Monika a Klárka umíraly v křečích, říká primář František Vorel

Právě revizní posudek komise soudních lékařů, v jejichž čele stál primář Vorel, o způsobu úmrtí manželky Petra Kramného (37) Moniky (†36) a dcery Klárky (†8) na společné dovolené v Egyptě dal soudkyni Gilové argumenty, aby nad Kramným vynesla dosud nepravomocný rozsudek – 28 let odnětí svobody.

Pane primáři, České Budějovice jsou poměrně daleko od Ostravy, kde Kramného soudili. Proč jste zpracovávali revizní znalecký posudek v jeho případě právě vy?

„Především – spíše by se mělo mluvit o druhém nebo dalším znaleckém posudku. Neznamená to automaticky, že bude správný, to musí rozhodnout soud. A proč my? Asi pro tu vzdálenost, kdy se těžko mohou předpokládat nějaké místní vazby, a pak – máme zřejmě dobrý zvuk.“

Dá se po tak dlouhé době, která uplynula od smrti matky s dcerou v Egyptě, vůbec ještě něco poznat?

„Samozřejmě. Jejich těla byla v poměrně dobrém stavu, neměla výrazné hnilobné změny a nález byl tak jednoznačný, že nepřipouštěl pochyby.“

V čem onu jednoznačnost spatřujete?

„Stopy po úrazu elektrickým proudem byly v tomto případě tak specifické, že nemohly být zaměněny.“

Můžete ony stopy popsat?

„Jsou to známky vstupu elektrického proudu, které mají charakteristický vzhled jak na pohled – makroskopicky, tak i při vyšetření v mikroskopu.“

Proč to znalci před vámi opomenuli?

„Žádný ze znalců před námi úraz elektrickým proudem nevyloučil, znalci obhajoby jej však zpochybnili.“

V jakém stavu byla těla z Egypta dopravena do České republiky?

„Vcelku v pořádku. Odňaty byly pouze žaludky a jedna ledvina.“

Byla těla napuštěna formaldehydem, jak se rovněž říkalo?

„Částečně ano, ale ne v takové míře, aby to mělo vliv na formulaci závěrů.“

Jaké bylo vlastně zadání, které jste před zkoumáním ostatků dostal?

„Musím říci, že posudek byl zpracován znaleckým ústavem, jehož primářem jsem. Na závěrech se podíleli tři soudní lékaři a proběhly i konzultace s dalšími odborníky, především z oboru toxikologie, gastroenterologie, patologie a infekčního lékařství.“

Co chtěl soud vědět?

„Chtěl od nás vyhodnocení předchozích znaleckých posudků.“

A k jakým závěrům jste došli?

„Že šlo o úraz elektrickým proudem.“

Kramného bude vězení bolet, tvrdí dozorce! Už teď je tam populárnější než Kajínek

Jsem laik – jak se to na mrtvém těle pozná?

„Nejčastěji se jedná o šedavý jakoby puchýřek s centrální vkleslinkou. Pokud je elektrický vodič podlouhlý, pak se na těle najde oděrka, která má většinou hnědočervený zaschlý vzhled. Důležité je, že tato oděrka je mírně vkleslá a bývá lemována vybledlou pokožkou.“

Na to přece měli přijít lékaři už v Egyptě.

„To se mi těžko komentuje už proto, že neznám tamní zvyklosti. Ale pokud takto postupují vždy, tak postupují zcela jinak, než je zvykem ve střední Evropě. I při ohledání místa činu. Já na něm byl tady u nás z titulu své profese mnohokrát a vím aspoň zhruba, jak má vypadat. V Egyptě k ničemu podobnému nedošlo.“

Co řeknete o pitvě v Egyptě?

„Z našeho hlediska žádná neproběhla. Odňali pouze žaludek a ledvinu k toxikologickému vyšetření, ale vůbec neprozkoumali ostatní orgány. Řekl bych, že tamní lékař vycházel z názoru, že šlo o otravu, a snažil se prokázat jenom ji. Kromě toho, my nemáme ani informace o tom, jakým způsobem tam proběhlo toxikologické vyšetření, které žádný jed neprokázalo. Přesto závěr egyptských lékařů byl otrava.“

Egyptská strana nepředala žádnou spisovou dokumentaci?

