Řekové už sahají po 190 miliardách. Za půjčku mají ručit i Češi, štve Sobotku

Informaci o vstřícném přístupu ministrů financí přinesla agentura Bloomberg s tím, že podrobnosti o půjčce budou zveřejněny v pátek. Zmíněná půjčka má zajistit předlužené zemi překlenovací financování do doby, než Atény s eurozónou dojednají celkový záchranný program z Evropského stabilizačního mechanismu (ESM).

Překlenovací půjčka pomůže Řecku vyrovnat závazek ve výši 3,5 miliardy eur, který mají Atény uhradit Evropské centrální bance (ECB) v pondělí, a zajistit další financování země. Na dočasnou půjčku naváže program z ESM, který může dosáhnout objemu až 86 miliard eur.

Pro krátkodobou půjčku bude využit starší unijní fond Evropský finanční stabilizační mechanismus (EFSM). Za půjčky z něj ale ručí všechny země unie. Česko, Velká Británie a další země, které nepoužívají euro jako platidlo, ale náklady ani teoreticky nést nechtějí. Evropská komise a země eurozóny proto v minulých dnech hledaly, jak tuto otázku vyřešit.

Nynější rozhodnutí už stihl kritizovat premiér Bohuslav Sobotka (ČSSD), kterému se česká záruka ve výši zhruba čtyř miliard nelíbí. Podle něj jde o nástroj, který měl být dávno mrtvý. Před českým ručením za řecké dluhy se „cukal“ i vicepremiér Andrej Babiš (ANO), pak ale otočil a už to akceptuje. Chce ale záruky.

Babiš obrátil: Půjčka Řecku je přijatelná, ale chceme záruky!

V samotném Řecku 38 poslanců vládní strany Syriza hlasovalo proti návrhu ekonomických reforem, které exministr financí Varufakis (54) označil za „moderní okupaci“, a mluvčí parlamentu dokonce hovořil o „sociální genocidě“. Tsipras nakonec ale většinu zákonodárců přesvědčil, pro návrh ze 300 poslanců hlasovalo 229.

Předčasné volby?

Jenže analytici poukazují na fakt, že premiér Tsipras zřejmě bude muset vzpurné poslance vyměnit a sestavit tak novou vládu. Vždyť mezi „rebely” byl např. i ministr energetiky Panagiotis Lafazanis (63)!

Poslanci, kteří hlasovali proti, tak zřejmě nebudou nakloněni k provádění drastických reforem. Premiér Tsipras se zatím ke změnám v kabinetě nevyjádřil, ale veřejná televize již oznámila, že se změna dá očekávat v „nejbližších hodinách”. „Nevidím možnost, jak se vyhnout předčasným volbám ještě v tomto roce. Jsou prostě nutné,” zašel ještě dále řecký ministr práce Panos Skourletis (53).

Marná snaha

Aby toho nebylo málo, evropské instituce jen pár dní po uzavření dohody přiznávají, že Řecku záchranný balíček beztak nepomůže! „Řecký dluh se může stát udržitelným jen díky krokům, které povedou k jeho snížení a které jdou daleko nad rámec toho, co byla Evropa dosud ochotná zvážit,“ uvádí se v analýze Mezinárodního měnového fondu.

Jenže Německo je kategoricky proti tomu, aby se Řecku umazávaly dluhy. Naskýtá se tak otázka, co tím vlastně Řecko a Evropa získá? Zlí jazykové v této souvislosti připomínají vtip: Doktor pacientovi oznámil, že mu zbývá jen šest měsíců života. Když pacient nezaplatil účet za návštěvu lékaře, doktor mu řekl, že pacient bude žít ještě dalších šest měsíců.

Vrátí se drachma? Německý ministr by to přivítal

Evropští lídři se chtěli s Řeckem dohodnout hlavně kvůli tomu, aby nedošlo k ohrožení eura. Panovaly obavy, že pokud Řecko opustí eurozónu, ostatní země mohou následovat jeho příkladu.

Nehledě na dohodu však německý ministr financí Wolfgang Schäuble (72) znovu oživil svůj plán na „dočasný odchod Řecka z eurozóny“ a umazání dluhů, což by prý bylo pro Řecko lepší varianta. Jenže to by znamenalo, že by se země musela vzdát eura. „Skutečné umazání dluhu není s členstvím v měnové unii slučitelné,“ prohlásil suše německý ministr financí. 

Co čeká Řecko

• Ve čtvrtek jednají ministři financí eurozóny a formálně potvrdí tříletý záchranný balíček pro Řecko. Řekové ještě tento měsíc dostanou 7 miliard euro (190 miliard Kč).
• Bude také jednat Evropská centrální banka ohledně financování řeckých bank. Většina analytiků počítá s tím, že uvolní prostředky pro řecké peněžní ústavy.
• V pátek budou parlamenty Německa, Rakouska a Finska hlasovat, zda podpoří dohodu mezi mezinárodními věřiteli a Řeckem.