Soud s Petrem K. ONLINE, 7. den: Monika a Klárka nezemřely náhodou, uvedl odborník na elektřinu

Soud s Petrem Kramným pokračuje, dnes je v plánu svědectví prof. Ing. Karla Sokanského, CSc. (72). Ten je odborníkem přes elektřinu. V posudku by měl nastínit možnosti vraždy Moniky a Klárky.

K soudu přichází rodiče Petra Kramného - matka Irena i jeho nevlastní otec.

Čeká se na příchod obžalovaného Petra Kramného.

"Obžalovaný to mohl udělat jak v koupelně, tak v pokoji jedno-nebo dvoupolovým dotykem,"

řekl znalec Sokanský při příchodu.

Tentokrát je v soudní síni poměrně plno, přišlo i mnoho lidí z řad veřejnosti, což se minulý týden během prvních dnů hlavního líčení nedělo.

Petr K. má tentokrát modro-bílou kostkovanou košili, během přelíčení je takto oblečený poprvé. Soudkyně zahajuje hlavní líčení, kontroluje, kdo je přítomný. Advokátka rodiny mrtvé Moniky Klára Long Slámová tentokrát u soudu není z důvodu pracovního vytížení. Soudkyně ověřuje totožnost znalce Karla Sokanského podle občanského průkazu.

Sokanský je znalcem z oboru elektrotechnika – silnoproud, jeho posudek podle informací Blesk.cz vznikl dříve, než byl zatčen Kramný. Soudkyně poučuje znalce, že je povinen mluvit pravdu a nic nezkreslovat. "Od doby vypracování posudku se nic nezměnilo a jsem schopen zde vystupovat jako znalec," uvedl Sokanský. "Trvám na svých závěrech, žádné nové poznatky jsem nezjistil," dodává.

"Elektrická síť v Egyptě je stejná jako u nás, musí být navržena tak, aby byly osoby chráněny," uvádí Sokanský. U elektrických spotřebičů třídy 1 je ochranný kolík, když se dostane napětí na kostru, dojde ke zkratu. U elektrických spotřebičů třídy 2 je zase dvojitá izolace, takže by také nemělo dojít ke zranění. Koupelny jsou zařazeny do prostředí rizikového, je tam větší nebezpečí, upozorňuje znalec.

Znalec popisuje účinky střídavého proudu na živý organismus – světelný jistič je na 6000 miliampér, tzn. jističe nefungují při úrazu elektrickým proudem. 1200 ohmů je impedance lidského těla, tzn. smrt přichází asi u 183 miliampér. Důležité je také, kudy proud prochází. Nejnebezpečnější je z levého chodidla směrem do pravé nohy, protože proud pak prochází srdcem a způsobuje tak fibrilaci.

Také záleží na době působení proudu, upozorňuje znalec a odkazuje na tabulku ve svém posudku. Napětí je dáno napětím sítě, takže je konstantní, jde tedy hlavně o velikost el. proudu. Pakliže je napětí od 220 V, dá se přechodový odpor zanedbat, protože způsobuje průraz.

Kramný má tužku v ruce a pozorně výpověď znalce Sokanského sleduje.

Znalec: Impedance se mění 1 kilo ohm do 10 kilo ohmů. Když stojím na dlaždičkách ve sprše, záleží na vlhkosti, teoreticky může být i nula ohmů.

"Náhodný úraz v případě Moniky a Klárky je velmi nepravděpodobný v prostředí pokoje. To je prostředí nevodivé, vysoká impedance, riziko úrazu je téměř nulové."

Znalec Sokanský: V koupelně je ta impedance menší a nastupuje tam pro lidské tělo nebezpečný proud 183. Ale s pravděpodobností hraničící s jistotou k úmrtí el. proudem nemohlo dojít náhodou v prostředí pokoje.

Soudkyně: "Přestože jste řekl, že téměř s jistotou, můžete popsat, jak by se úraz mohl stát v pokoji?"

Znalec upozorňuje, že by muselo dojít ke dvěma věcem: Musela by se živá část dostat na kostru, nějakou vodivou část, kterou by se osoba dotkla. Současně já musím být nějak spojen se zemí, tzn. ne koberec, třeba dobře uzemněné jsou radiátory. Soudkyně vstupuje s tím, že ty v Egyptě nebyly.

Znalec odborně vysvětluje záležitosti ohledně elektrického proudu a k předchozímu dodává: "Na přechodu dojde ke střetu, jenom když chodec nedává pozor a řidič nedává pozor, musí to být obojí najednou."

Soudkyně do toho vstupuje: "A tady by ještě museli jít dva chodci najednou." V soudní síni na moment zavládla uvolněná atmosféra, ozval se i smích. Lehký úsměv byl vidět i u Petra Kramného.

Smích však vzápětí ustává. Znalec popisuje, že osoba se při zásahu el. proudem nemůže bránit, stuhnou jí svaly.

Sokanský uvádí modelové příklady - vzhledem k tomu, že v Egyptě na místě činu nebyl. Upozorňuje na otázku plochy, kterou prochází el. proud - proud vyvolává teplo, když je dotyk bodový, tak proudová hustota může vyvolat svými tepelnými účinky stopy = popáleniny. Když je velký proud a malá plocha, tak k tomu dochází stoprocentně. "Důležité, abyste pochopili, že ten proud musí někde vystoupit," uvádí znalec. Okruh zkrátka musí být uzavřen.

Znalec: Když proud vnikne (ukazuje na místo, kde k tomu mělo dojít u Moniky), tak je kratší dráha, proud je větší. Člověk, který leží a dojde k dvoupolovému dotyku, tak je dle znalce bez šancí na přežití. "Ve všech případech nám to vycházelo, že ty proudy jsou dostatečné k tomu, aby mohly usmrtit člověka." Dotyk může být jednopolový nebo dvoupolový. "Dvoupolový je, když mám fázi a mám nulový vodič - uřežu prodlužovací šňůru, odizoluji dráty, přiložím na tělo oba konce," popisuje Sokanský.

