Modlitba pro Martu, pískání na Babiše a místo Zemana Kiska. Česko vzpomínalo na srpen 1968
Před 50 lety vtrhla do Československa invazivní vojska a začala sovětská okupace. Neobešla se bez odporu. Když si však oběti 21. srpna 1968 vyrazil připomenout před Český rozhlas premiér Andrej Babiš (ANO), jeho odpůrci ho vypískali. Vyčítají mu, že důvěru pro svou vládu opřel právě o hlasy komunistů, kteří se tak opět přiblížili k moci. Kritice čelí i prezident Miloš Zeman za to, že si ke smutnému výročí nepřipravil žádný projev. Na rozdíl od Andreje Kisky, jehož slova odvysílala i Česká televize. Tisíce lidí si invazi připomněly koncertem na Václavském náměstí. Dav na závěr s Martou Kubišovou zazpíval Modlitbu pro Martu. Blesk Zprávy sledovaly celý den online.
• Invaze tanků. Okupace. Tuhá normalizace. Euforii a společenské uvolňování v rámci pražského jara vystřídalo 21. srpna 1968 přesně 50 let zděšení. Sovětský svaz rozhodl o tom, že do Československa vyšle tanky.
• Pro Blesk na okupaci zavzpomínalo i 20 osobností. „Maminka mě ráno na Vinohradech vzbudila a říká: Marto, vstávej, jsme obsazení! Já si pomyslela, proč to říká tak rozčileně, když jsou tady Američani. Koho by napadlo, že sem vlítnou Rusové?“ říká dnes Marta Kubišová.
• Při pietě před budovou Českého rozhlasu, kde si připomínali oběti invaze, vypískal dav premiéra Andreje Babiše.
• Prezident Miloš Zeman se rozhodl, že žádný veřejný projev mít nebude a sklidil za to kritiku.
• „Zeman má k mlčení o invazi dobrý důvod.“ Syn ruské disidentky Gorbaněvské promluvil o srpnu 1968
• Půlstoletí od tragédie si připomínají Češi i Slováci. Výročí si povšimli i v EU (Tusk, Juncker) či Německu (Angela Merkelová). Speciál k okupaci pak připravilo také Info.cz
• Blesk Zprávy přináší i rozhovor s rumunskou historičkou o tom, jak diktátor Ceauşescu zradil Moskvu. Proč nevyslal tanky a fandil Čechoslovákům?
Ukázkou písně Modlitba pro Martu končíme dnešní online přenos. Přejeme vám dobrou noc.
Marta Kubišová svou písní Modlitba pro Martu zcela ovládla tisícový dav na Václavském náměstí. Poté zazněla česká i slovenská hymna.
Na závěr koncertu zazpívala Marta Kubišová a dostalo se jí největšího potlesku.
Během Koncertu ´68 byl pomník svatého Václava rudě osvícený. Na jevišti se vystřídala celá řada současných zpěváků.
Na koncertu na Václavském náměstí zazpívala Lucie Bílá.
Jiří Ovčáček se na svém Twitteru vyjádřil k projevu slovenského prezidenta
Kultivovaný projev přítele pana prezidenta, slovenského prezidenta Andreje Kisky, ostře konstrastuje s výrony nenávisti a urážek, kterých jsme byli u nás celý den svědky. Vřelý dík, že vzpomněl i ty, kteří byli kvůli odporu proti okupaci vyhozeni z práce nebo jinak šikanováni!
21. srpna 2018
Na Václavském náměstí začala zpívat Lucie Bílá a ozývá se nesouhlasné pískání, uvedl redaktor Blesk Zprávy.
O událostech srpna 1968 dnes hovořil i slovenský premiér Peter Pellegrini. Podle něj jsou dramatickým příběhem naděje malého národa postavit se tehdejším pravidlům geopolitického rozdělení světa a vytvořit svobodnou a sociální společnost založenou na důstojném životě jednotlivce. Předseda slovenské sněmovny Andrej Danko označil okupaci za násilný akt sovětské moci a satelitů Moskvy, který je třeba odsoudit.
Postranní ulice Václavského náměstí jsou díky koncertu v některých místech beznadějně neprostupné. Lidi to rozčiluje a vrážejí do sebe, informuje redaktor Blesk Zprávy.
