Úterý 19. března 2024
Svátek slaví Josef, zítra Světlana
Polojasno 9°C

Silvia L. pracuje pro norskou sociálku: Když dítě odeberou hned, je to vážné!

Autor: Vera Renovica - 
1. února 2016
12:00

Norská sociálka Barnevern až dosud zarytě mlčela, i když se po celém světě bouří rodiče, kterým odebrala děti. Blesku se podařilo udělat rozhovor se Silvii L. (27), která pro kontroverzní úřad pracuje. Vymínila si jen, že nebude zveřejněno její příjmení.

Jaká je vaše pozice v Barnevernu?

"Pracuji v domově pro děti a mládež. K nám chodí děti poté, co už byly odebrané. Většina této mládeže je k nám umístěna se souhlasem rodičů.”

Proč s tím rodiče souhlasí?

“Když nezvládají výchovu a když sami vidí, že potřebují pomoc. Jde velmi často o mládež, která vyžaduje zvýšenou péči kvůli speciálním potřebám. A toto je také jeden z důvodů, proč rodiče souhlasí s umístěním dobrovolně. Může jít o problémy psychické anebo o nějaký tělesný handicap. Já jsem něco jako terapeut.”

Pocházíte ze Slovenska, jak jste se dostala k práci v Barnevernetu?

“Přišla jsem do Norska před 8 lety s cílem naučit se jazyk. Líbilo se mi tady, a tak jsem tu zůstala. Dostala jsem se ke studiu Barnevernu. Vždy jsem chtěla pracovat s dětmi a pomáhat dětem, které to potřebují.”

Jací jsou Norové jako rodiče? Čeští rodiče tvrdí, že je tam opravdu mnoho rozdílů – plácnout dítě po zadku či dávat mu sladkosti je bráno jako nepřípustné.

”Je to velmi jiná kultura, ale není to až tak přísné, jak se možná vykládá. Ano, Norové mají například zažité, že dětem se dávají sladkosti jen v sobotu. Je to zvyk, nikoliv zákon – na rozdíl od bití dětí. To je mimo zákon bez ohledu na to, jestli je to výchovná metoda, či přímo týrání. A když dáte svému dítěti zmrzlinu ve středu, nikdo to nebude komentovat.”

Rodiče, včetně těch českých, si stěžují, že občas nejsou vyrozuměni o tom, proč je jim dítě odebráno. Proč to tak je?

“Myslím si, že je mnoho faktorů, které do toho zasahují. Jako v každé práci, která obsahuje lidský faktor, se mohou vyskytnout chyby.”

Tedy připouštíte, že ty nastaly?

“No ano, mohou nastat. Protože nejsem zapojena do rozhodovacích procesů, tak neumím posoudit, zda a kde někdo pochybil. Ale když se podíváte na statistiky, tak je v Norsku 1,1 milionu dětí do 18 let a 9078 dětí odebraných, to je 0,81 procent. A dokonce se toto číslo za poslední rok snížilo na 0,7. Tedy nemluvíme o nějakých hrozivých číslech.”

O to ale nejde, jde o individuální příběhy rodičů a dětí, kdy rodiče říkají, že jim norská sociálka odebrala dítě a že v podstatě nevědí proč.

“My nejsme ti, kdo rozhodují o odebrání. Není to jedna sociální pracovnice. Je to nezávislá krajská komise, tedy obdoba soudu, u kterého rodiče mají právo na obhajobu a na právnickou pomoc.”

Na základě čeho pak ta krajská komise rozhoduje? U dětí Češky Evy Michalákové se týrání a zneužívání nepotvrdilo.

“Tam může být mnoho důvodů, včetně informací, které se ven nedostanou, jelikož přísluší pouze komisi.”

Jako třeba?

“Mohou si zavolat svědky – ať už jde o rodinu, či učitele ze školky, lékaře, a podle těchto informací postupovat.”

Tedy přijde soused a řekne: viděl jsem, jak tato paní svého syna bije?

“Ano, například. Ale to by samo o sobě nikdy nestačilo k odebrání dítěte. Pokud má někdo podezření, že něco není v pořádku, tak se může přihlásit na Barnevernu.”

A může to být kdokoliv? Soused? Prodavačka?

“Ano. Ale všechny osoby, které pracují ve veřejném sektoru, mají nahlašovací povinnost.”

Takže učitelka, policista, lékař.

“Přesně tak. Pak je jeden týden na zahájení případu. Tedy když dostaneme podnět, máme čas se podívat, jestli je tam dostatečný důvod začít vyšetřování. A na to máme 3 měsíce. Povídáme si s rodiči, dětmi, školou, sousedy…”

A po celé tyto tři měsíce je dítě u rodiče a rodič ví, že dochází k nějakému vyšetřování?

“Přesně tak. A potom se případně podá návrh na odebrání dítěte.”

Co tedy znamená, když je dítě odebráno podstatně dříve než za tři měsíce, jako bylo právě u Evy Michalákové, či dokonce okamžitě?

“Že je případ nějakým způsobem vážný, akutní a dítě prostě nemůže zůstat doma. Tehdy doopravdy přijde sociálka ke dveřím a dítě odebere. Krajská komise to pak do 48 hodin odsouhlasí či ne.”

Říkáte, že osoby ve veřejném sektoru mají povinnost nahlásit podezřelé případy. Neděje se, že nahlašují i věci, které nejsou závažné, preventivně, aby neměly problémy?

“To si nemyslím. Spíš je vysoká černá statistika. V novinách jsem četla reportáž, podle níž 3 z 10 zdravotních sester s podezřením na násilí v rodině nehlásily, a to vedlo až k úmrtím dětí.”

Ale nemůžete to vyloučit.