Znalec: V takovém případě proudový chránič nefunguje. Tzn. nevyhodí se pojistky atd. Z fotodokumentace vyplývá, že tam ty proudové chrániče nejsou. K dvoupólovému dotyku přitom může dojít i v nevodivém prostředí, třeba v pokoji - je tedy možno tak usmrtit člověka. Jednopólový dotyk se z fáze uzavírá do země. "Toto jsem v pokoji vyloučil," uvedl znalec. "Něco jiného je v koupelně. Člověk se musí dotknout živého vodiče a mít cestu do země pro proud. Kdyby člověk stál na mokré podlaze, může dojít k průchodu proudu," upozorňuje Sokanský s tím, že se tam ale ta živá část musí nastražit.

Posudek znalce: "Já tam nebyl, ale dostal se tam známý elektrikář. Nemůžete to nastražit na živou část, protože by to vyhodilo pojistky. Ale když to nastavíte na nevodivou, tak to chce, aby se někdo dotkl. Kohoutky jsou napájené vodou, tak je tam hadice z umělé hmoty, a ta způsobí, že kohoutek je odizolovaný. U nás je kohoutek dokonalá zem. Když se chytne kohoutku, druhý je spojený s živou fází, a když je tam impedance, tak to nevadí, ale přijde třetí a chytne je kolem krku, tak se neodpoutáte a když nikdo nepřispěchá na pomoc, tak ti lidé mají komorovou fibrilaci a umírají. Pokud mělo dojít k úrazu proudem v pokoji, tak pouze dvoupólovým dotykem. V koupelně je možno způsobit fibrilaci i jednokomorovým dotykem."

Jedna osoba by dostala přímý zásah, druhá osoba by dostala zásah nepřímý, uvedl znalec k případu. Proud se rozdělí do dvou a způsobí komorovou fibrilaci.

Soudkyně se ptá, jestli by stačil dotyk ústy a dlaní, což včera naznačili znalci z oboru soudního lékařství. "Ano, stačil," odpovídá Sokanský.

Online přenos ze včerejšího líčení se soudními znalci najdete ZDE

Sokanský popsal i situaci přímo v pokoji: "Za tím nočním stolkem je změť drátů, ale to nejsou tak závažné závady, odporují našim předpisům, ale neohrožují bezpečnost." Jde třeba i o jinak značené dráty. Jističe pro osvětlení jsou 6A, pro zásuvky 10A, fibrilaci způsobuje 100mA, toho si jistič vůbec nevšimne, ten je tam od toho, aby nedošlo k požáru apod. Proti úrazu chrání pouze chránič, a to pouze u jednopólového dotyku.

Závěry znalce: V podmínkách hotelového pokoje lze způsobit smrt jak jednopólovým tak dvoupólovým dotykem. V případě úrazu je nasnadě jen prostředí koupelny. Není při tom vůbec nutno vyřadit jistič. Lze jednoznačně vyloučit nešťastnou náhodu. úraz jednopólovým dotykem lze udělat v koupelně, v ložnici je nepravděpodobný.

V tomto případě mohlo prý dojít k usmrcení elektrickým proudem u každého zvlášť, o tom prý svědčí polohy těl.

"Dvoupólový dotyk na každé zvlášť se mi jeví jako nejpravděpodobnější,"

 míní Sokanský.

Soudkyně: "Z jakých poloh těl jste vycházel? Jak vám bylo nastíněno? Že ležela samostatně na posteli?"

Znalec: "Pokud k tomu došlo následně, mohlo k tomu dojít na posteli, u té starší jsou zjevné stopy, u Klárky se našla jedna stopa, druhá ne. Takže třeba ruka. Kdybychom uvažovali nohu, tak ten proud je ještě blíže. Pokud bychom vycházeli z toho, že ležely společně ve fyzickém kontaktu, tak by potom nic nebránilo tomu, že by variantou mohl být dvoupólový dotyk za blízkého fyzického kontaktu. Pak je to totéž jako v prvním případě, je to, jako byste měli dvě impedance."

Sodkyně: Mohlo k tomu dojít úpravou napájecí šňůry?
Znalec: Ano, k tomu stačí prodlužovací šňůra.
Soudkyně: Pro manuálně zručnou osobu, jak dlouho to trvá?
Znalec: Vezmu šňůru, tam, kde je zástrčka, to uříznu, roztáhnu ty dráty a odizoluju to. Několi málo minut.
Soudkyně: Vlhokost a horko by v Egyptě elektřinu umocňovaly?
Znalec: Ano.
Soudkyně: Ta délka trvání toho dotyku?
Znalec: Stačí dvě sekundy.
Soudkyně: A to i v případě, že ležely u sebe?
Znalec: To na to nemá vliv.

Přísedící jsou v tomto momentě líčení bez dotazů, tázat se znalce bude státní zástupce Vít Legerský.

Legerský: Chápu to dobře, pane znalče, že doba působení má vliv na komorovou fibrilaci?
Znalec: Ano, to vzrůstá. Ale od 2 vteřin to má stejný účinek.
Legerský: Paní soudkyně, žádám, jestli by se mohly znalci ukázat fotky z místa nálezu, jestli by nám mohl zdokumentovat elektrozařízení. Aby se podíval na okolí těl, aby vyhodnotil možnost náhodného zásahu.

Znalec na stole u soudkyně zkoumá fotografie z místa činu, prohlíží si je. Státní zástupce Legerský chce patrně vyloučit možnost, že by obžalovaný Petr K. otočil a říkal, že Monika s Klárkou dostaly ránu náhodou. Kramný znalce napjatě sleduje, ruce má sepjaté pře ústy.

Znalec: "Tato dokumentace nepřináší nic, co by změnilo můj názor. Toto je izolace, která nepřipustí nějaký větší proud." Na hotelových postelích, které jsou dřevěné, se podle znalce muselo napětí nějakým způsobem na osoby zavléci. Fotky si prohlíží i obhájkyně Petra K. Jana Rejžková.

Legerský: K těm spotřebičům?

