Kořeny zla v Molenbeeku: Proč se teroristé stahují do Belgie?

Nejméně jeden z vrahů celkem 129 lidí v Paříži pocházel právě z této části Bruselu ležící jen šest kilometrů od tzv. Evropské čtvrti, v níž sídlí veškeré instituce Evropské unie. Podle RTL odtud ale pochází také mozek celé operace z pátku 13. Abdelhamid Abaaoud. A není zdaleka sám – odtud byli i dva muži zabití policií při přestřelce z ledna ve městě Verviers. Spolu s třetím, jehož se povedlo zadržet, se i oni chystali k velkému teroristickému útoku. Šlo o skupinu úzce napojenou na Amedy Coulibalyho (†32), jenž střílel v pařížském košer lahůdkářství.

A pokračujme: Když v létě přemohli američtí vojáci v civilu v rychlovlaku z Amsterdamu do Paříže po zuby ozbrojeného muže marockého původu, hádejte, kde nastoupil? V Bruselu, kde právě v Molenbeeku strávil nějaký čas.

Taky vrah čtyř lidí z židovského muzea v Bruselu se na svůj útok připravoval v pronajatém bytě – opět v Molenbeeku.

A žil zde i jeden z teroristů zapojený do pumových útoků v Madridu v roce 2003…

„Téměř pokaždé je tu souvislost s Molenbeekem,“ uvědomuje si belgický premiér Charles Michel souvislosti posledních let. „Místní úřady byly v tomto ohledu po mnoho let poněkud laxní,“ lamentuje jeho ministr vnitra Jan Jambon.

Je-li zkrátka baštou Islámského státu (IS) v Sýrii Rakka, pak v Evropě se její stoupenci koncentrují právě v Molenbeeku.

Proč tam? Je to hluboký problém. Je to místo, kde z 95 tisíc obyvatel jich čtvrtina až třetina nemá belgický pas, jde převážně o lidi s marockými a tureckými kořeny. Jejich nezaměstnanost dosahuje téměř 40 procent, z čehož pramení pocity odmítání až utlačování ze strany belgické společnosti. A odtud k nenávisti je už jen krůček. Čtvrť má navíc dlouholetý problém s vahábismem, tedy konzervativní formou islámu. „Nemůžeme říct, že hnutí rovnou vytváří teroristy. Je tu ale podhoubí pro verbíře, kteří to tady mají jednodušší,“ řekla ČTK bruselská radní pro sociální soudržnost a mezikulturní dialog Sarah Turineová.

Počátky problému lze hledat až v roce 1970, kdy padlo rozhodnutí umožnit Saúdské Arábii posílat k marockým a tureckým imigrantům (usazovali se zde zhruba od poloviny minulého století, později přibyli ještě Libyjci a Egypťané) kazatele-salafisty.

Ti volají po obrodě a očištění islámu od cizorodých novot a pověr, jde o nebezpečnou ideologii vedoucí k potlačení práv a svobod nevěřících.

Proto tolik radikálů. Proto již do Sýrie odešlo bojovat za Islámský stát celkem 474 Belgičanů. Zatím 77 jich tam zemřelo, ale 130 jich je již po prodělaném výcviku zpátky vmíseno někde v belgické společnosti a víc než 200 se jich k návratu ‒ s džihádistickým posláním – chystá.  

„Základem poselství verbířů pro mladé lidi s muslimskými kořeny je, že Západ a jeho kultura muslimy na celém světě utlačuje a ohrožuje a je třeba se konečně začít bránit,“ popsal serveru Politico Montasser Alde’meneh, odborník na radikalizaci, který se přímo ve čtvrti narodil.

Belgické úřady se proto nechaly slyšet, že bude nezbytné čtvrť začít čistit. „Fanatismus u nás nemá místo,“ prohlásil belgický premiér a připustil, že jednou z možností řešení je i uzavření neproblematičtějších mešit, tedy těch, kde káží nenávistní imámové.

Připomeňme, že celkem se muslimská komunita z Molenbeeku modlí ve 22 mešitách, ta největší Velká mešita je přitom dodnes ve vlastnictví saúdské královské rodiny…