7°C
Proplácení prvních tří dnů nemoci v Senátu narazilo. Maláčové úsměv nestačil
Senát odmítl novelu zákoníku práce, podle níž by firmy měly platit zaměstnancům od července náhradu mzdy i v prvních třech dnech nemoci. Podle kritiků ke zrušení karenční doby není důvod, zaměstnavatele by to příliš zatížilo. Novela se z čtvrtečního rozhodnutí Senátu vrací Sněmovně, která však může veto horní komory přehlasovat. Ministryně práce a sociálních věcí Jana Maláčová (ČSSD) se předtím chlubila fotkou s šéfem Senátu Jaroslavem Kuberou (ODS), kde žertovala, že za ni musí všichni senátoři ODS pro úpravu zvednout ruku.
Zaměstnanci by podle novely měli dostávat i v prvních třech dnech nemoci 60 procent vyměřovacího základu, náklady by hradili zaměstnavatelé. Zaměstnavatelům, kteří proti zrušení karenční doby protestují, se na druhou stranu sníží o 0,2 procentního bodu odvody, což představuje zhruba 3,5 miliardy korun.
Ministryně financí Alena Schillerová (za ANO) už dříve uvedla, že zrušení karenční doby bude představovat výpadek příjmů státního rozpočtu ve výši zhruba tři miliardy korun ročně. Hospodářská komora odhaduje, že by dodatečné výdaje firem mohly činit až pět miliard korun vzhledem k tomu, že se zvýší nemocnost a zástup za nemocné se bude hledat obtížně.
Vyfotit se s Vámi? Proč ne! Ale pod jednou podmínkou... Celý senátorský klub ODS bez dalších požadavků podpoří zrušení karenční lhůty. Jo, jo, nic není zadarmo ;-) pic.twitter.com/lRmYr8OYOw
— Jana Maláčová (@JMalacova) 20. prosince 2018
Odpůrci novely argumentovali také tím, že opětovné proplácení nemocenské je krok populistický a že zrušení karenční doby nakonec odmítl i Ústavní soud. Spoluautorka poslanecké novely Kateřina Valachová (ČSSD) zase uvedla, že chudší lidé si nemohou dovolit být nemocní, protože by to pro ně znamenalo citelný výpadek příjmů. „Není správné, pokud tři dny neplatíme zaměstnancům nic. To není normální, to není poctivé,“ uvedla.
Sociální demokracie si je podle Maláčové jistá, že poslanci Senát přehlasují. Pro ČSSD je zrušení principiální záležitost, řekla ministryně.
V půlce EU karenční doba není
Novelu sociálním demokratům pomohli při prvním projednávání ve Sněmovně prosadit ANO, komunisté a Piráti. Pro předlohu zvedlo koncem října v dolní komoře ruku 128 ze 189 přítomných poslanců, což by stačilo i na přehlasování senátního veta. To nebylo přijato nijak přesvědčivou většinou, hlasovalo pro něj 37 z 62 přítomných členů horní komory.
Zrušení karenční doby bylo jedním z hlavních požadavků sociální demokracie při vyjednávání s hnutím ANO o koaličním kabinetu, který v dolní komoře tolerují komunisté.
Karenční dobu zavedla v úsporném balíčku vláda Mirka Topolánka (ODS). Ústavní soud ji k pololetí 2008 zrušil, kabinet neproplácení prosadil znovu, ale snížil odvody firmám. Ústavní soudci poté tuto úpravu nechali v platnosti. Nyní nedostávají zaměstnanci v prvních třech dnech nemoci nic. Náhradu mzdy poskytuje od čtvrtého do 14. dne nemoci za pracovní dny zaměstnavatel, a to tři pětiny průměrného denního výdělku. Od 15. dne se dávky poskytují z pojištění.
Zhruba polovina členských států EU karenční dobu neuplatňuje. Jde například o Belgii, Německo, Dánsko, Polsko nebo Slovensko. V ostatních členských zemích se podle Evropské komise karenční doba pohybuje od jednoho do sedmi dní, průměr jsou tři dny.
Témata:
Související
Hlavně, že senátoři a poslanci marodí za plný plat a náhrady. Zářný příklad senátor Čuba bral plný plat a náhrady skoro rok. Až když se tato zlodějna začala propírat veřejně, tak snad dal něco na charitu. Senát je naprosto k níčemu, jsem pro zrušení !!!!!!