“To pochopitelně nemohu, ale jak už jsem říkala, od nahlášení k procesu je velmi dlouhá cesta. Navíc 80 procent dětí dostává pomoc od Barnevernu doma, vůbec nejsou odebrány.”

Jak moc jste přišla do styku s kauzou Evy Michalákové?

“To téma mě velmi zajímá a sleduji ho, ale k případu této rodiny se vůbec neumím vyjádřit. Nemám totiž žádné jiné informace, než jsou ty poskytované médii.”

Je ale běžné, aby přišla o rodičovská práva, když ani nebyla kvůli týrání obviněna?

“Nemám pocit, že jsem v pozici se k tomu vyjádřit. To bych musela mít více informací.”

Tu informaci vám dávám: nebyla obviněna a o děti přišla. To není nic tajného.

“Chápu vás, ale to, jak operuje a rozhoduje krajská komise, s tím já nemám nic společného. Ani Barnevern.”

Co si myslíte o srovnání Barnevernetu s Lebensbornem, nacistickým výchovným programem, jak to řekl prezident Zeman?

“Pan Zeman má právo na svůj názor, ale tady se jedná o komunikaci, která by měla být mezistátní a ne o něco, k čemu bych se já měla vyjadřovat."

Zeptám se jinak: sledujete jeho vyjádření. Jakou vyvolávají v Norsku odezvu?

“V norských médiích se moc nezmiňují. My odborníci jsme je postřehli, a to i v případě jiných států východní Evropy. Ta diskuse tady je. Ale nemyslím si, že by to mělo nějaký efekt na práci Barnevernetu. Je to více o tom, jak komunikovat s rodinami, aby se necítily ponížené, když je kontaktujeme.”

A co ty celosvětové protesty? Dokonce i v Indii si rodiče stěžovali na Barnevern.

“Lidé mají právo vyjadřovat svůj názor a je třeba je brát vážně. Ale také by si měli nasbírat konkrétní a korektní informace a udělat si celkový obraz, nejenom ten, který poskytují média.”

Jenže Barnevernet žádné informace nedává. Vy jste v podstatě první člověk z úřadu, který s námi komunikuje. A ani vy nechcete mluvit o konkrétních případech. Tak kde si je mají obstarat?

“To je bohužel pádný argument, ale je to dáno tím, že Barnevern má povinnost mlčenlivosti. Mluvím o konkrétních informacích o tom, jak celý systém funguje.”

Tedy jak rozhoduje krajská komise. Do systému podle kritiků dává nahlédnout i příručka Kari Killénové, podle níž Barnevern funguje. Znáte ji?

“Ano, znám její knihy.”

Medializovala se jedna část příručky, v níž paní Killénová zpochybňuje biologickou vazbu mezi dítětem a rodičem. Četla jste to?

“Přesně tato konkrétní příručka, o které se mluvilo, není ve studijním plánu ani se nijak výrazně nepoužívá. Biologický princip je hlavně uzákoněný, přikládá se mu význam.”

Vy jste si tedy nikdy nepřečetla pasáž ve zmíněné knize, tedy že biologická vazba mezi rodičem a dítětem je nedůležitá, a že ve chvíli, kdy si matka nevytvoří dostatečnou vazbu na dítě prvních několik týdnů po porodu, je rozumné hledat někoho jiného?

“Ne. Naopak nám na vysoké škole zdůrazňovali, jak důležité je pouto mezi dítětem a biologickým rodičem. Dodávám, že celý norský systém je postaven na úmluvě OSN o právech dětí, kterou podepsala většina zemí na světě, a pokud vím i Česká republika. Právo dítěte je pro nás přednější, než právo rodiče. V kostce: dítě je prvořadé.”

Co je Barnevern? Jinak také Barnevernet.

Přesný překlad z norštiny je ”dětská sociálka” anebo také ”dětský blahobyt”. Tuto péči o děti lze studovat jako samostatný obor, a poté se stát zaměstnancem úřadu, který se stará o zanedbávané či jinak týrané děti. Barnevern je nezávislý na výkonné moci, tedy i na norské vládě, a má povinnost mlčenlivosti. Podle kritiků je to ”stát ve státě”.

Aktuální dění

 

Izraelsko-palestinský konflikt:

ONLINE dění v Izraeli Velitel Hamásu Iron Dome

Válka na Ukrajině:ONLINE dění na Ukrajině

ninga ( 8. února 2016 11:03 )

S tím se tady nechytnete. Tady sice vědí, že je škoda každé facky, která padne vedle, ale jak jde o cizinu, hned jsme jedna rodina.

leona ( 2. února 2016 14:27 )

Zopakujme si dulezita fakta nez zapadnou. V Norskuje odebiranmomene deti, nez je evropsky prumer. Neni to bezduvodne, duvody stoji v rozsudku krajske komise (civilniho soudu). A to i u akutniho odebrani kdy soud zaseda dodatecne. Tedy zadne rozhodnuti jedne urednice. Doufam, ze uz mnohym dochazi, ze se v Norsku zadne hruzy nedeji. Kritika zazniva, to je bezne a spravne. veci se musi zlepsovat. Nicmene by bylo fajn, kdybyu se politici a lide zamerilz na chyby socialky ve vlastnim state. Statistiky tyranych deti v CR jsou dost hrozive teda.

kurnika ( 2. února 2016 11:56 )

Vy jste fakt ubožák.

slecnadashwoodova ( 2. února 2016 11:32 )

za ty penize ....

vary ( 1. února 2016 21:52 )

Barnevernet dělá dobře, že se k případu nevyjadřuje veřejně, což je to nejlepší pro ochranu dětí, protože nikomu do toho nic není. To jen Michaláková a jí podobná pakáž vyřvává do světa různé bludy.

Zobrazit celou diskusi