„Bylo to pro nás hrozné překvapení, všechno bylo vzhůru nohama,“ sdělila žena, které v roce 1968 bylo 32 let a prožila osudný den v Praze. Další žena zase vzpomněla na svůj příjezd do Prahy, pro nějž si shodou okolností zvolila právě 21. srpen 1968. Ten byl podle ní nejhorším dnem jejího života. Na vzpomínkové akce do Prahy dorazili i lidé ze zahraničí, pro něž jsou události srpna důležitým osobním milníkem, například z Anglie nebo z australského Melbourne.
Osazenstvo Koncertu ´68 je různorodé - sešli se tu pamětníci i mileniálové. Mnozí z nich v ruce třímají české vlajky, v davu je ale vidět i několik vlajek Evropské unie. Blesk.cz se ptal přítomných, co pro ně toto výročí znamená a jak 21. srpen 1968 prožívali. „Bylo mi 15 let, ale pamatuju si to. Byli jsme všichni u televize i u rozhlasu v Krnově a přemýšleli, co se děje. Rodiče tehdy odjeli do východního Německa a přijíždějící tanky míjeli,“ popsal jeden z návštěvníků koncertu s tím, že je to pro něj velmi citlivá záležitost. On i další respondenti popsali svůj vlastní boj proti okupantům - otáčeli značky, aby vojákům ztížili orientaci.
Zcela zaplněné Václavské náměstí sleduje Koncert ´68 - největší hity roku 1968. Koncert, který má připomenout atmosféru přelomového roku, zahájila několikaminutová projekce se vzpomínkami pamětníků na srpnové událostí z řad známých osobností. Na to, jak prožíval invazi, zavzpomínal například politik Petr Pithart nebo scenárista Zdeněk Svěrák.
Václavské náměstí je plné až ke kolejím. Odhadem redaktora tu může být pět tisíc lidí. Při zahájení byl vypuštěný dravý pták, který nesl vlajku České republiky. Nad muzeem zase vzlétly nafukovací balónky v českých barvách.
Povinností demokratických politiků je chránit svobodu, a proto potřebujeme spojence se stejnými hodnotami. V dnešním televizním projevu to při příležitosti 50. výročí invaze vojsk zemí Varšavské smlouvy do Československa řekl slovenský prezident Andrej Kiska. Hlava slovenského státu také připomenula oběti invaze z roku 1968 a následnou takzvanou normalizaci, která v tehdejším Československu postihla řadu lidí. Český prezident Miloš Zeman k 50. výročí okupace veřejně nepromluvil.
Koncert '68 na Václavském náměstí dne 21. srpna 2018 právě začal, na místě je podle redaktora Blesk Zprávy přes dva tisíce lidí.
Na Václavském náměstí je plno. Podle odhadu redaktora tu může být více jak 2 tisíce lidí. Sešli se tu lidé všech generací a čekají, až začne koncert. Prostorem vlají české vlajky a pár Evropské unie.
Předseda Senátu Milan Štěch (ČSSD) v souvislosti s 50. výročím srpna 1968 zdůraznil roli veřejnoprávních médií pro objektivní informování občanů. Pokusy o diskreditaci České televize, Českého rozhlasu a České tiskové kanceláře jsou nepřijatelné, řekl Štěch při dnešní pietě za oběti okupace Československa vojsky Varšavské smlouvy před budovou Českého rozhlasu.
Štěchův projev měl odpoledne dohru na sociálních sítích. Mluvčí prezidenta Miloše Zemana Jiří Ovčáček na Twitteru uvedl, že lidé u rozhlasu při proslovu předsedy Senátu "distingovaně mlčeli". Štěch v reakci napsal na Facebooku, že Ovčáček je blbec a hluchý. "To, že napsal, že lidé vyslechli můj projev v tichosti, to jen potvrzuje," uvedl. Ovčáček v dalším vyjádření na Twitteru napsal, že lidé u rozhlasu tleskali normalizačnímu komunistovi, který souhlasil s okupací.
Soudruh 1979 - 1989 mne opravdu urazit nemůže. Ještě se chlubí tím, že mu tleskali ti, kteří zneuctili památku obětí okupace! Tleskali normalizačnímu komunistovi, který souhlasil s okupací a Poučením z krizivého vývoje! https://t.co/gr4YSdy8XG
— Jiří Ovčáček (@PREZIDENTmluvci) 21. srpna 2018
Univerzita Hradec Králové uspořádala 21. srpna 2018 na hradeckém Masarykově náměstí Happening Srpen 68´, který připomněl vpád okupačních vojsk z 21. srpna 1968.
