Kateřina (19): Za 350 000 se stanu náhradní matkou!

Odnosí děťátko páru, který dítě mít nemůže. Dostane za to 350 tisíc! Těhotná by mohla být už během měsíce. Jenže v Čechách to stále není tak úplně legální.

Když tento týden přišel do redakce Nedělního Blesku e-mail podepsaný devatenáctiletou dívkou, která tvrdí, že se stane náhradní matkou, byli jsme poměrně překvapeni. V dnešní době není úplně zvykem, aby takto mladé dívky měly děti, natož aby chtěly odnosit dítě někoho úplně jiného.

Hned při prvním setkání ale bylo jasné, že tahle mladá dáma přesně ví, co a proč dělá.

Rodinu jsem vždycky chtěla

Kateřina byla od mala zvyklá na velkou rodinu. V šestnácti letech se poznala se svým současným přítelem Romanem, který je o patnáct let starší, a tak chtěl mít děti co nejdřív. „Aby nebyl šedesátiletým dědkem o holi a k tomu neměl dvacetiletého kluka, který běhá po fotbalovém hřišti,“ směje se modrooká Kateřina.

Pořídili si proto Adámka, a Katce se tak splnil sen o rodině. „Doma jsem měla řadu problémů s rodiči a odešla jsem dost brzo. Máma teď bydlí hodně daleko, vídáme se tak jednou do roka. Ani Roman nemá ideální vztahy se svými rodiči, de facto se s nimi nestýká. Máme tak jen jeden druhého a našeho Adámka,“ uzavírá Kateřina. Víc se o své rodině bavit nechce.

Náhradní mateřství

O možnosti stát se náhradní matkou Katka slyšela poprvé asi před třemi lety v rádiu. Některé ženy nemohou donosit dítě, ale se svým partnerem by přesto chtěly svého vlastního potomka. Lékaři proto ženě odeberou vajíčko a muži spermie. Vajíčko uměle oplodní a vloží jej do dělohy náhradní matky. Ta dítě odnosí a po porodu jej odevzdá jeho biologickým rodičům.

Problém ale je, že v Čechách není tento proces právně ošetřen, a tudíž není zcela legální. Na rozdíl od řady západních zemí nebo dokonce i Ukrajiny. V praxi to u nás vypadá tak, že lékař, který umělé oplodnění provede, riskuje při prozrazení svůj lékařský diplom.

V rodném listu dítěte pak figuruje jako matka ta z žen, která dítě odnosila a jako otec skutečný, biologický otec. Náhradní matka se dítěte hned po porodu zřekne, dítě tedy jde automaticky do péče otce a biologická matka jej musí adoptovat. Reálně tak hrozí varianta, že náhradní matka si to po porodu rozmyslí a dítěte se odmítne vzdát. Biologičtí rodiče by pak byli naprosto bezmocní.

Náhradní matka za to navíc dostane nemalou odměnu. Kateřina se s párem, kterému dítě odnosí, domluvila na 350 tisících korun. „Během těhotenství mi biologičtí rodiče budou samozřejmě platit všechny možné vitaminy, zaplatí mi také lékařskou péči a případné další výdaje spojené s těhotenstvím, jako je oblečení a podobně. Nic z toho se do těch 350 tisíc nepočítá,“ říká pragmaticky Kateřina.

Ze slíbených 350 tisíc bude po celou dobu těhotenství dostávat 12 tisíc měsíčně, po porodu a odevzdání dítěte dostane zbytek.

„Samozřejmě, není to málo peněz a dělám to kvůli nim. Přítel má hodně dluhů a tohle jich aspoň část umaže. Chceme prostě Adámkovi zajistit dobrou budoucnost, aby vždycky měl všechno, co bude potřebovat. Z mateřské mám stěží na základní výbavičku. Teď jsme se přestěhovali a nemáme mu ani za co vybavit pokojíček,“ vypráví Katka trochu smutně.

