8°C
V Česku skončily volby do Evropského parlamentu. Co bylo ve hře?
Prezidentské volby, komunální volby i volby do Senátu jsme si nedávno odškrtli. Tento víkend ale budeme moci jít k urnám znovu, konají se volby do Evropského parlamentu. V tom dojde k řadě změn, českého zastoupení se ovšem příliš nedotknou. Tou největší bude menší počet členů oproti předchozím rokům. Počet europoslanců klesne po odchodu Velké Británie z Evropské unie, ke kterému by mělo dojít jen několik měsíců po volbách.
Kdy budou volby do Evropského parlamentu
Evropský parlament se v současném složení naposledy sešel 18. dubna. 24. května odstartují v České republice voby do Evropského parlamentu, připadnou tak na tradiční volební dny - pátek a sobotu. Výsledky budou známé během večera v neděli 26. května, kdy se sečtou hlasy v posledních evropských zemích.
Jde již o čtvrté volby do Evropského parlamentu, kterých se čeští voliči účastní. Celkově Evropané vyberou europoslance již podeváté. Výsledky budou známé až 26. května pozdě večer, nejspíš ve 23 hodin.
Zastoupení v Evropském parlamentu
Kromě výměny europoslanců se Evropský parlament dočká i další velké změny. Kvůli odchodu Velké Británie z EU se totiž změní počet členů europarlamentu a zároveň počet poslanců, které některé země do EP vyšlou.
Parlament má v současnosti 751 členů, z toho 73 tvoří poslanci z Velké Británie. Po volbách v roce 2019 se 27 křesel britských poslanců mělo rozdělit mezi 14 zemí, které mají menší zastoupení, než by mít měly, zbylých 46 zůstane zatím neobsazených, v případě rozšíření EU by křesla připadla europoslancům z nových zemí. Toto rozhodnutí je dáno tím, že Lisabonská smlouva omezuje maximální počet členů parlamentu na 751.
Vzhledem k odkladu brexitu na říjen roku 2019 nakonec bude po volbách počet europoslanců stále 751. Britové proto znovu vybírají své europoslance. Ke snížení jejich počtu dojde až v momentě, kdy Británie definitivně opustí Evropskou unii.
Podívejte se, jaké pravomoci má Evropský parlament ZDE
Jak se volí do Evropského parlamentu
Volby do Evropského parlamentu nemají jednotný systém a jednotlivé země si ho tak mohou určit samy. Musí se při tom držet pouze několika základních podmínek. Zvolený systém musí mít formu poměrného zastoupení, volební oblast může být rozdělena pouze tak, aby to nemělo poměrný vliv na charakter systému a uzavírací klauzule (hranice, kterou strany musí překročit, aby získaly mandát) nesmí být vyšší než pět procent.
V České republice je uzavírací klauzule stanovená stejně jako ve sněmovních volbách na pět procent. Stejnou pak má i dalších osm unijních zemí. V dalších třech pak strany musí získat alespoň čtyři procenta, v jedné zemi tři procenta a v jedné 1,8 procenta, zbytek unijních zemí žádnou uzavírací klauzuli pro volby do EP nezavedly.
V Česku pak každá strana staví jedinou celorepublikovou kandidátku.
Více o tom, jak volit do Evropského parlamentu čtěte ZDE
Jak to dopadlo v roce 2014
V roce 2014 vyhrálo evropské volby těsně právě Babišovo hnutí ANO, když získalo 16,13 procenta hlasů. V závěsu byla TOP 09 se Starosty s výsledkem 15,95 procenta. A třetí skončila ČSSD se ziskem 14,17 procenta. S ohledem na malé rozdíly dostaly všechny tři subjekty po čtyřech europoslancích z celkových 21.
Po třech europoslancích pak měli na základě volebního výsledku komunisté a lidovci, ODS získala v europarlamentu dva zástupce a na jeden post dosáhli i Svobodní.
Jak by mohly dopadnout volby v roce 2019 čtěte ZDE
Frakce Evropského parlamentu
Poslanci národních stran v Europarlamentu většinou sdružují nadnárodní frakce, které spojují strany s podobnými zájmy. Mimo některou z osmi mezinárodně uznávaných frakcí v současnosti stojí pouze 18 z 751 europoslanců.
Největší frakcí s 217 poslanci je v současnosti Evropská lidová strana (EPP). Jejími českými členy jsou KDU-ČSL, TOP 09 a STAN. Z českých europoslanců se k ní tak hlásí Luděk Niedermayer, Stanislav Polčák, Jiří Pospíšil a Jaromír Štětina zvolení na společné kandidátce TOP 09 a STAN a křesťanští demokraté Michaela Šojdrová, Pavel Svoboda a Tomáš Zdechovský.
Druhou nejpočetněji zastoupenou frakcí je Pokrokové spojenectví socialistů a demokratů (S&D), kterou v plénu zastupuje 189 poslanců. Českým členem je ČSSD, jejímiž europoslanci v současnosti jsou Jan Keller, Pavel Poc, Miroslav Poche a Olga Sehnalová.
Další frakcí v pořadí jsou Evropští konzervativci a reformisté (ECR), zastoupení 74 poslanci. Z českých stran se k této frakci hlásí ODS a její europoslanci Evžen Tošenovský a Jan Zahradil.
Čtvrtou frakcí co do počtu členů je Aliance liberálů a demokratů pro Evropu (ALDE) s 68 členy. Jejím členem je hnutí ANO premiéra Andreje Babiše, které v europarlamentu zastupují europoslankyně Dita Charanzová a Martina Dlabajová. Zároveň se k frakci hlásí i europoslanci Petr Ježek a Pavel Telička, kteří byli do EP zvoleni za ANO, ale kvůli sporům s Babišem ze strany vystoupili.
První pětku uzavírá frakce Evropská sjednocená levice – Severská zelená levice (GUE-NGL), jejíž barvy hájí 52 poslanců. Za Českou republiku v ní působí europoslanci KSČM Jaromír Kohlíček, Kateřina Konečná a Jiří Maštálka.
Jen o jednoho europoslance méně pak má frakce Zelení Svobodná aliance (Greens – EFA). Jejími členy nejsou žádní čeští europoslanci.
45 poslanců pak má největší euroskeptická frakce Evropa svobody a přímé demokracie. Jejím českým členem je Jiří Payne za Svobodné.
Nejmenší frakcí pak je Evropa národů a svobody (ENF) s 37 poslanci. K frakci se hlásí česká SPD, která ovšem nemá žádné europoslance.
Kromě toho v europarlamentu zasedá i 18 nezařazených poslanců, není mezi nimi ovšem žádný z českých členů EP.
Předseda Evropského parlamentu
Evropský parlament si volí i svého předsedu, který řídí zasedání. Pro případ, že v době jednání není v sále, přebírá jeho povinnosti spojené s řízením jednání některý ze 14 místopředsedů.
Zvláštností funkce je, že funkční období předsedy je pouze 2,5 roku, během jednoho období se tak ve funkci vystřídají hned dva předsedové. Současným předsedou EP je italský poslanec Antonio Tajani, který v čele europarlamentu vystřídal Němce Martina Schulze.
Podívejte se na odhad výsledků eurovoleb
Podívejte se na další důležité volby, které se v roce 2019 odehrají ve světě
Témata:
Související
junkiexl: nechtěl jsem reagovat, ale nakonec proč né? Je vidět, že opravdu kvokáte každý den a dle vašich komentářů máte opravdu úctyhodné IQ, opravdu typický volič demolice vulgární, hloupý, ale přesvědčen o své dokonalosti, to idioti vašeho ražení obvykle jsou...