Předseda Senátu Milan Štěch (ČSSD) v souvislosti s 50. výročím srpna 1968 zdůraznil roli veřejnoprávních médií pro objektivní informování občanů. Pokusy o diskreditaci České televize, Českého rozhlasu a České tiskové kanceláře jsou nepřijatelné, řekl Štěch při dnešní pietě za oběti okupace Československa vojsky Varšavské smlouvy před budovou Českého rozhlasu.
Štěch uvedl, že lidé jsou zaplavováni informacemi ze všech stran a je obtížné se v nich orientovat. "Právě rok 1968 ukázal, jaký zásadní pozitivní význam a roli mohou v kritických chvílích společnosti sehrát veřejnoprávní média," řekl. Z nedávné historie by si měla společnost podle něj vzít poučení a vnímat poslání médií veřejné služby z tohoto pohledu.
Padesáté výročí okupace Československa si 21. srpna 2018 připomněli lidé v Polné na Jihlavsku shromážděním u sloupu Nejsvětější trojice a koncertem písničkáře Jaroslava Hutky.
Na náměstí Edvarda Beneše v Ostravě se 21. srpna 2018 utábořili muži v sovětských vojenských uniformách a s historickou vojenskou technikou. Cílem akce bylo navodit alespoň část z atmosféry, kterou prožívali Ostravané při invazi vojsk Varšavské smlouvy do Československa v srpnu 1968.
Muzeum hlavního města Prahy zahájilo 21. srpna 2018 před svojí hlavní budovou na Florenci výstavu s názvem Srpen 1968 v Praze. Venkovní expozice představuje návštěvníkům fotografie, plakáty a další materiály ze srpna roku 1968. Výstava potrvá do 2. prosince.
Muzejní a galerijní centrum ve Valašském Meziříčí na Vsetínsku zahájilo 21. srpna 2018 výstavu fotografií Jiřího Fojtíka. Autor zaznamenal atmosféru srpna 1968 v ulicích města. Expozice s názvem Srpen 1968 ve Valašském Meziřící potrvá do 9. září 2018.
Červené trenýrky visí z oken jednoho z domů na pražském Klárově 21. srpna 2018, v den 50. výročí okupace Československa vojsky Varšavské smlouvy v roce 1968. Skupina Ztohoven v roce 2015 v převlečení za kominíky vyšplhala na střechu paláce Pražského hradu a vyměnila prezidentskou standartu za červené trenky. Svou akcí chtěla protestovat proti chování Zemana jako prezidenta. Červené trenýrky se poté staly symbolem odporu proti Zemanovi.
Hlasatelka Kamila Moučková, která v srpnu 1968 v televizním vysílání oznámila invazi vojsk Varšavské smlouvy do Československa, kritizovala prezidenta Miloše Zemana za to, že v den 50. výročí této události veřejně nevystoupil. Svou nespokojenost vyjádřila ve vzkazu, který dnes poslala z nemocnice na vernisáž výstavy k srpnu 1968.
„Zlobím se na pana prezidenta, že si nenašel pět minut na to, aby promluvil v den padesátého výročí 68. roku ke svému národu,“ napsala Moučková. Negativně hodnotila také premiéra Andreje Babiše (ANO) a předsedu KSČM Vojtěcha Filipa za to, že v rozhovoru pro britský deník The Guardian nepřímo označil za viníky okupace Ukrajince.
„Zlobím se také na pana Babiše, že mu nestačí jeho miliardy a že ještě chce ovládat lidi. Nemám slušné slovo pro pana Filipa! Takže podle něj nás v roce 1968 okupovali Ukrajinci?“ napsala Moučková.
Z nového průzkumu vypracovaného sociology České a Slovenské akademie věd vyplývá, že jen polovina Čechů a třetina Slováků vnímá pražské jaro pozitivně. Ačkoli nejrůznější reformní hnutí roku 1968 nepřestávají na západě Evropy fascinovat, v Česku a na Slovensku tolik pozornosti nepřitahují. Probrat znovu myšlenky pražského jara se ale přece jen jeví jako užitečné, ba naléhavé, napsal francouzský deník Le Monde.