„Dělám to ale taky kvůli svému dobrému pocitu, že někomu pomůžu ke šťastné rodině. Kdyby to po mně chtěla máma, odnosila bych samozřejmě zadarmo i její dítě. Žádná žena nemůže za to, že její tělo není schopné vlastní dítě odnosit.“

Jak vybírala »svůj« pár

Jak pro náhradní matku, tak pro skutečnou maminku je důležité, koho pro tento »projekt « zvolí. Obě ženy podstupují velmi intimní věc – jedna bude ve svém těle nosit děťátko, druhá svoje vysněné dě děťátko svěřuje cizí ženě, která je z velké části zodpovědná za to, zda se dítě narodí zdravé a v pořádku.

Katka má vzhledem ke svému nízkému věku výhodu. „S několika ženami, které se taky staly náhradními matkami, si mailuju. Další nejmladší po mně je 28, většině jich už ale je přes 30 a to je dost. Zájemkyně o náhradní mateřství by neměly kouřit ani pít alkohol, vždy už musí mít nějaké svoje dítě. Mně je devatenáct, já si mohla vybírat, komu dítě odnosím,“ vysvětluje.

Nejprve si dala inzerát na internet, že se chce stát náhradní matkou. Diskuzí o této problematice je na českém internetu několik. „Druhý den jsem otevřela mailovou schránku a nestačila jsem se divit – bylo tam už šest nabídek! Nakonec jsem si psala s asi 20 různými páry, naživo jsem se viděla jen se dvěma.

Je to přece jen hodně intimní záležitost, navíc ne tak úplně legální, i když ilegální to také není. Ale všichni si musíme dávat pozor,“ popisuje cestu k výběru páru Kateřina.

„Mamince, kterou jsem si nakonec vybrala, je 46 let, jejímu manželovi o něco malinko víc. Děti nemají a na těhotenství je paní už stará, nechce riskovat, že by se děťátko narodilo nemocné nebo postižené. I vajíčko bude od jiné dárkyně, odběr se provádí jen do pětatřiceti,“ pokračuje Katka ve vyprávění.

Mámy kamarádky?

V té chvíli jí začne zvonit telefon, volá jí právě ona budoucí maminka. Z rozhovoru je slyšet, že si tykají, obě se smějí, probírají spolu návštěvu reprodukčního centra v jedné moravské nemocnici, kde našly lékaře, který do tohoto rizika půjde s nimi.

„Je to hrozně fajn ženská, rozumíme si. Vždycky se do dělohy vkládá několik embryí a obě bychom si přály, aby se narodila dvojčátka. Samozřejmě bude u porodu, bude máma toho maličkého. O kojení jsme spolu ještě nemluvily, ale Adámka pořád kojím a pro dítě je to hodně důležité.

Chci jí navrhnout, že bych nějakou dobu po porodu mohla být u nich a aspoň ty dva tři týdny maličké kojila,“ vysvětluje mladá žena. „Navíc si myslím, že potom nepřestaneme stýkat a budou z nás přátelé. Taková věc, jako společné těhotenství, lidi hodně stmelí, musíme si vzájemně stoprocentně důvěřovat,“ pokračuje Kateřina.

Potřeba zákonů

Katka nemá strach ani z porodu. „Strach nemám i proto, že těhotenství s Adámkem bylo úplně bez problémů, porod proběhl rychle a bez jakýchkoliv komplikací. Takže doufám, že to bude v pořádku i tentokrát. Ostatně, časem chceme Adámkovi pořídit sourozence. Ale nejdřív musíme vyřešit tu finanční situaci, která opravdu není nijak zářná,“ uzavírá své vyprávění mladá maminka.

Ostatně, Nedělnímu Blesku se ozvala proto, že chtějí celou problematiku náhradního mateřství medializovat. „Už je nejvyšší čas, aby to tu bylo právně ošetřeno. Ti lékaři, kteří nám pomáhají, podstupují opravdu velké riziko, z jedné poradny nás dokonce dost nehezkým způsobem vyhodili a my nechceme jezdit na Ukrajinu, abychom mohli mít šťastné rodiny.