejní zdroj kazašským novinářům řekl, že incident vyvolali islámští radikálové.

V arménském hlavním městě Jerevanu pro změnu útočníci, kteří při nedělní akci zabili jednoho policistu a zranili čtyři další, žádají propuštění nedávno zatčeného opozičního vůdce Žirajra Sefiljana, demisi prezidenta Serže Sargsjana a vytvoření nové vlády. Arménská policie bez valného úspěchu po celou noc vyjednávala se skupinou ozbrojenců. Jeden ze sedmi rukojmích vyšel na svobodu, ozbrojenci se ale nevzdali a trvají na svých požadavcích.

Kreml mezitím ohlásil, že je znepokojen neklidnou situací kolem ruských hranic a přijímá „příslušná opatření“. Novinářům to v pondělí v Moskvě řekl prezidentský mluvčí Dmitrij Peskov.

„Tento neklid nedaleko od našich hranic nás samozřejmě znepokojuje,“ řekl mluvčí. „S přihlédnutím k informacím, které dostáváme, přijímáme příslušná opatření,“ uvedl bez dalšího upřesnění. „Byli bychom rádi, kdybychom za našimi hranicemi měli prosperující, stabilní a předvídatelné sousedy,“ konstatoval Peskov.

Bělorusko, které je blízkým spojencem Moskvy, v reakci na vývoj v Turecku, Kazachstánu a Arménii „aktivizovalo“ tajné služby. Příslušný příkaz vydal prezident země Alexandr Lukašenko. Místní kontrarozvědka KGB by podle hlavy státu měla zajistit „zachování klidu a míru v zemi v situaci, kdy je vývoj ve světě velmi vážný“.

Kyrgyzstán v reakci na střelbu v Almaty uzavřel hranice s Kazachstánem. Nespecifikovaná preventivní opatření rovněž podle ruských médií přijaly vlády Uzbekistánu a Tádžikistánu.

Turecký prezident Recep Erdogan mezitím nepodařený pokus o převrat označil za „dar od Boha“. „(Pučisté) zaplatí obrovskou cenu. Toto povstání je dar od Boha, protože nyní máme důvod očistit armádu,“ prohlásil Erdogan.

Samotný puč vyvolal u expertů rozpaky, byl označen doslova za „amatérský“. Někteří se dokonce domnívají, že byl připraven samotným Erdoganem, který nyní může využít nárůstu popularity askoncovat s posledními zbytky odporu mezi sekulárně (světsky) smýšlející elitou.

Proč armáda vzala situaci do vlastních rukou?

Armáda zasáhla v Turecku kvůli narušení vlády sekulárního práva. Sekulární stát, jakým Turecko je, není vázán na žádnou náboženskou ideologii a současně zaručuje svým občanům svobodu vyznání. Takové zřízení vyznával zakladatel moderního Turecka Atatürk. Právě na jeho odkaz armáda dohlíží. Současný prezident Erdogan kvůli větší koncentraci moci usiluje o islamizaci země a odklání se od demokratických principů. „Jsme muslimskou zemí. Proto musíme mít náboženskou ústavu,“ řekl už v dubnu šéf parlamentu Ismail Kahraman.

VŠE O STÁTNÍM PŘEVRATU V TURECKU ČTĚTE ZDE

Aktuální dění

 

Izraelsko-palestinský konflikt:

ONLINE dění v Izraeli Velitel Hamásu Iron Dome

Válka na Ukrajině:ONLINE dění na Ukrajině

Eleanore ( 23. července 2016 17:18 )

Tento puc v Turecku bohuzel sam Erdogan spachal, na obrazovkach trchli breci s celou rodinou dava jine staty oci nastranu aby zas udelal dalsi zle ziji v turecku nekolik let, kdyz jsem sem prisla bylo vse v pohode, kdyz zacali volby prezidenta vse se zacalo pomalu otacet obracet a obvinovani dalsich lidi, sama jsem vydela jak spalovali pytle listku s volicich urn co byli proti Erdoganovi,a deje se to do dnes. vse je jen pod nim a mysli si ze vyhraje , ale ja verim ze on bude pak sam ten kdo pujde pomalu umirat za ty co obvinil a mucil sam

zvonik54 ( 21. července 2016 15:13 )

TOTO JE JEN VIZE BUDOUCNOSTI:  Turecko je jediná země, bez ohledu na Erdogana a jeho směr politiky, ze které se může lehce rozpoutat reálná jaderná válka v Asii i v Evropě. Má mnoho jaderných zbraní právě proto, že je členem NATO. USA + EU to ví a na tom staví politiku budoucnosti Evropy a Asie. Na obětech lidí v Turecku a v Evropě (při konfliktu) politice EU + USA nezáleží, neboť politici emigrují před zničením Evropy do USA včas. - Bohužel takto krátkozrace to vidí váleční štváči a zlatá mládež Evropy, která především touží po vojenské porážce Ruska v čele NATO. A to je pro NATO pozitivní. Jenže: Turecko je lehce zničitelné i s podzemím během několika minut při jakémkoli náznaku útoku od něj. Je příliš malé nato, aby přežilo! Takhle to totiž vidí všichni: USA, Rusové, i ostatní jaderné mocnosti. K rozpoutání války jaderného kalibru je potřeba jediné: Úplná islamizace Turecka a sebevražedné sklony radikálních islámistů takto vychované, možná Erdoganem. Čili vybudovat a použít v praxi jaderný terorismus, který by nezasáhl USA. PROTO SE STAL PUČ V TURECKU JAKO NEÚSPĚŠNÝ.

marais ( 19. července 2016 15:01 )

 Hlavně at Turci ukončí válčení se Sýrii a s Kurdy, ať už na blízkém východě zavládne mír.. ale hlavně ať s islámem nechodí do Evropy .

arne127 ( 19. července 2016 12:21 )

Slavní diskutéři vy víte starou belu jak to ve skutečnosti bylo.Pokud věříte zdejším novinářům tak je to věc hlupáků.Už vám někdy řekli pravdu já jsem ji ještě nikde v novinách nečetl samá lež.

lunatic ( 19. července 2016 11:50 )

Zobrazit celou diskusi