„Na vyžádání našich orgánů, činných v trestním řízení, byly nějaké písemnosti předány. I takzvaný pitevní protokol, který měl asi půl stránky, a také jakési výslechy lékaře, který prováděl pitvu. Jenom že výsledky takzvané pitvy a toho, co lékař vypověděl před egyptským prokurátorem, se liší. Takže to, co proběhlo v Egyptě, nemohlo z našeho hlediska vůbec vést ke správnému závěru o příčině smrti.“

Měly dcera s matkou identické známky zasažení elektřinou?

„Nikoliv. Dcera žádné známky zasažení elektrickým proudem neměla, ale nález na srdečním svalu byl stejný jako u její matky. To ale samo o sobě nemohlo vést k závěru o příčině smrti. Vysvětlení je poměrně jednoduché a z praxe takové případy známe.“

Popište je prosím.

„Jedna osoba je proudem zasažena a umírá, druhá se jí dotýká a umírá rovněž.“

Proč tedy ta druhá osoba známky zasažení elektřinou nemá?

„Z našich zkušeností vyplývá, že zhruba ve čtyřiceti procentech případů známky po přímém zasažení proudem být nemusejí. Víte, proud proniká do těla v určité hustotě, intenzitě na plochu těla. Když je poměrně vysoká, na ploše dotyku vodiče a pokožky se vyvíjí teplo a tento jev pak zmíněné známky zasažení elektřinou zanechává.“

Jsou ještě jiné příznaky?

„Ano, především na svalstvu. To se stahuje a stahují se i svaly cév – proto je tam onen výbled, o kterém jsem už hovořil.“

Řečeno jinak, matka s dcerou mohly být v koupelně.

„Mohla ji umývat, ale tyto závěry nepřísluší soudnímu lékaři.“

Každý si pamatuje ze školy, že voda je silný vodič a účinky proudu umocňuje.

„Nejen to. Obě dvě zemřely v Egyptě, dá se předpokládat, že těla byla zpocená, čili voda není jediné vysvětlení. Ta sprcha je ale hodně pravděpodobná.“

Jak člověk prožívá tento způsob smrti? Je pro něj mučivý, bolestný, nebo si ho ani neuvědomí?

„Pochybuji, že by nějaký český soudní lékař u tohoto způsobu smrti byl, svědectví nemáme. Mnohdy dochází k zástavě srdce velmi rychle, řádově za dvě sekundy. Ty člověk zcela jistě nějak prožívá, ovšem otázkou je, zda si zásah elektřinou uvědomí. Ale po zástavě srdce dochází ke ztrátě vědomí, a to po dalších deseti patnácti vteřinách. A po tuto dobu, myslím, člověk pociťuje křeče, provázející zásah elektřinou.“

Vy jste se, jak to chápu, nezabývali mechanismem zásahu obou zemřelých elektřinou?

„Ne. To je úkolem znalce v oboru elektro.“

Matlach z případu Kramný napadá ostatní znalce: Nemají mě rádi a ovlivňují soud

Zkoumali jste ve vašem ústavu identické případy?

„V minulosti to byla poměrně častá příčina smrti. Umírali na to hodně zahrádkáři, kteří si po domácku sestrojovali sekačky na trávu, ty probíjely, a když pršelo nebo byla rosa, docházelo k neštěstí.“

Kolik podobných případů bylo kdysi a kolik je nyní?

„Samodělné sekačky už asi nejsou. V osmdesátých letech jsme pitvali po zásahu elektřinou i patnáct lidí, nyní tak dva ročně.“

A co úmrtí více lidí najednou po zásahu elektřinou?

„Na našem ústavu jsme to doposud nezaznamenali. Ale kolegové v jiných částech naší země, a to vím z kongresů nebo odborných konferencí, se s tím čas od času setkávají. Došlo dokonce i k trojnásobnému úmrtí, když se dvě osoby pokusily tu první od zdroje elektřiny odtrhnout.“

O způsobu úmrtí Moniky a Klárky Kramných v Egyptě pochybnosti tedy nemáte?

„Rozhodně ne. Za našimi závěry si stojíme.“

Takže závěry znalců obhajoby, posuzujících smrt obou před vámi, neberete?

„Ne, oni zpochybnili ten způsob smrti jako takový a nabídli svoji vlastní alternativu. Ta je z hlediska našeho ústavu zcela nesmyslná a podpořili jsme to závěry dalších odborníků. Podle nejen mého názoru jsou takové posudky, jaké byly předloženy obhajobou Kramného, ostudou českého soudního lékařství. Nicméně Česká společnost soudního lékařství a soudní toxikologie, které předsedám, nemá žádné páky, jak podobným excesům zabránit. Bohužel.“