Znalec: Tam je fén, co jsem viděl, tam by se teoreticky v koupelně dala vytáhnout živá část, ale to všechno samozřejmě úmyslně.

Legerský: Dokážete vyhodnotit možnost smrti dvou osob jednopólovým dotykem?

Znalec: To by bylo jedině možné v tom sprchovém koutě, kde by se dotýkaly chodidly, a připojily by se k živé části třeba kovový rám.

Sudkyně vstupuje: Ale to už jste tady řekl, že by se tam ale muselo úmyslně zavléct.

Znalec: Ano, to jednoznačně.

Ptá se obhájkyně Jana Rejžková: "Jak popálenina 7x 1cm tedy vznikne podle vás, co zanechá takovouto stopu?" Znalec: "Tou živou částí se mohlo pohybovat."

Rejžková: Soudkyně sdělila, zda-li je možno udělat z nabíječky nebo z holicího strojku? Je to možné?
Znalec: Tam záleží na tom, že v nabíječce je adaptér, který to snižuje stejnoměrně. Ale ta šňůra je pod 220, tak tam by to šlo.
Rejžková: Vy jste tady několikrát zdůraznil, že jste nebyl v pokoji. Může tato okolnost limitovat a ovlivňovat tyto závěry?
Znalec: Limitovat to může, např. v tom, jak jsme určovali odpor podlahy, který jsme určili 1kiloOhm, kdybysme tam byli tak bychom to změřili přesně. Změřili bychom uzemění kohoutku, byly by to nuance.
Soudkyně: Ale závěry, které jste učinil, by platily?
Znalec: Jednoznačně! Ohmův zákon platí i v Egyptě.
(Soudní síní se opět ozývá smích).

Rejžková: Už jste někdy dělal posudek, aniž byste si to ověřil?
Legerský podává námitku: S ohledem na předchozí odpověď to považuje za bezpředmětné.
Znalec: Prosím vás, dvoupólový dotyk je prostě dvoupólový dotyk, to nemá na závěry prostě vliv.
Rejžková: Moje otázka zněla jinak, kolikrát?
Znalec: Stalo se mi několikrát, že jsem posudek dělal z fotodokomunetace, protože tam nebylo prostě co měřit.
Rejžková: Takže kolikrát?
Znalec: Je to tak 50:50.
Soudkyně: A vždy to nemělo vliv?
Znalec: Ano, to jsou prostě nuance.
Rejžková: Vy jste se vyjadřoval, že jsou tam v Egyptě podivně značeny. Vysvětlete v čem?
Soudkyně: Pan znalec ale řekl, že to nemá vliv na posuzovanou věc, je to tak?
Znalec: Ano.

Rejžková: Může se pan znalec znovu podívat na pokoj? Vy jste mluvil o koberci...
Soudkyně: Jsou tam koberečky i dlažba.
Rejžková: Je stejná dlažba i v koupelně?
Znalec: Já mám na mysli ale podlahu v tom sprchovém koutě.

Ptá se Petr Kramný: "Pane znalče, pozná se pohledem na člověku zasaženém, že došlo k zasažení?"
Znalec: Může, ale nemusí.
Petr K.: Jak vypadá člověk zasažený proudem, kříčí háže rukama?
Znalec: Znehybní se mu svalstvo.
Petr K.: Křičí u toho alespoň?
Soudkyně: To není otázka pro znalce elektro.
Petr K.: Řekl jste, že stačí dvě sekundy působení. Je tedy možné že někdo do pokoje vlezl, přiložil drát, když oni zřejmě teda nekřičí, takže někdo, kdo by třeba usnul v koupelně, by to vůbec neslyšel?
Soudkyně: Pane obžalovaný, to není vůbec otázka na tohoto znalce, to je hodnocení důkazů. To nebudeme vůbec protokolovat.

Petr K.: Vyjadřoval jste se o systému. Počítal jste s tím, že je tam zástěna velká a že ten drát by bylo dlouhý pět, šest metrů?
Znalec: Je to možné, muselo by to být delší, připojit se to k živé fázi.
Petr K.: Člověk, který nemá ponětí, co je odpor, fáze, je bez těchto znalostí schopen to udělat?
Znalec: Já si myslím, že rozříznout dva dráty a přiložit je k tělu ano.
Soudkyně: Moment, vy si myslíte, že to laik provede lehce.
Znalec: Ano.
Petr K.: I s tím, že nemá ponětí, jestli vypadne jistič, či nevypadne?
Soudkyně: To není znalecká otázka.

Výslech svědka-znalce z oboru elektro – silnoproud Sokanského končí, soudkyně vyhlašuje přestávku.

Po krátké přestávce se opět pokračuje, advokátka Rejžková dostala dopis, který byl soudu adresován. Budou se číst svědecké výpovědi, kdy lidé svědčili na policii.

První je svědecká výpověď Lukáše Č., synovce Kramného kamaráda Stanislava Š. a kriminalisty, na kterého Stanislav několikrát odkazoval.

Lukáš Č.: "S panem Kramným jsem hovořil přes skype, když to tak zprostředkoval mobilem, Kramný se ptal, jak a čím by mohly být odpraveny manželka a dcera. Já řekl, že je možností hodně. Hovořili jsme o tom, čím mohly být otráveny."

Lukáš Č.: Ptal se mě, jestli by stopy toho mohly být na triku. A jestli by to bylo pro policii důležité. Řekl jsem, ať to nevyhazuje a dodá to policii.

Dále se předčítá výpověď svědka Lukáše Č. Někdy na jaře 2014 jel navštívit rodinu do Karviné. "Standa (kamarád Petra K.) chtěl, ať se sejdu s Petrem K. Přemýšlel jsem o tom, nakonec s tím, že nebudeme hovořit o kauze Egypt."

Lukáš Č. o schůzce s Petrem Kramným: "Bavili jsme se o tom, že nepije alkohol. Že už před jejich smrtí nepil. Pak se začal vyptávat na Egypt. A já mu řekl, že s ním o tom nemůžu mluvit dřív, než vyšetřování skončí. Řekl mi, že mu našli marihuanu.

