7°C
Na Hradě „vyběhli“ se Senátem. Na klíčovou schůzku po omluvě Štěcha nesmí ani zástup
Středeční schůzka ústavních činitelů s prezidentem Milošem Zemanem k zahraniční politice se uskuteční bez zástupce Senátu. Jeho první místopředsedkyni Miluši Horskou z klubu KDU-ČSL, která měla předsedu horní komory Milana Štěcha (ČSSD) zastupovat, v úterý Hrad odmítl. Setkání hlavních politických představitelů státu k zahraniční politice se bude konat téměř po roce a půl.
Koordinační schůzky svolává prezident Miloš Zeman. Jejich cílem je, aby si hlavní představitelé České republiky sladili své zahraniční postoje. V minulosti byly schůzky svolávány zhruba jednou za čtvrt roku. Poslední se ale konala loni v dubnu, podle Jindráka byla pauza způsobena například loňskými sněmovními volbami a následujícími letošními volbami prezidentskými. Před summitem NATO v červenci pak nedokázali představitelé státu nalézt společný termín.
Schůzky se zúčastní vedle Zemana také premiér Andrej Babiš, předseda Sněmovny Radek Vondráček (oba ANO), ministr zahraničí Jan Hamáček (ČSSD) a ministr obrany Lubomír Metnar (za ANO). Štěch se z účasti omluvil, protože bude na služební cestě. Minulý týden řekl, že cestu nemohl odložit. Nabízel, že se vrátí dříve a jednání se bude moct uskutečnit od 17:00. Zástupci Hradu mu podle něj nevyšli vstříc. Jindrák řekl, že nešlo ze strany Hradu o úmysl. Najít společný vhodný termín je podle něj velmi složité, a proto jej již nechtěli v kanceláři prezidenta měnit.
Štěch navrhl jako svého zástupce Horskou. Její účast ale zástupci Hradu odmítli, řekli Štěch a Horská. Podle prezidentova mluvčího Jiřího Ovčáčka je schůzka určena přímo pro nejvyšší ústavní činitele a ministry obrany a zahraničí.
Izrael, migrace i brexit
Politici by měli ve středu na Hradě projednat několik témat. Bude mezi nimi především koordinace jejich letošních zahraničních cest či návštěv cizích státníků v ČR. Mluvit budou také o sankcích zaměřených proti Ruské federaci a o sankcích obecně.
Výstupem by podle Jindráka neměl být návrh na odstoupení od protiruských sankcí. „Je to o tom vést nějakou diskusi o účinnosti sankčních režimů a o tom, jak se sankční režimy automaticky prodlužují na Evropské radě, jestli by tam nebyl prostor pro nějakou diskusi o účinnosti a dopadech sankčních režimů,“ řekl Jindrák.
Dalším tématem budou vztahy s Izraelem, kam Zeman pojede na konci listopadu. V Jeruzalémě by mohl otevřít Český dům, ve kterém by společně sídlily agentury CzechTrade a CzechTourism.
Zeman si podle Jindráka přál diskutovat také o nebezpeční obchodních a celních válek, které by mohly negativně ovlivnit českou ekonomiku. Český prezident v minulosti kritizoval postup amerického prezidenta Donalda Trumpa, jenž obchodními válkami hrozí.
Neshody v zahraniční politice
Ústavní činitelé mají v plánu probrat výsledky červencového summitu NATO včetně potřeby navýšit obranný rozpočet na dvě procenta HDP. Debatovat se bude i o výročí vstupu ČR do NATO, které připadá na příští rok, a o způsobu jeho připomenutí. Politici se pravděpodobně nevyhnou ani problému migrace, stavu jednání o brexitu a předsednictví České republiky Radě Evropské unie a zemím Visegrádu (ČR, Slovensko, Maďarsko a Polsko).
Štěch minulý týden řekl, že koordinace zahraniční politiky v České republice vázne, což podle něj způsobuje rizika. Jindrák odmítl, že by Česko mělo „několik zahraničních politik“. „Já si to až tak úplně nemyslím. Situace v zahraniční politice byla za prezidentů Václava Havla a Václava Klause, troufám si říct, složitější než v současné situaci,“ poznamenal. V hlavních tématech se podle něj ústavní činitelé shodují.
Témata:
Související
