Chlapeček (†4) prohrál boj s rakovinou: "Mami, mám tě rád," byla jeho poslední slova
Osmnáct měsíců bojoval čtyřletý Nolan s rakovinou, která postihuje pouze dětské pacienty. Svůj boj prohrál 7. února tohoto roku se svojí maminkou po boku, jak tomu bylo po celou dobu jeho nemoci. Ta se teď rozhodla sdílet se světem poslední dny a hodiny svého syna.
Ruth založila facebookový účet, na kterém vypráví příběh svého malého synka, který statečně bojoval s rakovinou, kterou ale nemohl porazit. V dojemném příspěvku popisuje poslední dny, poslední hodiny a také nevýslovnou odvahu malého dítěte.
Nolan byl diagnostikován v listopadu 2015 a od té doby se podrobil ozařování, operacím i chemoterapii, svůj život žil střídavě v nemocnici a doma a jeho blízcí doufali v zázrak. Ten se ale nestal, a když ho Ruth přivezla do nemocnice na začátku února s akutním zvracením tušila, že to není jen další obyčejná návštěva, a že si synka domů už nejspíš neodveze.
"Když jsem si sedla s jeho doktorem, viděla jsem mu na očích jenom bolest. Podle posledních vyšetření se rakovina zase rozšířila navzdory operaci, kterou Nolan nedávno podstoupil. Šířila se jako oheň a byla odolná všem způsobům léčby, jaké doktoři zkusili. Nebylo už nic, co by pro něho mohli udělat, kromě snahy mu co nejvíce zpříjemnit posledních pár dní," píše na internetu.
Nolan většinu času spal a Ruth mu zabalila věci a připravila všechno k odjezdu z nemocnice, aby si synka vzala naposledy domů. "Čekala jsem vedle jeho postele a držela jsem jeho boty, abychom mohli odjet hned, jakmile se probudí. Když ale otevřel oči, natáhl ke mně ruku a řekl, že zůstaneme v nemocnici. Chtěl mi to ulehčit."
Nolan dlouho spal, a když se probudil, jeho maminka dělala všechno proto, aby si užila poslední chvíle se svým synem. Dívali se spolu na pohádky, kreslili, povídali si a hráli. Na večer, kdy její syn zemřel, Ruth nikdy nezapomene.
"Držel mě za ruku. Nerad mě opouštěl po celou dobu své nemoci. Řekla sem mu, že se půjdu jen vysprchovat a že za dvě minuty jsem zpátky. Později mi řekli, že v tu chvíli, kdy jsem za sebou zavřela dveře, upadl Nolan do hlubokého spánku, příznaku brzké smrti. Když jsem vyšla ze sprchy, celý jeho tým byl okolo jeho postele a všichni se ke mně otočili se slzami v očích. Řekli, že je v komatu a už nic necítí. Jeho dech byl mělký a jedna plíce zkolabovala. Lehla jsem si k němu do postele a položila mu ruku na tvář. A pak se stalo něco neuvěřitelného. Můj andílek otevřel oči, usmál se na mě a řekl mi, že mě miluje. Otočil se ke mě a před půlnocí zemřel," uzavírá svojí zpověď.
Svůj příběh se Ruth rozhodla sdílet hlavně proto, aby ukázala, že její syn zemřel jako hrdina a byl to bojovník až do konce.
Na rady onkoložky co dělat, když je člověku diagnostikována rakovina, se podívejte ve videu:
mam kamaradku ktera mela rakovinu prsu,taky se nechtela lecit ale nakonec do toho sla a dnes je tomu 3 roky a je vylecena.myslím že bys měla bojovat.držím palce