Ukazoval mi fotku blondýnky. Říkal, že je to jeho nová přítelkyně.

Já mu řekl, že pokud se nenajde pachatel trestného činu, policie věc odloží a on bude vyrozuměn. Ptal se mě několikrát na věci kolem Egypta, ale pokaždé jsem mu odpověděl jako v prvním případě."

Plakal před vámi někdy, nebo projevoval lítost? "Pan Kramný působil vyrovnaně, rozhodně nepropadal v pláč," vypověděl Lukáš Č. Vyjadřoval obavy, že bude zatčen? "Pouze jednou přes pana Š. říkal, že se chce z Egypta dostat i za cenu toho, že by byl v Česku stíhán vazebně, a že chce spolupracovat s policií."

Soudkyně se táže: "Obžalovaný, vstaňte, chcete se vyjádřit k této výpovědi?" Petr K. odmítá: "Ne, děkuji."

Dále se čte výpověď doktora Petra Koloucha, který jel za Petrem K. do Egypta. Četby se ujala namísto soudkyně přísedící Absolonová. MUDr. Kolouch jel do Egypta po smrti Moniky a Klárky, den nebo dva po jejich úmrtí.

"Hovořilo se o otravě z jídla, měl jsem za úkol připravit logistiku a zajistit systém lékařů," uvedl ve výpovědi doktor Kolouch. Do Egypta se vydal s pracovníkem pojišťovny. V dopoledních hodinách přijela konzulka. "V Hurghadě jsme se ubytovali v jiném hotelu kvůli bezpečnostním rizikům," uvedl doktor. Petr Kramný prý sháněl delegáta. Doktor Kolouch se sešel předtím s lékařem v nemocnici. "Je to taková garáž, jejich cílem je vyúčtovat náklady na léčbu cizinců, to nemá s naší nemocnicí nic společného," uvedl ve výpovědi český doktor. "My klienty vozíme do jiné prověřené nemocnice," upozornil. Nic podle něj přitom nenasvědčovalo tomu, že by se jednalo o nákazu z hotelového stravování. "Klienti byli spokojení, na nic si nestěžovali," uvedl Kolouch.

"Kramný se mě neptal na lékařské věci, ale na to, zda bude muset platit za tři kufry, když se vrací sám,"

vypověděl doktor Kolouch. Uvedl, že Petr K. neplakal, byl upravený v režimu hotelových hostů, na sobě měl tričko s kraťasy.

"Petr Kramný nás kontaktoval následující den ráno, že je mu špatně, nezvládá stres, samotu. Doporučil jsem mu sedativa a kliniku Tevez, aby byl pod dohledem," uvedl doktor ve výpovědi. Z Česka byla povolána psycholožka Blanka Čepická. "Bylo dohodnuto, že nebude sám propuštěn, dokud ona nepřijede. Z obavy, aby se nedopustil zkratkovitého jednání," pokračuje výpověď doktora Koloucha. "Průjmem ani zvracením netrpěl, říkal, že je smutný," uvedl doktor. Kramný podle něj dostal infuzní terapii (výživu). "Doktorku Čepickou jsem o stavu informoval telefonicky, osobně jsme se nesetkali. Žádnou písemnou zprávu jsem nevypracoval," dodal doktor.

"Jaká ošetření mu byla poskytována před mým příjezdem, nevím," vypověděl dále doktor Kolouch. S personálem nemocnice komunikoval přes animátory, jednalo se prý o Čechy. Na dotaz, zda byla Petrovi K. skutečně započata léčba sedativy, doktor odpověděl: "Ano, po několika hodinách byl spokojen." Vykládal vám při 1. setkání něco o svých obtížích? "Říkal, že s dcerou a manželkou trpěli zvracením a průjmem. Myslím, že neříkal, že by navštívili lékaře." Říkal vám něco o tom, že mu byl vypumpován žaludek po úmrtí Moniky a Klárky? "Ne," odpověděl při výslechu doktor. "S panem Kramným jsem pouze hovořil, nijak jsem ho nevyšetřoval," upozornil svědek. Nebyl k tomu prý vyzván.

U výslechu se policisté doktora ptali, jak na něj zapůsobil dotaz s kufry. "Pracuji na urgentním příjmu řadu let a taková otázka po ztrátě blízkých mě velmi překvapila, dodnes mi utkvěla v paměti," reagoval doktor Kolouch. "Můj názor nežádal, ptal se, kdy pojede domů," dodal.

Policisté: "Co jste si vy sám o okolnostech myslel?"
Doktor Kolouch: "Vzhledem k nepřítomnosti dalších postižených se mi otrava z jídla po 48 hodinách zdála jako velmi nepravděpodobná. Stejně jako že by za 24 hodin zemřely dvě takto mladé a zdravé osoby na dehydrataci."
Petr K. se k výpovědi doktora vyjádřit nechce.

Soudkyně čte výpověď Martina Slaného, mluvčího cestovní agentury Blue Style. "Petr Kramný nám zaslal děkovný dopis po návratu z Egypta. Jeho obsah si už nepamatuju," uvedl mluvčí.

O úmrtí Moniky a Klárky se mluvčí Blue Style dozvěděl od Mohammeda Adela, Egypťana, mluvícího česky, který dohlíží na činnost delegátů v Egyptě. "Napsal mi anglicky: Máme tady dvě těla. Zjišťoval jsem podrobnosti a on, že máme dva mrtvé klienty v Egyptě," uvedl mluvčí. Následně ve své výpovědi popisoval, jak domlouvali další postupy, kontakt na pojišťovnu apod.

"Ptali jsme se, jestli se jednalo o smrt násilnou, bylo nám odpovězeno, že zřejmě ne," uvedl mluvčí. "Pak jsem komunikoval s paní Lenkou K. (Kramného sestra). Byla velmi rozezlená, že jsme nereagovali dříve, popřál jsem jí upřímnou soustrast," vypověděl mluvčí. "Později jsem se dozvěděl, že pan Kramný nechal kufry manželky a dcery na recepci hotelu, který opouštěl. S tím, že si je můžou rozebrat jeho zaměstnanci. Já jsem pak řešil, jestli by se neměly dopravit do ČR pozůstalým," tvrdil mluvčí Slaný.
 
