8°C
Čaputová slovenskou prezidentkou? Zaujala bojem proti skládkám i amnestiím Mečiara
Loni v létě znal Zuzanu Čaputovou (45) na Slovensku jen úzký okruh lidí a ještě pár měsíců před nadcházejícími prezidentskými volbami jí dával šance jen málokdo. V sobotních volbách se tato právnička a občanská aktivistka dostala s přehledem do finálního hlasování, když na svoji stranu získala zhruba 40 procent voličů.
Podpora Čaputové, místopředsedkyně nové neparlamentní strany Progresivní Slovensko, v posledních průzkumech vzrostla ze 14 až na více než 50 procent, což byl i důvod, proč se v její prospěch vzdal kandidatury Robert Mistrík.
Před volbami vedla Čaputová nekonfrontační kampaň. „Celý svůj život jsem se věnovala pomoci slabším. Vždy šlo o nerovný boj. Na Slovensko je třeba vrátit víru ve spravedlnost,“ tvrdila například. Kampaň si odpracovala sama s pomocí dobrovolníků.
Toxická skládka
Dlouholetá kauza skládky v Pezinku, proti které Čaputová bojovala, ji postavila proti mocným lidem vládní strany Směr-sociální demokracie (Směr-SD) a proti podnikatelům, jako je například Marián Kočner. „Byl to těžký příběh, který trval 14 let, prošli jsme si všeličím, obavami, strachem, ale nakonec jsme zvítězili,“ uvedla pro tisk.
Proti haldě odpadu v Pezinku protestovali lidé nejen na místě, ale také před slovenským Úřadem vlády, kauzou se později zabývaly nejvyšší soudní instance na Slovensku i v Evropské unii. Podle Čaputové tento případ přinesl zpřesnění pravidel v celé EU. Právnička se svým týmem ve sporu nakonec zvítězila, za což později získala takzvanou Goldmanovu cenu, někdy nazývanou Nobelova cena v oblasti ochrany životního prostředí.
Čaputová rovněž léta spolupracovala s neziskovou organizací Via Iuris, usilující o zrušení amnestií z období vlády premiéra Vladimíra Mečiara z 90. let, které mimo jiné omilostnily lidi stíhané kvůli únosu syna slovenského prezidenta Michala Kováče. Společně s organizací přinesla Čaputová do parlamentu předloni petici s podpisy 76 000 Slováků žádající zrušení amnestií. Národní rada tak po dvou týdnech učinila.
Občanské sdružení Via Iuris podporovala i nadace Open Society Foundation amerického finančníka maďarského původu George Sorose a americké velvyslanectví na Slovensku. Toho nyní využívají odpůrci Čaputové a označují ji za osobu „placenou zvenčí“, která podporuje migraci a propaguje liberální cíle na úkor tradičních hodnot.
Milost Kiskovi?
Soupeř Čaputové Maroš Šefčovič, která se s ní utká ve 2. kole, ji také kritizuje za její výroky ohledně případného udělení milosti současnému prezidentovi Andreji Kiskovi, pokud by byl prezident po skončení v úřadu kvůli daňové kauze své rodinné firmy odsouzen.
Kiska Čaputovou podporuje v kampani, Čaputová na otázku k případnému udělení milosti uvedla: „Žádný politik by nebyl nikdy zvýhodněný tím, že je v politice nebo byl v politice při udělování milostí. Při každé žádosti o milost bych postupovala stejně jako při každém jiném občanovi, tedy musely by tam být důvody k tomu, aby se vůbec o udělení milosti dalo uvažovat."
Čaputová dále mimo jiné souhlasí s adopcí dětí homosexuálními páry a s migračním paktem. Coby rozvedená matka dvou dcer nedávno na sociálních sítích zveřejnila fotografii svého přítele, fotografa a hudebníka Petra Konečného, o němž prohlásila, že je jí během předvolební kampaně velkou oporou.
Rodným příjmením Strapáková se narodila 21. června 1973 v Bratislavě, po studiích práv na místní Komenského univerzitě působila v neziskovém sektoru, věnovala se veřejné správě a problematice týraných a zneužívaných dětí.
V rámci advokacie se Čaputová zabývá problematikou životního prostředí. Je členkou celosvětové sítě environmentálních právníků ELAW a má vlastní advokátní kancelář. V prosinci 2017 oznámila vstup do vznikající politické strany Progresivní Slovensko, v lednu 2018 ji zvolili místopředsedkyní.
Témata:
Související
