Beneš to vzdal a Čechy šokoval, řekl Blesku historik 80 let od mnichovské zrady

Jak se změnil pohled na Beneše za těch 80 let?

Je problém, že je tady metaforicky několik Benešů. Byl schopný člověk, který spoluzakládal republiku. Ministr zahraničí, jenž budoval poválečný systém. Pak je tu kolaps v roce 1938, kdy všechno vsadil na Západ, a nedopadlo to. Načež vtáhl do naší politiky Sovětský svaz. Za únorem 1948 nestáli jenom komunisté, ale už to, že jel Beneš v roce 1943 do Moskvy podepsat separátní smlouvu (o „přátelství, vzájemné pomoci a poválečné spolupráci“, pozn. red.). Člověk si může vybrat, jestli ho obdivovat, nebo kritizovat.

A jak ho vnímáte vy?

Já ho vnímám dvojím způsobem. Obdivuji ho za jeho výkon mezi lety 1917 až 1920. Vytýkám mu jako historik to přiklonění se k Východu, a zejména smlouvu se Stalinem z roku 1943. On věděl, že Sovětský svaz bude mít vliv na střední Evropu, ale trochu to vzdal.

Jaká byla jeho role během Mnichova?

Beneš po celou první republiku držel zahraniční politiku státu ve svých rukou. A to, i když byl prezident. Když byl v Mnichově podepsán diktát, tak v Československu nebyl svolán parlament a vláda se radila s prezidentem. Beneš dohodu nakonec přijal. Šlo výrazně o jeho rozhodnutí. Ale nebyl v tom sám, ostatní to akceptovali.

Jak lidé přijali toto rozhodnutí a jeho abdikaci?

Bylo cítit velké zklamání, velký šok. Ti lidé žili s tím, že se budou bránit, že mají republiku, které věří. Byli ochotni obětovat život, a najednou někdo od stolu rozhodl, že to tak nebude. Asi podzim 1938 byl k Benešovi kritičtější, to republika nezvládla i kvůli němu, ale když šlo o odboj a exil, tak už měl zase vysoký kredit.

Co nakonec stálo za anulováním dohody?

Byl to velmi dlouhý proces. Je to záležitost toho, že Čechoslováci prokázali odboj. Zásadní moment je atentát na zastupujícího protektora Heydricha a následné vypálení Lidic. Tehdy mohl Beneš říct: Ano, my tady krvácíme, oduznejte mnichovskou dohodu. Mocnostem, které nás v uvozovkách zradily, jsme museli dokázat, že bojujeme na jejich straně, což je svým způsobem absurdní.

O nás bez nás aneb... Jak nás v tom všichni nechali

Napjaté vztahy mezi Československem a třetí říší panovaly už delší dobu. Důvodem byl tlak sudetoněmecké strany podporované Adolfem Hitlerem a požadavek „ukrojit“ si z naší mapy pohraniční oblasti, kde převažovali čeští Němci. První republika doufala, že jí přispěchají na pomoc Sovětský svaz a Francie – takové bylo znění mezinárodní úmluvy.

Místo toho se v Mnichově sešli britský premiér Neville Chamberlain, francouzský šéf vlády Éduard Daladier, italský duce Benito Mussolini a nacistický kápo Adolf Hitler. Británie a Francie se domnívaly, že když Hitlerovi dovolí, aby si vzal území malého státu, nebude mít zálusk na to jejich – chyba lávky…

V noci z 29. na 30. září byla dojednána dohoda, a to bez přítomnosti československých zástupců. Velvyslanec Vojtěch Mastný tou dobou přebýval v nedalekém hotelu, kde také obdržel text dohody. Tou hlavní částí bylo podstoupení pohraničí do 10. října téhož roku.

Zajímá vás nejnovější publikace Blesku? Získat ji je jednoduché!

Zrada v Mnichově, 132 stran jen za 59 Kč

Pošlete SMS na číslo 902 11 ve tvaru:

Zrada mezera JMÉNO mezera PŘÍJMENÍ mezera ADRESA mezera MĚSTO mezera PSČ

(Příklad: Zrada Jan Novak Prubezna 233 Olomouc 77900)