"Bylo mi velmi divné, že by pan Kramný nechal ty věci zaměstnancům hotelu, o kterém tvrdil, že mu tam otrávili manželku a dceru,"

dodal mluvčí CK.

"Volala mi konzulka, jestli můžeme zajistit převoz kufrů do ČR. To se udělalo a předali jsme je policii,"

prozradil ve své výpovědi mluvčí CK Blue Style, se kterou byla rodina Petra K. v egyptské Hurghadě.

Ani v případě výpovědi mluvčího cestovní kanceláře neměl Kramný připomínky, čte se proto další výpověď – Vlasty D., jejíž manžel je bratranec Ireny R. (matky Petra K.). "Oslovoval mě však teto," vzpomíná paní Vlasta. "Moniku jsem viděla jen asi dvakrát v životě, Klárku nikdy. Monika s Petrem Kramným k nám přijeli oznámit, že se budou brát," uvedla paní Vlasta. Poté prý šlo o obyčejnou návštěvu. Nevěděla však, že letí na dovolenou. "Pak mi to říkala devětadvacátého Irena," uvedla paní Vlasta na policii. "Potom jsem měla zmeškaný hovor. Plakala, říkala, že Monička s Klárkou nejsou naživu. Pak jsem k nim šla, oba byli zoufalí," popisuje návštěvu u rodičů Petra K. "Paní Irena chtěla, aby za Petrem někdo jel. Požádala jsem o jeho číslo a několikrát jsem mu krátce volala," uvedla svědkyně.

Čtou se esemesky, které z Egypta poslal Vlastě D. Kramný.

SMS z 12.8.: "Děkuji, stále nechápu, co se stalo a proč, doufám, že pravda vyjde najevo, já jsem jim nic neudělal."
SMS z 13.8.: "Ahoj teto, děkuji, já pořád ležím na pokoji. Myslím na Moniku a Klárku a pořád brečím. To se nemělo nikdy stát, já přežil a ony ne, mělo to být opačně."
SMS č. 3: "Ahoj hodná teto, další den za mnou a další přede mnou. Těším se domů, ale nevím, jak to zvládnu, tak ahoj."

"Telefonáty s Petrem byly velice krátké, protože to bylo drahé," vypověděla Vlasta D. "O tom, co se stalo, jsme se nebavili. Pak mi psal něco na email, ale ten už nemám," uvedla. Petr K. jí prý říkal o tom, co pili. "Že nějakou kolu," popsala. Pak došlo na telefonát na Skypu, kdy jí Kramný sdělil, že se vrací domů. Po návratu s ním "teta" Vlasta D. mluvila dvakrát.

"Mluvil o nich hezky, že se Klárka těšila do školy. Říkal: Teto, já tě nezklamu, já jsem to fakt neudělal," popsala policii Vlasta D. "To mi jednou řekl po telefonu, na to nezapomenu," uvedla. Petr K. se během čtení její výpovědi natočil na židli zády k veřejnosti a směrem k přísedící. Otírá si obličej, ale není poznat, jestli pláče.

"Jednou jsme se ho ve vazbě ptali, co chce do balíčku. A on vykulil oči, že v té době tam už nebude," vypovídala dál Vlasta D. "Petr mi říkal, že nespal, než umřeli, že v té době nemohl spát. Kdyby usnul, tak tu dneska taky není," uvedla svědkyně. Od Petra K. prý dostala autosedačku a koloběžku pro svou vnučku. "Řekl, že už to nebude potřebovat," řekla policii.

"Je to hodný a citlivý kluk, žil jenom pro ně," vypovědla Vlasta D. "Já mu věřím, těch důvodů je víc, ale neumím to specifikovat," pokračovala. Petrova verze je i podle ní ta, že Monika s Klárkou byly otráveny. "To je verze, kterou nikdy neměnil," uvedla Vlasta D. a dodala:

"Petra považuju za oběť této tragédie."

Po čtení výpovědi Kramného "tety" se líčení přerušuje do 12:30. Poté bude na programu výpověď svědka Michala P. Když stráž odváděla Petra K. ze soudní síně, jeho rodiče počkali, až jejich syna povedou okolo nich. Něco spolu velmi krátce prohodili. Slova matky zněla jako: "Dobrý". Kramný si jako při předchozích líčeních odnášel desky se sešitem s poznámkami.

"Závěr, jestli to udělal, anebo ne, to vám nemohu říct,"

uvedl Karel Sokanský, znalec v oboru elektrotechnika. "Ale mohl," dodal. Přiklonil se tak dnes k této verzi: "Nejpravděpodobnější je zásah elektrickým proudem dvoupólovým dotykem. Jako pravděpodobné se jeví zabití dvou osob postupně, každé zvlášť."

"Znalec neřekl, kde přesně a co se stalo, jenom uvedl možnost, že elektřina může zabíjet. Což ví i žák první třídy,"

komentovala dnešní svědectví znalce elektřiny Sokanského obhájkyně Petra K. Jana Rejžková. Upozornila, že kufry na egyptskou dovolenou balila Monika a drát v nich nemohl být, stejně tak nechyběl žádný spotřebič.

Na řadě je další ze svědků, Michal P., manžel Heleny P., která vypovídala minulý týden. Stojí u pultíku a čeká, až přivedou Petra K.

Když Petr K. vešel, se svědkem na sebe kývli. Probíhá poučení, poté se soudkyně ptá: "V přípravném řízení jste vypovídal popravdě? Nebyl jste ovlivňován?." Michal P. odpovídá: "Ne, trvám na té výpovědi."

Soudkyně: Popište nám, prosím, vaše kontakty s obžalovaným.
Michal P.: Známe se už od 1. ročníku střední školy, z technického učiliště. Byli jsme v kontaktu, pak jsme se po škole nějakou dobu neviděli, pak jsme se navštěvovali každý třetí den, v poslední době tak párkrát za měsíc.

