„Protože lékařů je ve východní Ghútě málo, hlavně v obléhaných oblastech, ti zbývající musí zastávat řadu rolí. Já jsem urolog. A gynekolog, mám za sebou více než dvě stě císařských řezů. Provádím obecné chirurgické zákroky. Jsem i pediatr. Musím dělat vše,“ vypráví lékař Ahmed a popisuje, jak se kliniky vyrovnávají s bombardováním a ostřelováním a jak se pacienti kvůli útokům bojí do nemocnic chodit.

„Nejhorší byly roky 2013 až 2015, dnes je situace o něco lepší. V posledních čtyřech měsících se totiž díky zmírnění blokády zlepšilo zásobování. Před deseti dny dorazila humanitární pomoc a každá rodina dostala 53 kilogramů jídla. Bylo to zhruba 15 kilogramů mouky, 19 kilogramů rýže, 4 kilogramy bulguru, 5 kilogramů cukru, 5 kilogramů cizrny a kilogram špaget. Pomoc obsahovala rovněž nějaký zdravotnický materiál. Vše přivezl Syrský červený půlměsíc,“ dodává a poté srovnává ceny základních potravin a léků před a po příjezdu humanitárního konvoje.

Lékař: „Modlím se. Nevím, jestli se vrátím ke svým dětem“

„Pokaždé, když jdu ven, modlím se, protože nevím, jestli se vrátím ke svým dětem. I když posledních několik dní už takový strach nemám. Poprvé za tři roky se cítím bezpečněji a nemám strach z leteckých úderů. Stále však slyšíme střelbu. Nedaleko zuří boje a přibližují se. Příměří ve skutečnosti neexistuje, ale ubylo násilí. Je možné říci, že kleslo na 15 až 20 procent toho, jaké bylo dříve. Lidé mají pořád strach, co se stane, až ono příměří skončí,“ podotýká s tím, že všichni už jsou ze strachu a smrti vyčerpaní.

V roce 2015 už tak brutální konflikt podle organizace Lékaři bez hranic eskaloval. Rusko podpořilo syrskou vládu a Británie s Francií se přidaly k letecké koalici vedené USA. Do války v Sýrii tak jsou aktivně zapojeni čtyři z pěti stálých členů Rady bezpečnosti OSN. „Permanentní členové RB OSN, z nichž čtyři jsou aktivně zapojeni do války v Sýrii, musí reagovat na své selhání v nedodržení vlastních rezolucí. A musí zajistit, aby se horor roku 2015 už neopakoval,“ uvedla mezinárodní prezidentka Lékařů bez hranic Joanne Liu.


Jak vyplývá z informací sedmi desítek nemocnic podporovaných organizací Lékaři bez hranic na severozápadě, západě a v centrální části Sýrie, ženy a děti loni tvořily 30 až 40 procent obětí. To svědčí o tom, že civilisté se stávají terčem nemilosrdných útoků. Takřka běžným se stalo bombardování nemocnic a klinik, zasaženo jich bylo 63 (a to jen v případě zařízení podporovaných Lékaři bez hranic, celkový počet bude mnohem vyšší). Letos bombardování zdravotnických zařízení pokračovalo.

Sýrie je po pěti letech bojů v troskách:
Fotogalerie
21 fotografií