"Opravdu stojíme před paradoxem," řekla historička Ústavu pro studium totalitních režimů Muriel Blaiveová. "Stát by měl připomínat tyto velmi radostné chvíle československého života, avšak neodvažuje se oslavovat něco, co uskutečnili komunisté. A tak nedělá nic. Jsou to média, která v současnosti tuto minulost oživují," dodala Blaiveová.
Invaze vojsk Varšavské smlouvy do tehdejšího Československa vedla k řadě tragických obětí na životech, k nimž patřil i Jan Palach a další lidé, kteří se na protest proti agresi upálili. Uvedl to dnes šéf dolní komory polského parlamentu (Sejmu) Marek Kuchciński, který v den 50. výročí zahájení okupace Československa vzdal hold obětem vpádu sovětské armády a dalších vojsk včetně polských. Sejm schválil rezoluci na počest obětí již před měsícem.
"Vedlo to (okupace) k projevům odporu, jejichž důsledky byly tragické. Češi Jan Palach a Jan Zajíc, Polák Ryszard Siwiec, Maďaři Sándor Bauer a Márton Moyses vzplanuli jako živé pochodně," připomněl dnes podle agentury PAP maršálek Kuchciński.
Bývalý voják polské armády Siwiec se stal v září 1968 prvním člověkem, který se upálil na protest proti invazi. Maďarský student Bauer se upálil v lednu 1969 den po Palachovi. V únoru téhož roku se druhou českou živou pochodní stal Zajíc, necelý rok po něm se ke stejnému protestnímu činu odhodlal Moyses.
Jiří Drahoš uveřejnil další postřeh z dnešní piety, Babišovi prý perné chvilky nezávidí:
Nezávídím panu premiérovi, že byl dnes vypískán pamětníky událostí ze srpna 1968. Já jsem si s nimi naopak velmi přátelsky popovídal. Důležité je lidi spojovat! pic.twitter.com/kuYciYRgHT
— Jiří Drahoš (@jiridrahos1) 21. srpna 2018
U sochy maršála Ivana Koněva v Praze 6 byla odhalena nová pamětní deska, která připomíná jeho roli před invazí vojsk Varšavské smlouvy do Československa v srpnu 1968. Události se zúčastnili i představitelé KSČM, kteří u pomníku proti desce tiše protestovali. Podle komunistů text přepisuje historii. Pomník maršála Koněva byl postaven v roce 1980.
Radnici pomáhalo sepsat text několik historiků, posléze faktičnost zkontrolovali odborné instituce – Vojenský historický ústav armády a Ústav pro soudobé dějiny Akademie věd. "Shodně potvrdily, že ten text, který tady je, je správný. Neodporuje historickým faktům, naopak je sděluje tak, jak se opravdu ty události staly," řekl starosta Prahy 6 Ondřej Kolář (TOP 09).
"Podle jiných historiků to pravda není. (...) To je přepisování historie podle našeho názoru," řekla pražská zastupitelka Marta Semelová (KSČM). Komunisté se pokusí docílit odstranění tabulky.
Potlačení pražského jara v srpnu 1968 se projevuje v celé Evropě ještě dnes. Píše to v dnešním komentáři mezinárodně respektovaný švýcarský deník Neue Zürcher Zeitung. Po nehybnosti následujících desetiletí totiž podle listu místo organické změny následovala šoková terapie, která přinesla i polarizaci společnosti, nespravedlnost, korupci a nedůvěru. Toho dnes využívají politici v zemích jako Polsko a Česká republika, naznačuje NZZ.
"Brutální konec československého reformního experimentu pohřbil i naději na něžnou změnu ve východním bloku. Zničená důvěra se dodnes zcela nevrátila - s důsledky pro celou Evropu," píše NZZ ve svém hlavním dnešním komentář
Předseda Senátu Milan Štěch (ČSSD) se opřel do hradního mluvčího Jiřího Ovčáčka.
Česká televize měla původně projev slovenského prezidenta Andreje Kisky k 50. výročí okupace vysílat souběžně se slovenským veřejnoprávním rozhlasem a televizí (RTVS). K tomu ale nedojde. Souhlas byl zrušen na základě žádosti Kiskovy prezidentské kanceláře. Předtočený příspěvek ČT odvysílá kolem 19:55.
