9°C
Barnevernet jim vzal děti. Teď se Norové pokoušejí deportovat i matku
Z Norska přichází další zpráva o zrůdném postupu tamních úřadů. Nejdříve vzal Barnevernet šťastnému manželskému páru děti, a když u soudu prohrál, Norové se rozhodli, že se „zbaví“ matky dětí. Tu chtějí deportovat, ale bez dětí. Nehledě na rozhodnutí soudu, děti Barnevernet prostě nevrátil, píše rumunský web. Český prezident Miloš Zeman (71) již před časem přirovnal praktiky Barnevernetu k chování nacistů.
Andrea Sorina z Rumunska a Roberto Cruz z Norska spolu tvořili šťastný pár. Nehledě na jejich sluchový handicap je spojovala láska a pár šťastně vychovával dva kluky ve věku 5 a 6 let. Jenže idylický život se jednoho dne změnil v peklo – děti ve školce řekly, že je někdy doma „mlátí“. To stačilo k tomu, aby norská sociálka okamžitě začala jednat – děti byly rodině odňaty v březnu 2014.
Zrůdná mašinérie
Do pohybu se dala zrůdná mašinérie Barnevernetu, proti páru byla vznesena dvě obvinění. Jedno ze zanedbání dětí, druhé z násilí na dětech. První obvinění bylo vyvráceno, když soud v lednu 2015 rozhodl, že nebyly důvody pro to, aby byly děti odebrány z rodiny. V druhém případě soud nižší instance v říjnu 2015 odsoudil rodiče k pěti měsícům vězení a pokutě 3 tisíc norských korun (zhruba 8,5 tisíc Kč).Přestože se rodiče proti rozsudku odvolali, norské úřady začaly velmi rychle jednat. Maminka hochů dostala 2. února 2016 vyrozumění o „zahájení deportačního procesu“. V dokumentu Norsko bezmocnou mámu od dětí informovalo, že „cizinec s legálním pobytem může být ze země vyhoštěn v zájmu zajištění veřejného pořádku. Deportace může být provedena, pokud jsou zjištěny skutečnosti, které představují opravdovou, okamžitou nebo dostatečně závažnou hrozbu pro soužití ve společnosti.“
Celé to podle Rumunů působí dojmem, že se Norsko jednoduše rozhodlo „zbavit se nepohodlné mámy“, která nechce vzdát boj o své děti. Andrea Sorina a Roberto Cruz nejsou jediným párem, kterým Barnevernet ztěžuje život. Podobnou zkušenost mají tisíce rodin.
Temná historie Barnevernetu sahá přitom již do 40. let minulého století. Tisíce lidí, kteří se stali oběťmi norského systému v letech 1945–1980, požadovaly finanční odškodnění za fyzické, sexuální či psychické násilí, které musely přetrpět. V roce 2010 byly tyto oběti odškodněny částkou v přepočtu zhruba 5,3 miliardy Kč.
Další případy kontroverzního postupu Barnevernetu najdete zde.
Témata:
Související
Nejezděte tam zneužívat dávky a nic se vám nestane!Krávy.