7°C
Jsme protikorupční hnutí, zatočíme s klientelismem. I takto se holedbal premiér Andrej Babiš (64, ANO). A skutečně vláda v rámci boje s korupcí nařizuje ministerstvům zveřejňovat seznamy poradců i peníze, které jim rezorty platí. Jak Blesk zjistil, jde o desítky milionů za resort. Ale dostat se k některým údajům dalo práci…
Největší sumu utratilo ministerstvo práce a sociálních věcí. To za druhé pololetí 2018 vydalo za poradce přes 56 milionů korun. Z toho jen 45 milionů šlo firmě Ernst a Young. Podle mluvčí ministerstva Barbary Hanousek Eckhardové jde o poskytování „služby personální kapacity v oblasti projektového řízení plnění z oblasti informačních technologií.“
Resort tím prý řeší dlouhodobý nedostatek lidí v příslušném odboru a navíc firma zajišťuje další služby jako kybernetickou bezpečnost nebo všelijaké konzultace v oblasti informatiky.
Miliony za arbitráž
Přes kapsu se kvůli poradcům a právníkům museli plácnout i na ministerstvu financí. To „vyplázlo" za advokáty ve sporu s Diag Human přes 3,5 milionu korun. Přitom se mezinárodní arbitráž, kdy firma požaduje po Česku přes 1 miliardu dolarů (asi 21 miliard korun), zadrhla a spor se nikam neposunul.
„Ministerstvo obecně spolupracuje s advokátními kancelářemi v této specifické právní oblasti, protože je v ní zapotřebí zapojit zkušené advokáty/litigátory s praxí ve vystupování před mezinárodními rozhodčími tribunály,“ vysvětloval pro Blesk mluvčí rezortu Jakub Vintrlík. Podle něj se tato praxe osvědčuje, a má dlouhodobě dobré výsledky.
Na kultuře měli vroubek
Většina ministerstev povinnost zveřejňovat poradce i s částkami plní. Všude to ale tak slavné nebylo. Na resortu kultury visel seznam z dob Daniela Hermana (55, KDU-ČSL) z roku 2017. Aktuální rejstřík byl zveřejněn až poté, co se po něm sháněl Blesk.
„Stránky v posledních týdnech procházejí rozsáhlou inovací a jednotlivé složky do něj vkládáme postupně,“ snažil se omlouvat neplnění povinností mluvčí ministerstva Bohumil Šíp.
Barvu přizná jen někdo, trest chybí
Na internetu musí být aktuální rejstřík poradců každého 15. února a 15. srpna. Jenže kvůli ochraně osobních údajů (GDPR) je toto nařízení značně bezzubé. U fyzických osob (ne podnikatel nebo firma, pozn. red.) se výše odměny nesmí zveřejnit bez jejich souhlasu. V seznamech tak vznikají bílá místa, kde je sice jméno poradce, ale ne už, kolik si vydělal.
Ačkoliv ministerstva mají povinnost seznamy poradců zveřejňovat, pokud ji nedodrží, nic se jim nestane. „Sankce za neplnění úkolu je v rovině politické odpovědnosti daného ministra (případně jiného funkcionáře v čele dotčeného úřadu) ve vztahu k vládě a veřejnosti, jiná forma trestu za neplnění úkolu stanovena není,“ uvedl pro Blesk Martin Bačkovský z ministerstva spravedlnosti, které má boj s korupcí na starost. I proto si očividně někteří ministři z problému těžkou hlavu nedělají.
Měli tam chyby, čárka dělá divy
V některých dokumentech a tabulkách našel Blesk chyby. Například na ministerstvu práce se někdo uklikl a z částky 995 830 korun udělal jen 995,83 korun. Resort spravedlnosti pak zveřejnil čísla za druhé pololetí roku 2018 a do toho zamíchal tabulky i z prvního půl roku. Mluvčí Vladimír Řepka chybu zdůvodnil tím, že resortu podřízené instituce už vydávají vlastní přehledy, a některá data tak v aktuálním seznamu zůstala nedopatřením.