Podle Jana Bartoška, místopředsedy KDU-ČSL, nám okupanti doposud dluží omluvu.
Náš národ byl těžce zkoušen. Dokázali jsme si vrátit vlastní hrdost. Ať už aktivním odporem za války i oběťmi těch, kteří se postavili tankům v roce 1968. Není snadné odpustit. K odpuštění je nutná omluva. Za druhou světovou válku jsme se jí dočkali, k roku 1968 zatím nikoli....
— Jan Bartošek (@honzabartosek) 21. srpna 2018
Projevy nesouhlasu doprovázely odpoledne i proslov šéfa Sněmovny Radka Vondráčka (ANO). Jak to u budovy Rozhlasu vypadalo? Podívejte se.
Demokracie a svoboda myšlení vyžadují i v dnešní Evropě naši aktivní ochranu. Uvedl to v dnešním prohlášení k 50. výročí násilného ukončení pražského jara rakouský kancléř Sebastian Kurz. "Dnes je tomu 50 let, co pražské jaro krvavě potlačila vojska Varšavské smlouvy. Naši čeští a slovenští sousedé pokojně požadovali reformy," uvedl Kurz v prohlášení zveřejněném na Twitteru.
Hunderte Menschen bezahlten mit ihrem Leben, Tausende flohen, zum Teil auch nach #Österreich. Ihnen gilt unser Gedenken. Die Ereignisse von 1968 sind aber auch eine Mahnung, dass #Demokratie und #Meinungsfreiheit in #Europa auch heute unseren aktiven Schutz benötigen. 2/2
— Sebastian Kurz (@sebastiankurz) 21. srpna 2018
Minutou ticha a položením květin si dnes dopoledne Liberec připomněl devět obětí srpnové okupace z roku 1968. Mezi těmi, kdo dnes na náměstí přišli, byl i Václav Toužimský, autor slavné fotografie tanku, který pobořil podloubí na hlavním náměstí. I dnes měl v ruce fotoaparát. "Byl jsem zašitej na našem podniku, byl jsem na střeše," přiznal Toužimský, který tehdy pracoval ve fotocentrále na protější straně náměstí.
"Měl jsem z toho nepříjemnosti, ale takový je život," poznamenal Toužimský. Horší podle něj bylo, že fotografie, které pořídil v srpnu 68, ale také o rok později při demonstracích, byly později zneužity při vyšetřování a větší problémy měli lidé na nich zachycení.
Oběti srpnové okupace v roce 1968 si dnes připomínali například také v Desné na Jablonecku. Při havárii a následném požáru sovětské cisterny tam před 50 lety uhořela 74letá Marie Vodáková s vnučkou, které šly právě po chodníku. Jejich smrt připomíná pamětní deska u bývalého kulturního domu Sklář v místech, kde obě zahynuly. Jako každý rok lidé u památníku položili květiny a zapálili svíčky.
K lidem, z nichž si spíš jen menšina pamatovala rok 1968 osobně, promluvil ve Varech například náměstek primátora Jiří Klsák (KOA) nebo Jan Nedvěd, autor knihy Neskloníme hlavy - rok 1968 v Karlových Varech, která má dnes večer slavnostní představení v karlovarském muzeu.
Připomněl, že to nebyla ani tak okupační vojska, ale ten kdo zničil odkaz roku 1968, byli čeští a slovenští stalinisté. "Dnes se obávám bagatelizace toho, co se tehdy stalo. Slýchávám, že nás tehdy Rusové zachránili před kapitalismem na dalších 20 let a podobné nesmysly," řekl Nedvěd.
Smutné výročí si připomínají občané po celé republice. Asi padesátka lidí se dnes vydala na průvod Karlovými Vary. Zastavili se i před Generálním konzulátem Ruské federace, kde zazněly krátké projevy a hudba Karla Kryla.
"Slušné lidi vyhazujete a h*jzly sem zvete." Podívejte se na to, co dalšího se dělo kolem dnešní vyhrocené piety před budovou Českého rozhlasu:
To vicepremiér Jan Hamáček (ČSSD) dnes vyrazil do Karlovarského kraje na oficiální návštěvu. I tam vzpomenul odkaz 21. srpna.