Michal P. uvádí, že s Petrem K. oba chodili na obor opravář strojů. Soudkyně se táže, co tam dělali. "Stroje, převodovky, řezání," vypočítává svědek. "Měli jste nějaký předmět, který se týkal elektřiny?" táže se soudkyně. Svědek jí rychle skočil do otázky rázným "Ne". Uvedl, že měli svářecký kurz. Soudkyně: "Probíhala tam výuka bezpečnosti předpisů?" Svědek: "Ano, to určitě." Poté svědek dodal: "Ale jaký přesně ten kurz Peťa měl, to si nepamatuju."

Soudkyně: "Víte, jakým zaměstnáním se věnoval? Byl zručný?" Svědek: "Dělal hlídače, v Coca Cole jezdil autem. Pak dělal v Hyundai. Co přesně tam dělal, o to jsem se blíže nezajímal." Soudkyně: "Co se týče manuální zručnosti?" Svědek: "Dokázal si na autě něco udělat, ale jinak tedy nevím. Obkládal si něco a tátovi od Moniky pomáhal opravovat kuchyň."

Soudkyně: "Mohl byste charakterizovat jeho povahu a vztah k manželce a dceři?" Svědek: "Byl to vždycky kliďas... Doma nějaké spory byly, ale to patří k životu." Soudkyně: "Kdy byly tyto rozpory? A kvůli čemu?" Svědek: "No kvůli Facebooku, on chtěl, aby to Monika zrušila, ona řekla, že zruší. Já jsem to z něj nevypáčoval. Jinak k sobě byli milí."

Soudkyně: "Jak to mezi nimi fungovalo?"

"Až po návratu z Egypta mi řekl, že Monika s ním nechtěla spát nějak jako často,"

uvedl svědek Michal P. "Ale jinak si na nic nestěžoval." Soudkyně: "Předtím, než odjeli, jste byli v kontaktu kdy?" Svědek: "Na jeho narozeniny, Monika chtěla pro něho nějaký dárek, aby se mohl svézt v autě. Chtěli kupovat domek, takže furt jezdili, který by se líbil. Vypadalo všechno v pořádku."

Soudkyně: "Během pobytu v Egyptu jste byli v kontaktu?" Svědek: "Ne, já jsem volal, až když jsem se to dozvěděl. Ten den, co se to stalo, kolem třetí hodiny. Dovolal jsem se." Soudkyně se ptá na obsah hovoru. "Ptal jsem se, jestli je to pravda. Řekl, že ano. Říkal, že je tam příchozí hovor drahý, tak jsme moc nemluvili, říkal jsem mu, ať se drží." Soudkyně: "Říkal vám, kde se nachazí v době telefonátu?" Svědek: "Ne."

Soudkyně: "Jak se vám jevil po psychické stránce?"
Svědek: "Že je na tom špatně, přišel mi takový, že není zrovna ve své kůži. Nedokážu vám to popsat, nebyl to takový klidný hlas. Pak jsem mu napsal asi dva emaily. Ať se drží a ať to zvládá, a to bylo tak všechno. On mi odepsal."
Soudkyně: "Co bylo předmětem?"
Svědek: "Nejsem schopen odpovědět."
Soudkyně: "Ani to, jak to tam snáší, jestli chce opustit Egypt? Nezajímal se o nějaké další poznatky o manželce?"
Svědek: "Nedokážu si vybavit."
Soudkyně: "Po návratu jste s ním byl v kontaktu?"
Svědek: "Sešli jsme se asi 4x."
Soudkyně: "Poprvé jak dlouho po návratu?"
Svědek: "Po 2-3 dnech."
Soudkyně: "Jak se vám jevil?"
Svědek:
"Byl v klidu a říkal, že přišel o všechno a že už nemá co ztratit."

Soudkyně: "Mělo to chování nějaký vývoj?"
Svědek: "Ne."
Soudkyně: "Měl jste nějaké informace o jeho soukromém životě, probíral jste to s ním?"
Svědek: "Ne."
Soudkyně: "A ptal jste se ho na vztahy s ženami?"
Svědek: "Ano, říkal, že má nějakou holku, že mu sama napsala. Sešli se."
Soudkyně: "Připadal vám obžalovaný jako osoba truchlící, nesoucí tu tragédii těžce? Jako osoba psychicky nalomená?"
Svědek: "Nejevil se mi tak. Ale po takové době, kdy byl 3 měsíce takhle pryč.... Nevím, jestli musí být zlomený."
Soudkyně: "Já vám rozumím, ale chtěla jsem prostě slyšet váš názor. Vy jste se stýkal i s manželkou, jak se vám jevila?"
Svědek: "Dceru měla ráda, byla spokojená. Co chtěla, to jí Petr koupil, takže byla spokojená."
Soudkyně: "Zdála se vám depresivní?"
Svědek: "Občas byla naštvaná."
Soudkyně: "Víte, naštvanost je naštvanost a deprese je něco jiného, takže deprese ne?"
Svědek: "Ne."

Soudkyně se ptá na sex za 1000 Kč, kdy měl Petr K. manželce Monice zaplatit. Svědek: "No dostali jsme se na to běžnou konverzací, trvalo to asi půl roku. Říkal, že jí nabídl tisíc korun a ona to přijala." Soudkyně: "A vám takové jednání mezi manželi přijde normální?" Svědek: "No je to divné. Ale po tolika letech..." Nyní bude soudkyně opakovat svědkovu výpověď z přípravného řízení.

Přísedící na svědka Michala P. dotazy nemají, státní zástupce Legerský však ano.

Legerský cituje osnovy pro obor opravář strojů a zařízení – je tam problematika elektrotechnických výkresů, spojek apod. "Tak nevím, jestli jsem nedával ve škole pozor, ohledně elektřiny si nic nevybavuju," reaguje svědek. Legerský se dál ptá na BOZP a výuku i problematiku úrazu a případné pomoci. Svědek odpovídá, že toto součástí výuky bylo.

