Postiženému Filípkovi je šestnáct, ale vypadá na osm: Chlapec, který bojuje s osudem
Když se narodil, doktoři mu nedávali naději. Jen v prvním roce života jeho mamince několikrát řekli, že nejspíše zemře. O šestnáct let později Filípek pořád statečně vzdoruje osudu i diagnóze lékařů.
O Filípkově postižení jeho rodina před narozením nevěděla. Až po porodu se ukázaly mnohočetné vývojové vady, rozštěp horního patra a mozková obrna. „Syn byl teprve tři dny na světě a už měl sádry až ke kyčlím, aby mu narovnaly nožičky,“ vypráví chlapcova maminka Kateřina Škrdlová. Filip se totiž narodil s chodidly otočenými směrem dovnitř a první dva měsíce trávila novopečená maminka se synem v nemocnici. Když si ho poprvé odvezla domů, po pár dnech nečekaně zkolaboval.
A od té doby začal každodenní boj o jeho život. Filípek kolaboval při každém jídle a vrtulník ho transportoval do nemocnice. Ke kolapsům docházelo i dvakrát až čtyřikrát denně a Kateřina ho vždy musela oživovat. „Má totiž slabý stridor, to je taková záklopka v krku, která reguluje polykání a dýchání,“ vysvětluje. Kvůli němu si udělala speciální zdravotnický kurz, aby mohla svého syna krmit hadičkou zavedenou v žaludku nebo mu dávat injekce.
A ze všech sil se stará dodnes. Navzdory doporučení lékařů, podle kterých měla dát syna do ústavu, je s ním doma. Jeho stav se v pěti letech začal zlepšovat díky jeho bráškovi Radimovi (11) a Filípek chodí i do speciální základní školy, i když je nevzdělávatelný. „Musí navštěvovat základní školu, takže ho denně vozím 19 kilometrů tam a 19 kilometrů zpátky,“ vypráví Kateřina, která si kvůli synovi udělala i řidičák, aby ho mohla ze Zahnašovic, kde žijí, vozit. Dřív s ním zůstávala i ve třídě, teď už to zvládne chlapec bez její pomoci.
Starat se o postižené dítě ale není lehké. Její pozornost vyžaduje syn 24 hodin denně a tak nemůže chodit ani do práce a starost o uživení rodiny tak leží na bedrech jejího manžela. S hlídáním jí pomáhá i manželova maminka. Filípek váží pouze 29 kilogramů a měří 120 centimetrů a tak, i když je mu šestnáct, vypadá jako osmileté dítě. „Neumí chodit, mluvit, nenají se bez pomoci, nemá pojem o čase a musím ho přebalovat. Filípek už si alespoň dokáže ukázat na jídlo, na které má chuť, i když mu musíme vše mixovat. V tom vidíme zlepšení,“ vysvětluje jeho maminka.
Pomoci se ale snaží více lidí. Například občanské sdružení Mapaj, které pomáhá tělesně postiženým a těžce nemocným dětem. To pořádá charitativní akce, kde lidé ze sdružení předvádí své kaskadérské kousky a vybírají peníze. Ty pak předávají rodinám postižených dětí a jejich finanční pomoc dostal i Filípek.
VIDEO: Takhle vypadá rehabilitace postiženého Jakuba
Další příběhy najdete na Blesk.cz ZDE >>>
Korektura už nefunguje? To si to autor není po sobě schopen ani přečíst? Takových chyb a překlepů. Prostě ostuda!!