50 let po okupaci a mnoha obětech z řad Čechoslováků je dobré si říci, v jaké zemi žijeme dnes. Naše bezpečnost je garantovaná v severoatlantickém spojenectví. Naši prosperitu zajišťuje EU se společným trhem. Čelíme mnoha výzvám, ale ČR je dnes bezpečnou a svobodnou zemí!
— Jan Hamáček (@jhamacek) 21. srpna 2018
"Ve chvíli, kdy pan premiér vládne s komunisty a jde uctít památku obětí komunistického puče a útoku sovětských komunistů na Československo, tak je to podle mého názoru trochu nevkusné," postěžoval si předseda TOP 09 Jiří Pospíšil. Jak reagovali další opoziční politici?
Zmínky o 50. výročí srpna 1968 se dostaly do řady světových listů, například na titulní stránku The New York Times (NYT), který uvádí, že pro miliony Čechů a Slováků byl přechod od naděje k beznaději po srpnové invazi "stejně rychlý, jako byl šokující". Velkou pozornost věnují výročí i ruská média, škála jejich pohledů sahá od odsuzování potlačení pražského jara jako pokusu o vybudování socialismu s lidskou tváří až po obhajobu bratrské pomoci, která podle názoru státní agentury RIA Novosti zachovala mír po dalších 20 let.
Andreje Babiše přitom dnes vypískali i během samotného kladení věnců před budovou Českého rozhlasu.
"Komunisté nesou odpovědnost za totalitní režim, a na to se tady vzpomíná. To, že někdo s těmito lidmi vládne – je to hanba a lidé to jasně ukázali a je to dobře," řekl novinářům k dnešní pietě bývalý ministr kultury Herman. Nesouhlasí s tím, že pískotem a skandováním lidé znevážili vzpomínku na oběti invaze vojsk Varšavské smlouvy v roce 1968. "Myslím, že naopak, že lidé ukazují, že jim to není jedno," dodal.
Juncker a Tusk o okupaci
Okupaci Československa mezitím připomínají i špičky EU, na výročí dnes upozornili mj. předseda Evropské rady Donald Tusk či předseda Evropské komise Jean-Claude Juncker. "Před padesáti lety sovětská invaze do Československa zlikvidovala pražské jaro. Ale touha po svobodě a demokracii přežila a je jádrem toho, co dnes spojuje Evropu," napsal Tusk. "Při tomto výročí si připomínáme tragickou ztrátu životů a vzdáváme hold odvaze a hrdinství těch – a mnozí z nich byli studenti – kteří vzdorně stanuli před tanky a zbraněmi," uvedl Juncker.
K budově Českého rozhlasu dorazil i Jiří Drahoš s manželkou – neúspěšný prezidentský kandidát se bude na podzim snažit probojovat do Senátu.
U budovy Českého rozhlasu jsem uctil památku sedmnácti lidí, kteří zde byli před padesáti lety zmasakrováni okupační sovětskou armádou. Je varující, když dnes mnozí - a nejen v Rusku - obhajují tento vpád jako bratrskou pomoc. Nedejme si ukrást naši historii! pic.twitter.com/QXvNXOaDBx
— Jiří Drahoš (@jiridrahos1) 21. srpna 2018
"Byl to pietní akt a mělo to být hluboké poklonění obětem okupace, ale lidé nemohli mlčet, vůči premiérovi a těm, kdo se dnes o komunisty opírají. Tehdy ani dnes lidé nemlčeli," zastal se naopak demonstrantů místopředseda KDU-ČSL Marian Jurečka.
Stejne jako před padesáti lety dnes u Českého rozhlasu lidé projevili svůj názor na to co se děje. Byl to pietní akt a mělo to byt hluboké poklonění obětem okupace, ale lidé nemohli mlčet, vůči premiérovi a těm kdo se dnes o komunisty opírají.
— Marian Jurečka (@MJureka) 21. srpna 2018
Tehdy ani dnes lidé nemlčeli.
"Hanba těm, kteří zneužívají vzpomínku na tragickou okupaci a její nevinné oběti k vyvolávání nenávisti, kádrování a nízkému politikaření!" zastal se Babiše na Twitteru hradní mluvčí Jiří Ovčáček.
Hanba těm, kteří zneužívají vzpomínku na tragickou okupaci a její nevinné oběti k vyvolávání nenávisti, kádrování a nízkému politikaření!
