„Nejsem zm*d, kterej si přidá 20 procent,“ hřímal Ferjenčík. Poslanecké platy porostou pomaleji

Vlk se nažral a koza zůstala celá? I když poslanci nakonec projednali v prvním čtení zákon, který má zabránit skokovému růstu platů ústavních činitelů a soudců, nakonec si skutečně o 15 tisíc korun měsíčně mohou polepšit. Použili totiž malý trik. I když hlasovali o možnosti zkrátit projednávání v poslaneckých výborech. To ale odmítli, a tak se nemusí projednávání zákona stihnout projednat do konce letošního roku.

„Asi nikoho nepřekvapím, že je tento návrh navržen špatně chybně a že by měl být zamítnut. Je populistický. Zkuste jiná témata, a ne tuto hloupost,“ kritizoval poslanec Marek Benda (ODS) Piráty, kteří tlačili na to, aby se dávno „zaparkovaný“ návrh zákona v Poslanecké sněmovně dostal zpět na program schůze.

Zákon do Sněmovny předložila ještě menšinová vláda Andreje Babiše, poslanci se ale neměli příliš k tomu, aby novelu projednali. A ni dnes před projednáváním se mnohým do jejího otevření nechtělo.

„Během minulé Poslanecké sněmovny ta věc byla vyřešena jednou provždy shodou celé Poslanecké sněmovny, takže se výše platů ústavních činitelů má odvíjet od růstu platů ve veřejné sféře. A myslím, že je to tak v pořádku. Poslanci by si neměli rozhodovat o svých platech, a pokud bychom podpořili návrh Pirátů, tak se zase vrátíme do té situace, která nastala před schválením toho pozměňovacího návrhu,“ odmítal projednávání návrhu zákona například vicepremiér a šéf ČSSD Jan Hamáček.

„Mně je upřímně docela jedno, kolik berou soudci, když projednáváme zákon o platech politiků a tady poslanci berou cca 95 000 Kč čistého, každý z nás. Taková je realita v této zemi, je to velice dobrý plat a absolutně nevidím důvod, proč by ten plat měl růst o 20 %. A já, když přijdu k nám do Choltic do hospody, tak chci, abych mohl se tam podívat štamgastům do očí a říct, že nejsem taky takovej zm*d, kterej si přidá 20 procent,“ hřímal od řečnického pultíku poslanec Pirátů Mikuláš Ferjenčík.

„Pro mě není poslanecký plat nijak závratný oproti mé praxi v oboru,“ doplnil svého kolegu předseda Pirátů Ivan Bartoš.

„Nebudeme hlasovat o rozšíření programu o další zákony. Byla to TOP 09, která v době ekonomické krize navrhla zdanění náhrad a také zmrazení platů,“ avizovala už dopoledne před zahájením jednání Sněmovny místopředsedkyně TOP 09 Markéta Pekarová Adamová.

Důchody neporostou všem stejně: Komu a o kolik schválili přidání seniorům?

Předseda SPD Tomio Okamura zas připomněl, že nevidí důvod otevírat nový zákon, protože už v minulém období předložil návrh na zmrazení platů ústavních činitelů až do konce roku 2018. Což by ale stejně tedy znamenalo, že by o platech politiků museli poslanci stejně jednat.

Protože Sněmovnou neprošel návrh poslance Bendy na zamítnutí zákona a zároveň si poslanci nezkrátili lhůty na projednání ve výborech, není vyloučené, že i přesto platy o dvacet procent povyskočí. Zákon totiž čeká závěrečné hlasování ve Sněmovně, na stůl ho dostane Senát, který ho může vrátit poslancům s úpravami, ta by tak o něm musela hlasovat znovu. Není proto vyloučené, že odpůrci zákona budou dělat vše proto, aby se projednávání co nejvíc natáhlo a nestihlo se do silvestrovské půlnoci.

V základu teď mají poslanci na výplatní pásce měsíčně 75 900 korun hrubého plus k tomu pobírají paušální náhrady na dopravu, jídlo a reprezentaci až do výše 39 400 korun. Od ledna příštího roku by základní plat poslance mohl být 83 400 korun a náhrady mají vzrůst až na 43 300 korun. Většina poslanců už dnes navíc nemá jen základní plat, protože mají ještě další funkce ve sněmovních výborech. U ministrů by se základní plat zvýšil ze 144 700 na 159 100 korun a náhrady z 21 100 na 23 200 korun.