Babišův kandidát peskoval Šojdrovou za syrské sirotky. „Mischa Al Šojdr,“ překřtil ji

Měla to být jen stručná anketní otázka v duelu rektora Mikuláše Beka a ředitele brněnského rozhlasu Jaromíra Ostrého. Nakonec kolem ní ale tryskaly emoce. „Některé strany před volbami přichází s tím, že je vhodné pomoci 50 syrským sirotkům, což premiér Andrej Babiš odmítl. Přijmout 50 syrských sirotků? Ano, či ne?“ ptal se moderátor senátního klání. 

Plivání na Babiše i Zemana, kritika ČT či rozhlasu: Ostrý duel rivalů z Brna

Podle Mikuláše Beka je otázka mnohem složitější. A to i kvůli tomu, že není jasné, jaký statut tyto děti mají. „Tady nemohu odpovídat ano/ne, ale je třeba zjistit nejdřív, co je to za děti, zda představují nějaké bezpečnostní riziko a kde jsou ty subjekty, které se o ně dobře postarají,“ odpověděl kandidát podporovaný i ODS.

Ostrý: Sirotci v Sýrii v podstatě nejsou

Podle jeho oponenta v debatě, končícího šéfa Českého rozhlasu v Brně Jaromíra Ostrého, je třeba poslouchat především ty, kteří situaci v Sýrii dobře znají. Sirotci v zemi podle něj ale v podstatě nejsou. „V Sýrii se žije tak, že se vždy o to dítě někdo postará,“ tvrdí Ostrý.

Šojdrová a další podle něj vytáhli „hyenisticky“ celou věc před volbami a situaci přirovnal k tomu, jako by se rozpadalo Československo a do případných sporů se vkládala například syrská poslankyně.

„Představte si situaci, že se rozchází Česko se Slovenskem – je nějaký konflikt, který už vyhasíná, jen se něco děje v okolí Jeseníků – 50 našich teenagerů je někde u Vídně v táboře a teď nějaká dáma z parlamentu, třeba syrského, třeba nějaká Mischa Al Šojdr, si řekne, tak my těch 50 českých kluků přivezeme sem do Sýrie – přeci musí také někdo jednat s tou Sýrií,“ reagoval kandidát ANO.

Oba adepti o křeslo v horní komoře se navíc shodli, že je potřeba zjistit, o jaké děti vůbec jde. „Už se ozývají hlasy, že tam vlastně žádní sirotci neexistují. Teď tedy bude paní Šojdrová jezdit – já to nechci zesměšňovat – po těch táborech a vyhledávat děti?“ dodal Ostrý.

Šojdrová: Nejde o žádné teenagery z Jeseníků

Michaela Šojdrová v reakci pro Blesk Zprávy nechtěla Ostrého slova příliš rozebírat. Za svým návrhem si podle svých slov stále stojí a hodlá děti s dalšími spolupracovníky vyhledat. „Soudní čtenáři si udělají obrázek sami,“ uvedla k výrokům obou kandidátů Šojdrová.

V Řecku je podle europoslankyně v táborech 3500 dětí bez rodičů. „Z toho 14 procent syrských dětí,“ pokračovala ve výčtu Šojdrová a doplnila: „Můžou si pánové myslet, že je to 14 teenagerů z Jeseníků. Není tomu tak, jsou v řeckých uprchlických táborech.“ Své tvrzení opírá o UNICEF nebo vysokého komisaře OSN.

Šojdrová sama ve třech táborech podle svých slov letos v dubnu byla a situace se ani po pěti měsících příliš nezměnila. „Samozřejmě, někteří mohou být sirotci, kteří mají možná někde rodiče, nevíme kde, ale také, a na to upozorňují pracovníci těch táborů, mohou být zneužívány pro azylové řízení,“ upozornila. Podle ní by se Češi mohli poohlédnout do zemí, které už tuto situaci nějakým způsobem řeší. Za příklad dala Velkou Británii, která podle zvláštního vládního zákona přijala už 350 dětí bez rodičů. Nejen ze Sýrii, ale i dalších zemí, které jsou postižené válečnými konflikty.

Pátrání po dětech se rozjíždí   

Šojdrová takovým dětem navrhuje udělení doplňkové mezinárodní ochrany. „Tedy dočasná ochrana na dobu, kdy je to nezbytně nutné,“ upřesnila. Poté, co se europoslankyně a další lidé včetně některých senátorů a zástupců občanských iniciativ sešli na konci minulého týdne s premiérem Andrejem Babišem, podniká prý skupina další kroky. Informace chce ale poskytnout, až se jim podaří dokončit první etapu.

„V těchto dnech se pracuje na řeckých kontaktech. Žádný termín vám nedám, ale každý den, kdy je Česká republika vnímaná v zahraničí jako země, která odmítá přijmout jediného uprchlíka, je škoda. My nejsme nesolidární země,“ zmínila Šojdrová.

Ve vyhledávání dětí chce podle svých slov spolupracovat jak s ministrem zahraničí Janem Hamáčkem, tak i se zástupci českého velvyslanectví v Řecku.