Adrianek měl umřít a nikdy nechodit. Teď sedí a mluví, pomohl i Blesk

Adrianovi rodiče věřili, že mu pobyt ve speciálním slovenském centru Adeli pomůže. Ani ve snu je ale nenapadlo, jak velké pokroky jejich syn udělá. Adrianek se vrátil jako vyměněný. S dopomocí si sedne, dokáže stát a nejraději by tancoval. Rozpovídal se a někdy i zpívá. Za dva týdny udělal až neuvěřitelný pokrok.

„Z Adriana mám strašně velkou radost, nedá se to ani popsat. Jsem šťastná za jeho pobyt v Adeli,“ popsala pro Blesk Zprávy šťastná maminka Marika.

„Adriánek začal používat ručičky, což neuměl, nebo spíš jako by nevěděl, že jsou jeho. Ale nemá ruce v pěstičce, dokáže je otevřít, dokáže sám sedět. Navíc jsme začali povídat. Myslím, že má i docela dobrou slovní zásobu, umí říct, co chce, stojí s pomocí. Je to teď hodně veselý chlapeček,“ připojila.

Sedne si, mluví a stojí s oporou

Na Slovensku byl se synem tatínek Tibor. Víc s ním totiž doma cvičil speciální Vojtovu metodu. Tu maminky často nesnesou, děti při namáhavém cvičení hodně pláčou. V Adeli Adriankovi „ušili“ cviky na míru. Marika si myslela, že se syn bude snažit posadit. Nenapadlo ji, že se sám překulí nebo sedět i vydrží. Tatínek si první den v centru myslel, že pro něj pobyt není. Všechno ale záhy přehodnotil.

„Adrianek stál, ale bylo to, jako když člověk postaví hadrovou panenku, teď stojí, dokáže si dupnout a nejraději by tancoval. Prognózy z Adeli má hodně dobré. Má velkou šanci na chození, musí ale neustále cvičit a pokračovat v tempu z Adeli,“ vysvětlila Marika.

Adrian v centru chodil také k logopedovi, díky tomu se velmi rozmluvil. Rodiče ani nenapadlo, že by logopeda potřeboval. Nebo že by dokázal určit, kde má pusu, nos nebo uši. To už dneska umí, na řadě jsou tak barvy. Jiný lékařský přístup rodině velice pomohl i k přístupu k synovi, který podle ní prošel také pořádnou mentální proměnou.

Pobyt za 50 tisíc a brigáda na rozvoz prádla

Rodině se teď zadařilo i na dalším poli. Otec rodiny získal brigádu, rozváží prádlo a mohl by získat práci na plný úvazek. O tu předchozí totiž přišel, když si nemocného syna přinesl z nemocnice a musel se o něj plně starat. Marika totiž ještě ležela na jednotce intenzivní péče.

Všechny ušetřené peníze záhy padly na léčbu. Speciální pobyty v Adeli stojí přibližně dva tisíce eur (zhruba 51 tisíc korun). Když se Blesk.cz o rodině dozvěděl a uveřejnil první reportáž o tom, že chlapeček moc chce, ale nemůže běžně fungovat, ozvala se Nadace Naše dítě a léčbu v centru uhradila. Je to ale jen pomyslný první krok.

Rehabilitací by měla následovat celá řada, aby se chlapec opravdu jednou postavil na nohy. A jak říkají lékaři, šanci má značnou. Rodina zřídila dokonce i transparentní účet (3080786173/0800), na který mohou lidé přispívat.

„Máme z něho velikou radost. Adrianek udělal pořádný kus práce a ušel kus cesty, ale i přesto je jeho cesta ještě hodně náročná a klikatá. Touto jednou rehabilitací to samozřejmě nekončí a je zapotřebí nastavit další rehabilitace a další proces cvičení. To, že to Adrianek chce a dokáže, víme. Je to bojovník a je s ním potřeba dále pracovat,“ uvedla pro Blesk Zprávy Štěpánka Gregorová z Nadace Naše dítě.

Podle Gregorové má právě Adriankův pokrok nevyčíslitelnou hodnotu. Jednoznačně prý mělo smysl, že do rehabilitačního centra odcestoval. Dalo mu to naději na to, že se jednou opravdu postaví na nohy. A Nadace Naše dítě chce být u toho. „Budeme s rodinou v kontaktu a i do budoucna rádi rodině vypomůžeme s financováním rehabilitace pro Adrianka,“ dodala.

V rehabilitačním centru i sám jedl

Na chlapcův příběh upozornil Jan Richter z Měšic, který pro Adriana chtěl uspořádat sbírku. Z jeho pokroků má velkou radost i on. „Sledoval jsem pravidelnou rehabilitaci Adrianka prostřednictvím sociálních sítí a den ode dne dělal pokroky. Jsem na něho moc pyšný. Od začátku jsem říkal mamince Adriánka, že naděje umírá poslední a že vím, že to Adrianek dokáže,“ popsal Richter. Podle něho dostala rodina ten nejhezčí vánoční dárek.

Chlapec přišel na svět po komplikovaném porodu císařským řezem. Celé těhotenství bylo podle maminky úplně normální. Do poslední chvíle chodila dokonce na brigádu. Přesto nastaly komplikace, kvůli kterým měl Adrian přerušený přístup kyslíku do mozku. Přes všechny prognózy ale stále žije a co víc, prospívá. V Adeli dokonce jedl polévku lžící, což je pro dítě, které rodiče předtím krmili injekční stříkačkou, obrovský pokrok.