Dva atentáty na přívržence Asada. Exploze minutu po minutě zabily 46 lidí

Mezi mrtvými je 28 civilistů, útok si vyžádal také několik desítek raněných, mezi nimiž je mnoho lidí ve vážném stavu. Nálože vybuchly asi minutu po sobě na silniční křižovatce, tlaková vlna poškodila domy a automobily.

Státní televize přinesla záběry z místa. Bylo na nich vidět zasahující hasiče, velké množství skla a střepin, lidi zablokované v poškozených automobilech. Podle státní televize nálože vybuchly v 7:15 českého času ve dvou autech. Dějištěm byla čtvrť Zahra, obývaná hlavně alávity, tedy členy vládnoucího klanu, k němuž opatří i prezident Bašár Asad.

Po dvou atentátech v syrském městě Homsu zemřelo nejméně 46 lidí. | Reuters

Většinu Homsu kontroluje syrská vláda, ale město je často dějištěm podobných útoků. Lidé hlásící se k radikálnímu Islámskému státu tam v lednu při atentátu zabili 20 osob.

Příměří v Sýrii? Zatím k němu má výhrady Asad i opozice

Mezinárodní společenství usiluje o dohodu o příměří, která by mohla přivést zpět k jednacímu stolu do Ženevy účastníky přerušených mírových rozhovorů. Opozice v sobotu stanovila své podmínky, za nichž je ochotna na klid zbraní přistoupit.

Souhlasí s dvou až třítýdenním obnovitelným příměřím, pokud se k němu připojí všichni, kromě islámských radikálů, kteří se rozhovorů neúčastní. K dalším podmínkám opozice patří ukončení obléhání měst a vesnic, otevření koridorů pro humanitární pomoc a propuštění vězňů.

„Ti, co řezali hlavy, odjeli do Evropy,“ vzkázal Čechům syrský prezident Asad

Také Asad v soboru řekl, že na příměří přistoupí, ale jenom za podmínky, že „teroristé“ toho nevyužijí k dalším ziskům a země, které je podporují, svou podporu zastaví. Asad za teroristy od začátku konfliktu považuje všechny své odpůrce, tedy i takzvanou umírněnou opozici podporovanou některými zeměmi.

Po dvou atentátech v syrském městě Homsu zemřelo nejméně 46 lidí. | EPA

„Jsme připraveni zastavit vojenské operace, ale jsou tu i důležitější faktory. Například to, že teroristé toho nesmějí využít k posílení svých pozic,“ řekl Asad v rozhovoru se španělským listem El País. Trvá také na tom, že „ostatní státy, zejména Turecko, nesmějí posílat do Sýrie další teroristy, zbraně ani logistickou podporu“. Turecko v konfliktu stojí na straně umírněné opozice, ale bojuje hlavně proti syrským Kurdům, kteří jsou zapojeni do bojů proti islámským radikálům.

Mohutná vlna migrantů dorazila do Řecka. Je za tím tlak od Turků na EU?

Chystají Turci do Sýrie pozemní invazi?

Ankara nedávno oznámila, že syrskou válku může ukončit jedině vyslání pozemních jednotek, a to v koalici. K vyslání vojáků je připravena také Saúdská Arábie. K tomu Asad v rozhovoru řekl, že v takovém případě by proti nim syrská armáda postupovala „stejně jako proti teroristům“. „Bylo by to napadení; budeme hájit naši zem,“ řekl prezident.

Prohlásil také, že armáda brzo ovládne celé město Halab, o něž v posledních týdnech bojuje, a že chce postoupit směrem k Rakce, ovládané Islámským státem. Až získá kontrolu nad Sýrií, je prý připraven k sestavení vlády národní jednoty, která bude pracovat na nové ústavě a připraví volby.

Právě ze Sýrie před válkou, která trvá už pět let, utíká nejvíce lidí. Nejdřív většinou končí v Turecku, stále víc jich pak ale míří do Evropy.