Obhájkyně Kramného Rejžková: "Pane svědku, vy sám po absolvování kurzu se považujete za schopného práce s elektřinou?" Michal P. odpovídá, že ne. Rejžková: "Jaký měl vztah s dcerou?" Svědek: Dobrý, staral se o ni, říkal jí Klárinko."

Rejžková: "Jakou jste měli praxi?"
Svědek: "Ta probíhala týden."
Soudkyně: "Jak bylo čteno ve výpovědi."
Rejžková: "K tomu nic víc?"
Svědek: "Ne."
Rejžková: "Vy jste chodil ke Kramným, dělal si tam něco?"
Svědek: "Maximálně nějaké zásuvky, to je jeden šroubek, to svedu i já."

Nyní se ptá Petr Kramný. "Pane Michale, svědku," zahajuje své dotazování a usměje se na Michala P. "Vy jste absolvoval plný kurz svářečský?" Michal P. odpovídá: "Ano." Kramný poznamenává: "Chtěl bych tu říct, že jsem prošel pouze zaškolením, což je 5 dnů, to je asi rozdíl."

Kramný: "My jsme se vídali, než jsem se oženil. Měl jste pocit, že bych si něco udělal kvůli nějaké dívce?" Svědek: "Ne." Soudkyně se vrací ke vzdělání, ptá se, jak dlouho trval svářečský kurz. Svědek odpovídá, že asi 4 týdny.

Petr K.: "Pane svědku, pamatoval byste si po dvaceti letech, kdybyste dále svařování nepoužíval v práci, co jste se v těch kurzech učil?" Svědek: "Ne." Tím odpovědi Michala P. končí, na řadě je čtení dalších výpovědí svědků, které učinili na policii.

Čte se výpověď Gabriely N., fotografky, která fotila Moniku Kramnou. "S Monikou jsem se seznámila 2006, " vzpomíná fotografka. Tehdy ještě jako zákaznice v butiku. Focení se začala věnovat v roce 2009. Domluvila se na společném focení s Monikou. "Byl to impuls z mé strany a ona souhlasila," uvedla fotografka a pokračuje: "Monika mi neplatila, bylo to o tom, že jsem se učila." Z jejich spolupráce vznikly i lehtivé snímky.

"Fotila jsem ji i nahoře bez v kalhotách, přes prsa měla ruce, takže nic nebylo vidět,"

poznamenala fotografka. Vyjmenovává kamarádky, se kterými ji Monika seznámila. Ty také nafotila. Monika následně dala fotky na jeden portál. Napsala tam prý, že by ráda fotila i akty a chce být modelka.

"V posledních měsících byla smutná. O manželovi nikdy špatně nemluvila, ale říkala, že o jejím focení neví, abych fotky nevystavovala,"

prozradila fotografka Gabriela. "Jednou mi Monika poslala Facebook Martina K. odněkud z Ústí nad Labem, ale vůbec nevím, proč mi to posílala," vypovídala svědkyně Gabriela.

"V poslední době před dovolenou jsem od Moniky věděla, že bere nějaké léky – antidepresiva. Ale netuším, co měla za problémy," pokračuje se u soudu s Petrem K. ve čtení výpovědi fotografky Gabriely.

"O každém tom focení, dá se říct, jsem věděl, protože Monika na to chtěla peníze. Svědkyně uvedla, že to dělala zadarmo. To nevím, kde ty peníze končily."

uvedl Petr Kramný o focení. Soudkyně na Petra K. reaguje: "Pane svědku, já vás nechci rušit, ale svědkyně uvedla, že si brala 400 korun na materiál." Petr K.: "Já jsem jí ale dával tisíc korun, Monika mi ty fotografie ukazovala doma."

Nyní čte další z přísedících Martin Tomšů výpověd doktora Karla K., Kramného podporovatele z Rakouska. Jde o původně českého doktora, který však ve Vídni žije s rodinou již takřka tři desítky let. Když se on sám vrátil z dovolené a viděl, co se stalo, v televizi, nelíbily se mu zprávy, jaké se tam objevili. "Že pustili soukromé video rodiny," vypověděl svědek. "Přišlo mi hrozně líto, že se mu to stalo. Sedl jsem si a říkal, že to pro něj musí být hrozné, ten mediální lynč. Tak jsem mu napsal dopis. Vyjádřil jsem mu podporu. A dal jsem mu tam ještě 5 tisíc korun. Pak jsem mu tam dal nějaké přípravky v hodnotě asi 2800 korun," vypověděl doktor Karel K.

"Nabídl jsem mu, že mu zodpovím jakékoli medicínské otázky, bude-li potřebovat," pokračuje výpověď doktora. "Pak mi napsal, že by se se mnou přeci jen rád sešel. Že otázek má stále víc. Nemohl ale jet do Vídně kvůlli zaměstnavateli, tak jsme se domluvili na setkání v ČR," vzpomíná doktor Karel K. S Kramným se setkali v Novém Jičíně. "Popsal mi, co se tam (v Egyptě) stalo," uvedl doktor.

"Petr K. říkal, že tam (do Egypta) přijeli a měli problémy s ubytováním, že tam na něj byli naštvaní," uvedl ve výpovědi rakouský doktor. "Pak mi popisoval, co jedli a pili. Říkal že poslední večer šli na nějakou dětskou diskotéku. Špatně se jim udělalo v ranních a dopoledních hodinách. Měli teplotu a průjem, ale velice časté bylo to zvracení," vrací se doktor k původní verzi, se kterou přišel Kramný – o otravě v Egyptě. "Ale u Moniky a Klárky to nebylo později tak časté jako u něj. Říkal, že měl v puse chuť, jako kdyby olizoval rezavé trubky, to se mě ptal, co to mohlo být," poznamenal doktor.

Doktor ve své výpovědi líčí opět osudný den z pohledu Petra K. "Šel pro vodu, potkal uklízeče, ten měl jen 3 lahve. Tak mu ukázal, kam jít pro vodu jinam," popsal policistům lékař. "Monika pro vodu jít nechtěla," dodal.

