Británie je v ohrožení, varuje Cameron. Důvod? Labouristy vede marxista

„Labouristé nyní představují vážnou hrozbu pro naši národní i ekonomickou bezpečnost. Jsou také hrozbou i pro bezpečí obyčejných rodin,“ okomentoval Cameron vítězství Corbyna. Následně svůj výrok umístil na sociální síť a vyzval uživatele, ať jej dále šíří.

The Labour Party is now a threat to our national security, our economic security and your family's security.

— David Cameron (@David_Cameron) 13. Září 2015

„Oslabí naše armádní složky, zvýší daně, zvýší státní dluh, zvýší výdaje na sociální dávky… A jeho plán na »tisknutí« více peněz jen povede ke zvýšení nákladů na živobytí – labouristé Jeremyho Corbyna uškodí pracujícím lidem,“ zaútočil Cameron tvrdě na Corbyna ještě předtím, než odjel na neohlášenou návštěvu do Libanonu, kde má jednat s předsedou libanonské vlády a chce se sejít i se syrskými uprchlíky.

K premiérově kritice se přidal i konzervativní politik Gavin Barwell (43). „Corbynovo vítězství je klíčovým momentem v dějinách britské politiky. Pro bezpečnost naší země představuje daleko větší hrozbu než jakýkoliv jiný labouristický předák, kterého jsem zažil během své kariéry,“ uvedl.

Corbyn's election a key moment in British politics. He poses a far greater risk to our security than any other Labour leader in my lifetime

— Gavin Barwell MP (@GavinBarwellMP) 12. Září 2015

Labouristé si ovšem nenechali nic líbit. Dle nich nyní britští konzervativci „panikaří“ a Corbyna se nyní snaží „očernit“. 

Actually I'll think you'll find @David_Cameron is the biggest threat to Britain's security, economy and your family. pic.twitter.com/sJHmWweWYb

— George Aylett (@GeorgeAylett) 13. Září 2015

„Upřímně, myslím si, že největší hrozbou pro bezpečnost Británie je Cameron,“ napsal labouristický politik George Aylett (20), dle kterého došlo za vlády Camerona během pouhých pěti let k dvojnásobnému navýšení státního dluhu nehledě na to, že konzervativci zavedli radikální sociální škrty.

Argentina tleská, Spojené státy překvapené

Vítězství Corbyna vyvolalo reakce i v zahraničí. Argentinská prezidentka Cristina Kirchner (62) se vyjádřila takto: „Dnešek je triumfem naděje. Jeremy Corbyn je přítelem Latinské Ameriky. Navíc podporuje dialog mezi Argentinou a Británií o budoucnosti ostrovů Malvíny.“

Britové ovšem ostrovům říkají Falklandské a kvůli území, které je od Londýna vzdálené skoro 13 tisíc kilometrů, neváhali s Argentinou v roce 1982 svést ozbrojený konflikt, který Británie vyhrála.

List Washington Post labouristické volby pak okomentoval takto: „Corbynovo vítězství je zemětřesením v historii strany… přední labourističtí politici to ale vnímají jako katastrofu.“

Corbyn v sobotu vyhrál volby s přehledem, když získal 59,5 procenta odevzdaných hlasů. Daleko za ním zaostali ostatní tři kandidáti Andy Burnham (19 procent), Yvette Cooper (17) a Liz Kendall (4,5). Nicméně analytici se shodují v tom, že příliš radikální Jeremy Corbyn může stranu rozdělit. Své vítězství např. oslavil v hospodě písní „Rudá vlajka“, která oslavuje „levicové mučedníky“, kteří padli v „třídním boji“.

Socialistické tažení v USA?

Americký tisk vesměs vyjádřil údiv nad vítězstvím Corbyna, ale možná daleko větší překvapení se odehrálo na domácí půdě. Demokratický kandidát na prezidenta USA Bernie Sanders (74) doslova „rozdrtil“ v průzkumech veřejného mínění dosavadní demokratickou jedničku Hillary Clinton (67).

Ve státě New Hampshire by Sanderse volilo 52 procent voličů, Hillary zaostává o celých 22 procent! Podobný výsledek přinesl i průzkum v Iowě, Sanders by získal 43 procent hlasů, Hillary jen 33 procent. Výsledky průzkumu dokonce zaskočily samotného Sanderse, který prohlásil, že je „překvapen“. A překvapení je to i pro politology, Sanders sám sebe totiž označuje za „socialistu“, což je nálepka, která je v kontextu americké politiky vnímána negativně.

Vítězství v důsledku krize

Političtí komentátoři v Británii se shodují v tom, že vítězství Corbyna je důsledkem vleklé ekonomické krize a zhoršujících se životních standardů ve Velké Británii. Corbyn si získal navíc i sympatie mládeže, když ohlásil, že zruší univerzitní poplatky v Británii, které byly zavedeny v roce 1999.

Z původních tisíc liber ročně už ale o pár let později museli studenti platit 3 tisíce a nyní je to bezmála 9 tisíc liber. Navíc vláda zrušila granty a nahrazuje je půjčkami. Mladí lidé ale často nedokážou najít po ukončení vysoké školy uplatnění v oboru a začínají kariéru s obřím dluhem. Též rostou ceny nemovitostí a britský tisk nedávno spočítal, že by lidé pracující za méně než průměrnou mzdu museli spořit stovky let, než by si mohli dovolit koupit vlastní dům či byt.