Konec civilizace je tu, říká profesor: Jeho studii si přečetly už stovky tisíc lidí!

Představte si, že za vámi někdo přijde a řekne, že je konec. Že už se nemusíte snažit, protože konec lidstva tak, jak ho znáte, je už na cestě. Šílenost? Ne tak úplně. Pro profesora a vědce Jema Bendella, přednášejícího na univerzitě v Cumbrii a autora práce „Hluboká Adaptace: Mapa pro navigaci v klimatické tragédii“, je to skutečností.

Nóbl vědce příliš nenadchl

Jeho studie neměla být zprvu příliš čtená. Publikovat ji odmítly přední vědecké časopisy, pro které věty typu, „Celá lidská rasa bude hrát ruskou ruletu se dvěma nabitými kulkami,“ byly pravděpodobně až příliš neortodoxní.

Lidem se ale jeho práce zalíbila a začala se jako lavina šířit do celého světa. „Bylo to určeno pro profesionální komunitu, nečekal jsem, že si to bude číst nějaký patnáctiletý klučina z indonéské školy s učitelem,“ podělil se Bendell se serverem vice.com o své pocity.  

Trumpova zeď nebude fungovat, i kdyby se tyčila do vesmíru. Odborníci vysvětlili proč

Katastrofa je prý neodvratná

Bendellova 36stránková studie vzbudila obrovský zájem a po světě si ji stáhlo už přes sto tisíc lidí. Proč? Čtenáře nejspíš šokovala Bendallova tvrzení o tom, že je příliš pozdě na to, něco řešit. Snahy o to zabránit klimatické katastrofě jsou prý už marné. Jem Bendell tvrdí, že k totálnímu kolapsu lidstva musí nevyhnutelně dojít, a to za přibližně jedno desetiletí.

Profesor a vědec připouští, že jsou jeho názory velice přímočaré a pro někoho nepochopitelně pesimistické, má ale údajně své důvody k obavám, které podkládá i fakty. „Důkazy, které máme před sebou, naznačují, že budeme vystaveni rušivým a nekontrolovatelným změnám klimatu, jež nám přinesou hladovění, destrukci, migraci, nemoci a válku,“ uvedl vědec.

Ze všeho nejdřív dojde jídlo

Bendell se mimo jiné opírá i o fakt, že 17 z 18 nejteplejších let v historii této planety nastalo po roce 2000. To bude mít prý brzy za následek rozpuštění arktických ledovců. Lidstvo se údajně dočká i silné vlny vymírání některých ohrožených druhů.

„Naše normy chování, kterým říkáme civilizace, pravděpodobně také zaniknou,“ nechal se slyšet Bendell. Jak ale bude takový zánik lidstva podle něj probíhat? Spouštěčem prý může být hladovějící lidstvo. Malá sklizeň obilí, kterého v roce 2018 chybělo po světě na 6 milionů tun, prý nebude v budoucnosti výjimečná.

Evropa pod sněhem: Zavřené silnice i školy, laviny v Alpách. Britové mluví o sněhové “apokalypse“

„Když na světě pak vypnou proud, všude přestane téct voda z kohoutků. Váš přísun jídla a tepla bude záviset na vašich sousedech. Budete podvyživení. Než zemřete hlady, budete se strachovat, že vás někdo zabije,“ straší ve studii vědec. Vlády by podle něj měly začít budovat zásoby potravin.

Odpůrci tvrdí: Tak brzo to nebude

Ostré názory autora práce po celém světě mírní jiní vědci, kteří sice s prací v zásadě souhlasí, ale uvádějí například, že kolaps lidstva nastane za desítky, možná i stovky let. Mezi takové konzervativce patří třeba Erik Buitenhuis z britského Centra pro výzkum klimatických změn nebo akademik Rupert Read z univerzity ve východní Anglii.

Sám Jem Bendell navíc připouští, že je jeho práce spíše filozofickým dílem, než něčím, podle čeho by se měli lidé řídit. Za poselství práce, kterou vytvořil během roční pauzy od vyučování v roce 2017, považuje to, že čím kratší dobu budou lidé vynakládat na záchranu planety, na níž je už pozdě, tím více jim ho pak zbude na zmírnění škod.

Další znamení apokalypsy? Po rudé krávě vyvolal rozruch had ve Zdi nářků

Vize, která mění životy

Bedellova práce po přečtení ovlivnila řadu lidí po celém světě. Čtenářům často způsobuje ztrátu chutě do života, často se jim do ničeho nechce. „Jsem si vědom nepříjemných emocí, které spouští,“ přiznal akademik. Do hlubokých depresí přivedlo přečtení studie i jednatřicetiletého Nathana z Hamiltonu v Kanadě.

„Připomíná mi to, jako by mi diagnostikovali nevyléčitelnou chorobu,“ svěřil se muž médiím. Bendellův článek ale mnoho lidí také přiměl přemýšlet o svém životě. Uznávaná akademická vědkyně Alison Greenová opustila po úvaze o životě svoji práci a odstěhovala se do hor, kde hodlá žít blíže k přírodě. Její kroky následují i další lidé po celém světě.

Vědec a akademický profesor Jem Bendell věří, že lidé se z jeho myšlenek a názorů nebudou nadále hroutit, ale naopak se zamyslí nad svými životy. „Věřím, že když si tento článek přečtete, zármutek a zoufalství jsou přirozené. Ale proč by to tak nemohlo být? Všichni nakonec zemřeme. Život je nestálý,“ tvrdí autor.