9°C
Vystřídá Zemana na Hradě žena? Němcová ani Bradáčová neřekly ne
Prezident Miloš Zeman za čtyři roky opustí definitivně po druhém volebním období Pražský hrad. Kandidovat na hlavu státu už znovu nemůže. Kdo ho v nejvyšší ústavní funkci vystřídá? Na Slovensku se 30. března rozhodne, zda v prezidentském úřadu poprvé stane žena. Zuzana Čaputová získala v prvním kole 40,57 procenta hlasů a zvítězila ve všech krajích. Druhý v pořadí europoslanec Maroš Šefčovič měl pouze 18,66 procenta. Může k něčemu podobnému dojít i v Česku?
V Česku se v souvislosti s možnou prezidentkou nejčastěji skloňují jména vrchní státní zástupkyně Lenky Bradáčové, předsedkyně Státního úřadu pro jadernou bezpečnost Dany Drábové (za STAN) nebo poslankyně Miroslavy Němcové (ODS).
Právě o bývalé předsedkyni dolní komory se spekulovalo už v předešlých dvou prezidentských volbách. V roce 2013 ale nakonec nešla ani do stranických primárek. Tvrdila, že bude daleko lépe prospěšná ve Sněmovně, které v té době předsedala. Do budoucnu ale možnost kandidatury v loňském rozhovoru pro Blesk Zprávy nevyloučila. „Co bude za čtyři roky, to nechávám ještě otevřené, abych si mohla dobře v hlavě srovnat, na co síly mám a na co nemám,“ uvedla. A podobně se vyjádřila nedávno i pro Reflex.
Buzková se návratu do politiky brání
V loňských prezidentských volbách se spekulovalo, že se Miloši Zemanovi postaví šéfka Úřadu pro jadernou bezpečnost Dana Drábová. Její jméno se objevuje mezi návrhy z řad odborné a laické veřejnosti i teď. Ona to ale zcela odmítá. „Já nechci. Nepřipadá to pro mě v úvahu,“ řekla pro Blesk Zprávy. K otázce budoucí hlavy státu dodala, že Česko si zaslouží nejlepšího prezidenta, jaký bude k dispozici. Ať je to muž nebo žena.
Odmítavě se k této otázce staví i další z výrazných dam - bývalá ministryně školství a právnička Petra Buzková. „Tuto možnost vylučuji, z politiky jsem odešla více než před dvanácti lety a nechci se vracet,“ napsala. Otevřenější cestu k možné kandidatuře za čtyři roky si naopak nechává další z možných adeptek - šéfka Vrchního státního zastupitelství v Praze Lenka Bradáčová. „Jako představitelka justice si takové otázky dovolím ponechat bez komentáře,“ uvedla pro Blesk Zprávy.
Půjde Česko ve slovenských stopách?
Ženu na Hradě by každopádně uvítal politolog Lukáš Jelínek. „Co se týče žen u nás, tak určitě by se nějaká našla. Bylo by to velmi příjemné osvěžení české politiky a je nezbytné, aby se ženy více ujímaly politických funkcí,“ zmínil. Upozorňuje ale na to, že si to daná osobnost musí včas uvědomit a na své pozici ve společnosti pracovat.
„Protože to, co se stalo paní Čaputové na Slovensku, je spíše výjimka,“ narážel Jelínek na to, jak se z neznámé občanské aktivistky a právničky stala téměř ze dne na den favoritka na prezidentský úřad.
Podle politologa Lubomíra Kopečka je otázka kolem možných kandidátek předčasná, ženu v prezidentském úřadu nevylučuje do budoucna v Česku ani on. „Možné je samozřejmě úplně všechno. Je dobré brát ale v úvahu, že na Slovensku dotyčná kandidátka uspěla mimo jiné i díky tomu, že stav slovenské stranické politiky umožňuje člověku bez většího zázemí, bez větších zkušeností a v podstatě i bez větších známostí se v podobných typech voleb prosadit. A v zásadě nevím, jestli je možné něco podobného i v Česku. A nehraje roli, jestli je to muž, nebo žena,“ uvedl pro Blesk Zprávy Kopeček.
Nejlepší ženský výsledek: 6. místo
Před šesti lety se do boje o prezidentský úřad pustily tři ženy - bývalá ministryně zdravotnictví Zuzana Roithová (KDU-ČSL), někdejší europoslankyně Jana Bobošíková a herečka Taťana Fischerová. Všechny získaly méně než 5 procent hlasů, nejlépe dopadla Roithová na šestém místě.
Důvodem tehdejšího ženského neúspěchu ale nemuselo být pohlaví. „Neuspěly proto, že nebyly výrazné kandidátky. Nemyslím, že by česká společnost byla genderově zabetonová,“ řekl pro Blesk Zprávy politolog Jelínek. Loni už se o post hlavy státu neucházela žádná dáma.
„Já bych neřekl, že tady máme nějaký neúspěch žen. Procento žen, které se stávají poslankyněmi, starostkami nebo senátorkami, mírně roste. Některé se dostaly i na vysoké pozice. Například Miroslava Němcová jako předsedkyně Sněmovny nebo Libuše Benešová, která byla předsedkyní Senátu. Fakt, že se prosazují méně, je dán tím, jak jsou zastoupeny v rámci zastupitelských sborů,“ míní politolog Kopeček z Masarykovy univerzity. Podle něj je genderové kritérium pouze jedním aspektem a jedna z možností jak nahlížet na politiku.
Kopeček: Úspěch Čaputové bylo trochu štěstí
Úspěch Zuzany Čaputové na Slovensku přičítá odborník jiným souvislostem. „V případě Slovenska měla jediná kandidátka ze třinácti to štěstí, že v danou chvíli odstoupil konkureční favorit Mistrík a ona vyletěla v průzkumech nahoru. Kdyby neodstoupil, pravděpodobně je ve druhém kole on,“ řekl Kopeček. Právě vědec Robert Mistrík byl původně jedním z favoritů slovenských prezidentských voleb. Na konci února ale z boje odstoupil a podpořil Zuzanu Čaputovou.
Podle politologa Jelínka tkví úspěch Čaputové i ve stávajícím nastavení slovenské společnosti: „Její úspěch nevidím ani tak v tom, že je žena, ale spíše, že dokázala vyjít vstříc nějaké společenské poptávce.“ Odstoupení Mistríka ale také vnímá jako důležitý okamžik. „Čaputové to umožnilo vygradování kampaně,“ míní Jelínek.
Témata:
Související
) mluví, řekla to jinak, naprosto jinak.
...píši ze Slovenska, hezký den všem! Víte, u nás je obrovský problém naprosto šílená korupce politiků ve Vládní straně SMER Roberta Fica! Za 10 let co je u moci se rozkradli stamiliony eur! Lidé jsou zoufalí, neumí to zastavit! A do toho vešla paní Čaputová - nesmírne inteligentní, vzdelaná a slušná žena, navíc hezká! Ona se vytáhla v televizných Debatách - totálne svím klidem a mistrným slovem doslova zmasakrovala ostatní kandidáty! Proto tak vyletěla nahoru! Ona se stala symbolem čistoty a změny! A navíc - jí volí víc žen než mužů - prěkvapive, ale je to tak, nelžu Vám! Její liberální názory lidé berou jako něco, co jim až tak nevadí, protože korupce a šílené rabováni naší země je mnohom zásadnejší problém! Ona vyhraje...