Chemie, matematika, fyzika - ani jeden obor obvykle není mezi dětmi či dospívajícími příliš populární. Najdou se ale výjimky, pro které je věda už od mala nejmilejší náplň volného času. Taková je třeba 16letá Oliva Hallisey, která přišla na rychlou a levnou metodu, jak rozpoznat ebolu. Nebo 17letá Deepika Kurup, která vynalezla metodu čištění vody, aby byla pitná.
Oliva Hallisey vyhrála v roce 2015 vědeckou soutěž Googlu, odnáší si tak domů 50 tisíc dolarů. Její objev je ale mnohem cennější. V 16 letech vyvinula novou rychlou a levnou metodu, jak určit přítomnost viru Ebola. Testování zabere jen půl hodiny a dokáže určit nemoc ještě před tím, než se vůbec ukážou symptomy.
Současná metoda přitom trvala minimálně 12 hodin, stála 1000 dolarů za jeden test a bylo k ní potřeba několika vyškolených lidí.
Brzké určení viru je pro pacienty klíčové. Čím dříve začnou lékaři pacienta léčit, tím větší má naději na přežití. Podle dívky, která studuje na Greenwichské střední škole v Connecticutu, se může test použít s lehkou úpravou i pro detekci HIV, horečky dengue nebo žluté zimnice.
„Věda mě zajímá už od mala, inspiroval mě hodně můj dědeček, který byl lékař a vědec. Ukázal mi sílu vědy a toho, jak objevy mohou změnit svět a dodat mu naději,“ uvedla pro Google středoškolačka.
V roce 2012 byla Angele Zhang na první pohled jen obyčejná 17letá americká středoškolačka. Ve skutečnosti už v tomto věku vyvíjela lék na rakovinu. Za to byla také oceněna ve vědecké soutěži Siemens, kde vyhrála 100 tisíc dolarů.
„Vytvořila jsem nanočástice, které fungovaly tak trochu jako švýcarský nůž na rakovinu. Dokážou určit napadané buňky, vymýtit je a sledovat i dál průběh léčení,“ popsala vítězka.
Odborné studie z bioinženýrství začala číst ve svém volném čase zhruba ve 14. Kromě toho se účastnila i vědeckých seminářů. Díky tomu ji taky napadl zmíněný vědecký objev. Teď už je pochopitelně studuje díky svému nadání Harvard.
Američan Jack Andraka v 15 letech přišel na metodu, která by v počáteční fázi dokázala odhalit rakovinu slinivky břišní. To je velmi důležité, řada pacientů na tuto zákeřnou nemoc umírá právě proto, že se včas nerozezná.
Chlapcův zájem probudila tragická událost, když zemřel rodinný přítel právě na rakovinu slinivky. Andraka překvapilo, že neexistuje žádný spolehlivý test, který by nemoc v rané fázi rozpoznal. Začal tak o problematice číst na internetu články i vědecké magazíny. Nakonec ho napadlo řešení. Přemluvil jednoho vědeckého pracovníka, aby mu k pokusu zapůjčil svoji laboratoř. A jeho nápad opravdu fungoval. Získal za to tak vědeckou cenu Intel International.
V roce 2019 plánuje jít na Stanford, už teď je ale jeho jméno známo ve vědeckých kruzích. Jinak je jako jiní mladí – rád sleduje seriály a plaví se na kajaku.
V roce 2013 získal 17letý Eric Chen ze San Diega první místo v soutěži Googlu o nejlepší vědecký objev. Pomohl totiž v boji proti viru chřipky, který často bývá i smrtelný.
„Vznik nových smrtelných virů chřipky typu H5N1 a H7N9 je hrozbou pro svět. Pomocí biologického výzkumu a počítačového modelování jsem určil enzymy, které by se daly využít v novém léku. Ten by mohl účinkovat proti všem typům chřipky,“ uvedl Chen.
Mladý vědec spolupracoval již před tím několik let ve svém volném čase s biology na Kalifornské univerzitě. Díky nim měl přístup k superpočítači, který mu pomohl s objevem.
Přijali ho prestižní uviverzity Harvard, Stanford i MIT. Rozhodl se pro prvně jmenovanou.
17letá Američanka Deepika Surup je další vítězkou soutěže, kterou pořádal Google. Rozhodla se vyřešit problém pitné vody. Přišla na novou levnou metodu, jak vyčistit vodu pomocí solární energie.
„Podle Světové zdravotnické organizace nemá jedna devítina populace přístup k čisté vodě. Ročně kvůli tomu zemře půl milionu lidí. Chtěla jsem s tím něco udělat,“ popsala dívka.
Žije se svými rodiči a mladší sestrou. Její otec Pradeep Kurup je profesor. Spolu se svou ženou emigroval z Indie do Ameriky v roce 1983.
Kanaďan Daniel Burd přišel v 16 letech na něco, co vystudované vědce trápilo dlouhá léta – jak se zbavit odpadu z igelitek. Může se to zdát jako drobný problém, ve skutečnosti jsou ale v přírodě miliony odhozených plastových tašek, které se rozkládají běžně zhruba tisíc let.
Burda ale napadlo, že pokud se přece jen jednou rozloží, musí jim v tom pomáhat nějaký mikroorganismus. Mladý vědec tak došek k jasnému závěru: musí přijít na to, jak mikroorganismus „popohnat“. Což také udělal. Našel způsob, jak ho donutit k růstu, a pak z něj vybral ty nejschopnější jedince, aby se na rozkladu podíleli.
Pokus, v kterém mikrooganismy pěstoval po tři měsíce, neprobíhal v žádné laboratoři. Realizoval ho s pomocí běžně dostupných chemikálií a pomůcek u sebe doma.
Ishla Jain z Pensylvánie zhruba ve 14 letech pracovala na částečný úvazek po boku svého otce v biologické laboratoři v Lehigh.
Společně zkoumali, jakým způsobem rostou končetiny. Cílem bylo vylepšit metody léčby kostních zlomenin a onemocnění. Jain napadlo k výzkumu použít ryby a sledovat u některých druhů vývoj jejích kostí. Po dvou letech se skutečně dobrala výsledků, které byly publikovány v prestižních magazínech a posunuly tuto medicínskou oblast zase o několik kroků kupředu.
Nyní již studuje medicínu na Harvardu.
9°C
Buďte první, kdo se k tématu vyjádří.