"Řekl mi potom, že do něj ta holčička kopla, že to byl poslední moment kdy mluvil s dcerou a ženou. Dcera mluvila ze spaní, potom později si k ní lehnul. Zjistil, že se nehýbe, že je studená. Pak i ta manželka," uvedl doktor s českými kořeny. "Ptal jsem se, jestli když jim dával umělé dýchaní, jestli něco necítil - ether nebo kyselý zápach," tvrdí doktor. "Prý ne," řekl mu Kramný. "Říkal, že Monika neměla kalhotky, že tak nikdy nespala. Říkal jsem mu, že třeba si je potřísnila stolicí a hodila do sáčku," poznamenal doktor. "To on ale říkal že ne, že když se pak po ošetření vrátil na pokoj, tak tam bylo to jejich oblečení sundané. I ty kalhotky," uvedl Karel K.

Doktor Karel K. se vrátil i k incidentu, kdy Petrovi K. někdo údajně počmáral auto. "Řekl, že polínko do ohně v médiích k tomu, že je vrah, přiložil jeho švagr Radmil. Já mu řekl: Však ten vám to taky napsal na auto. A on odpověděl, že se od známých dozvěděl, že se na to Radmil posilnil v hospodě," vypověděl doktor z Rakouska.

"Povídali jsme si o tom v restauraci a pak přišel číšník a řekl nám, že si nás ostatní hosté v restauraci nepřejí. To mi přišlo otřesné,"

vzpomínal doktor Karel K. na setkání s Petrem Kramným.

"Ptal se mě, proč Klárce chybělo jedno oko (po pitvě), to věděl od své sestry,"

vzpomněl doktor z Vídně ve své výpovědi na drsný detail z komunikace s Kramným. "Na oko jsem mu řekl, že nevím, ale že pohřební služba je schopná podle mých zkušeností to tělo vrátit do přijatelného stavu," dodal.

Po výpovědi doktora z Vídně se čte nyní výpověď televizního reportéra Martina Kočárka z Novy, který byl za Kramným v Egyptě. "Byl jsem tam vyslán 3.8. svým zaměstnavatelem, protože jsem dobře jazykově vybaven," uvedl Kočárek a dodal: "(Petr K.) byl skleslý, ale neprožíval to tak, jak bych to prožíval já, kdybych přišel o ženu a dceru...Souhlasil s tím, že bude rozhovor naživo, přistupovali jsme k němu, jako by byl nevinný," vzpomíná reportér. Otázky do rozhovoru prý dostal Petr K. předem, přesto...

"Celou dobu neprojevil lítost nad tím, co se stalo,"

uvedl reportér a v jeho výpovědi dál zaznělo: "Nejvíce ho zajímalo, co bude s ním, pořád se mě na to ptal. O Monice se zmiňoval dost negativně. Že měla na Facebooku nějaké chlapy, že to mohla udělat ona a chtěla otrávit celou rodinu."

"Nepůsobilo to, že by měl Moniku rád, spíš nad ní stál jako policajt,"

uvedl reportér ve své výpovědi. Reportér upozornil také na to, co Petra K. údajně zajímalo: "Kramného hrozně štvalo, že neměl signál," uvedl. "Druhý den mi vyprávěl, co o něm lidi píšou... Zdálo se mi, že se mu líbil status známé osobnosti," dodal Kočárek.

"Celá tato komunikace vznikla na popud mé sestry,"

vyjádřil se u soudu k výpovědi reportéra Petra Kramný.

Další výpovědí, která u soudu zazní, je od redaktora Blesku Etienna Bláhy. Čte ji opět přísedící. "Asi 1.9. jsme tam letěli. Když jsme k němu přišli, řekl, že nás čekal," uvedl redaktor. "Zvláštní bylo, že tam měli seznam hostů na snídani, ale pan Kramný tam nebyl pod svým jménem. Byl tam Petr a nějaké příjmení od K," vypověděl reportér a jeho výpověď dál pokračuje: "Na začátku jsme s ním měli schůzku asi 2 až 3 hodiny. Nic se nesmělo nahrávat. Pak následovaly další schůzky. Byl lítostivý, ale nevěděli jsme s kolegou, jestli mu máme věřit. Kdyby se to stalo v ČR, měl bych problém mu věřit."

"Ukazoval nám podpůrné SMS od kamarádek a tchána,"

vzpomíná redaktor Blesku. Petr K. mu tehdy potvrdil, že byl v kontaktu se svými kamarády. "Do svého pokoje nás nikdy nechtěl pustit," uvedl. Přesto Kramný nakonec svolil. "Kufr měl sbalený, pro případ, aby hned mohl odjet. Pak vzal najednou do ruky obrázky Klárky a plakal. Když jsme s ním byli, tak plakal často, když dlouho mluvil o Monice a Klárce, ale pláč to byl takový zajíkavý, příliš jsem mu nevěřil," uvedl náš redaktor. "Pořád pil kolu, což mi připadalo divné, když to pořád prezentoval tak, že se mohli otrávit z koly. A zvlášť, když si pořád stěžoval, že jsou tam v Egyptě prošlé potraviny," všiml si redaktor.  

"Když jsme odjížděli, tak pan Kramný byl smutný. Měli jsme dojem, že mu děláme psychologa. Po návratu do ČR jsem mu občas telefonem zavolal, nebo mu napsal po Skypu. Diskutovali jsme člínky. Měl zájem o tom, co se o něm píše," poznamenal ve výpovědi redaktor Bláha. "Pak se mu prodloužila ta lhůta, začal se na mě vztekat, že jsme mu stejně nepomohli... Informaci o příletu jsem si ověřil. Věděl jsem čas, kdy přiletí a že pro něj přijede zelená dodávka. Skončilo to tím, že když mluvčí podávala vyjádření, tak nějak proklouzl tím, že vystřídal několik aut," vzpomenul redaktor návrat Kramného z Egypta do ČR.