Případ vraždy Moniky (†36) a její dcerky Klárky (†8) je zapeklitý. Obě byly podle všeho zabity elektřinou, což ve středu poprvé přiznal Petr Kramný (37), manžel a otec, který je z jejich vraždy obviněný. U ostravského soudu ve středu padla spousta odborných elektrotechnických termínů, nad kterými si normální člověk lámal hlavu. Dlouholetý soudní znalec v oblasti elektrotechnika ing. Karel Benda přeložil čtenářům Blesku odbornou terminologii, která u soudu zazněla.
Karel Benda: Spotřebiče 1. třída jsou ty, které mají kovový povrch. V odborné hantýrce se mu říká kostra. Pokud by se napětí dostalo na kovové části a ty začaly probíjet, jsou spojeny s ochranným kolíkem na zásuvce a proud se vypne. Příkladem spotřebiče 1. třídy je třeba vařič. Spotřebiče 2. třída mají kovové části tak dobře izolované, že s nimi člověk do kontaktu nepřijde. Označují se dvěma čtverci a jde třeba o fén.
Karel Benda: "Jde o to, jaký odpor klade lidské tělo elektrickému proudu, který by do něj měl proniknout. Jde o individuální věc. Například zrohovatělá kůže dlouholetého pracovníka v zemědělství bude klást podstatně větší odpor než jemná dětská kůže. Obecně ale lze říct, že odpor lidské kůže je těch 1200 ohmů. Tato hodnota lze využít k výpočtu, jaký proud tělem projde. Pokud vezmeme napětí 220 voltů a vydělíme je těmi 1200 ohmy, vyjde nám 0,183 ampér, tedy 183 miliampér.
Karel Benda: Impedance je odpor při průchodu střídavého proudu. Znalec mluví o odporu různých materiálů v pokoji a koupelně. Například mokré dlaždičky nekladou proudu v podstatě žádný odpor, zatímco koberec velký. Proto je pravděpodobnost úrazu v pokoji nízká, zatímco v koupelně vyšší.
Karel Benda: Přechodový odpor je odpor mezi dvěma materiály, například v zásuvce. Jde o minimální hodnotu, proto znalec u soud říká, že ji lze zanedbat. Bývá to zhruba 0,1 ohmu. Když si připomeneme, že lidská kůže klade odpor 1200 ohmů, vidíme, že s přechodovým odporem nemá v tomto případě smysl počítat.
Karel Benda: Do nabíječky vstupuje střídavý proud a vystupuje z ní stejnosměrný. Napětí je pro usmrcení člověka příliš nízké. Naopak v kabelu od holicího strojku je 220 V, s tím by to šlo.
Karel Benda: "Obhájkyně naráží na to, že tvar proudové známky není typický. Znalec reaguje tím, že pachatel mohl s drátem v průběhu útoku mírně pohybovat."
Karel Benda: "Vrah mohl přiložit dráty na Moniku, pokud by se jí Klárka dotýkala větší plochou a na více místech, tedy třeba rukou a nohou, zemřela by také."
Karel Benda: Dráty za nočním stolkem nebyly samy o sobě nebezpečné, aby způsobily úraz. V pokoji nebyly vodivé materiály jako třeba radiátory, kovové postele atd. Znalec zmiňuje také, že jistič před smrtí elektrickým proudem neochrání, protože pracuje s mnohem vyššími hodnotami. Je třeba mít tzv. chránič.
Karel Benda: Chránič je součástka, která by měla člověka ochránit před úrazem elektrickým proudem. Pokud dojde k jednopólovému dotyku, je proud, který do těla vstupuje a vystupuje jiný, protože vstupuje "drátem", ale vystupuje tam, kde najde cestu, obvykle do země. Je jasné, že se děje něco špatného a chránič obvod vypne. U dvoupólového dotyku tomu tak není, protože proud vstupuje "z fáze" a vrací se "nulákem", tedy zdánlivě tak, jak má. Chránič ovšem, jak se zdá, v Egyptě nebyl. Jednopólový dotyk je v pokoji nepravděpodobný, protože by laicky řečeno neměl proud kam odejít. V koupelně je to jiná věc, tam by mohly být mokré dlaždičky.
Karel Benda: Jednopólový dotyk je takový, kdy člověkem prochází fáze a proud vyjde do země. U doufázového dotyku se člověka dotýká drát s fází i tzv. nulák.
vylezl jako inteligentní člověk, ale dle tvého vyjádření to nehrozí...jedině tě ještě zavřít s Kramným na doživotí a to by vám dvěma spolu bylo moc dobře, jo "prudce inteligentní dvojka" 
10°C
No ty jsi opravdu "odborník".Dokonce víš, že existují chrániče.Myslíš si snad,že jsou používány v Řecku ? Uvědomnuješ si, že tělo člověka (zrovna tak jako jiného vodiče) se vlastně stává spotřebičem?