— Jiří Ovčáček (@PREZIDENTmluvci) 21. srpna 2018
Andrej Babiš si dnes zažil pořádně těžké chvilky. Komentovat je při odjezdu od budovy Českého rozhlasu odmítl.
Zloba na Babiše. Podívejte se, jak odpůrci vypískali premiéra při pietě před Českým rozhlasem:
Miroslav Kalousek se k vypískání Babiše vyjádřil na Twitteru. Vyzval přitom k omluvě Babiše. "Když na oběti okupace vzpomíná bývalý StBák, je to urážka těch obětí," míní předseda poslaneckého klubu TOP 09. "Když však na závěr projevu poděkoval fanouškům ANO za preference, zneuctil pietní akt vědomě," dodal.
Když na oběti okupace vzpomíná byvalý StBák, je to urážka těch obětí. Leč co naplat, premiérem se stal legitimně a premiér před rozhlasem mluvit musel. Když však na závěr projevu poděkoval fanouškům ANO za preference, zneuctil pietní akt vědomě. @AndrejBabis, omluvte se!
— Miroslav Kalousek (@kalousekm) 21. srpna 2018
"Jako bychom si neuměli vážit úspěchu vlastních lidí. Všude je jenom samý konflikt a rozbroje. Úspěch by určitě neměl vyvolávat závist. Měli bychom být na sebe víc hrdí a umět vyzdvihnout šikovné a talentované lidi. (...) Jsme národ (zdůrazňuje - pozn. red.) se skvělou tradicí a máme mnoho důvodů být na sebe hrdí. A já vám děkuju, děkuju všem za podporu, děkuju našim fanouškům, že nám zvedají preference. Na shledanou,"
dodal Babiš a odchází od řečnického pultíku. Po následné hymně pieta končí.
"Jsme tu především proto, abychom uctili památku těch, kteří padli v boji o rozhlas," upozorňuje moderátor. Andrej Babiš se pustil do čtení projevu. Jeho slova zanikají v ohlušujícím pískotu. "V roce 1968 byli lidé nejprve nadšeni a poté zklamáni," říká Babiš, ale dostává se i k situaci dnes:
"Nesouhlasím s tím, že jsou dnes svobody ohroženy. Každý si dnes může říkat a psát, co chce, každý si může založit stranu nebo hnutí nebo změnit své volební preference a komu se někdo nebo něco nelíbí, může jakkoli kritizovat a proti něčemu brojit, nebo si v příštích volbách zvolit někoho jiného. Teďka by měli všichni poslouchat tady, ale já bych to přečetl: Svoboda a demokracie je především to, že umím uznat, že má někdo právo na jiný názor a na jinou preferenci než já."
Pískot naopak schytává šéf Sněmovny a člen ANO Radek Vondráček. Chvíli jen s lehkým úsměvem a viditelně nijak zvlášť nerozhozen zůstává stát za řečnickým pultíkem. Přes prosby o respektování piety a těch, kteří si přišli zavzpomínat, dav neutichá. "Vypadá to, že ke zklidnění nedojde, já s dovolením přesto začnu," říká Vondráček. Děkuje Zavoralovi a Štěchovi za citlivé uctění památky padlých. Kritizuje, že dav nerozlišuje pietu a svobodnou demonstraci. "Dokud se to lidé nenaučí rozlišovat, tak se v této zemi dál nedostaneme," varoval.
Po šéfovi Českého rozhlasu Zavoralovi vystoupil šéf Senátu Milan Štěch (ČSSD). I on zmínil památku československých občanů, kteří se postavili okupantům. Pozastavil se nad překvapením a zklamáním z invaze i protesty, které následovaly. "Jejich památku uchovejme dobře v naší historické paměti," apeloval. Při Štěchově projevu lidé tleskají. Zdůraznil i roli veřejnoprávních médií a odsoudil pokusy o diskreditaci ČT, ČRo či ČTK, které označil za nepřijatelné.
Jako první promlouvá generální ředitel ČRo René Zavoral. Jakmile vítá premiéra Babiše, opět se ozývá pískot. Srdečně zdraví všechny kolegy a kolegyně, kteří v roce 1968 v rozhlase pracovali a snažili se zajistit vysílání svobodného Československého rozhlasu. Vzpomněl však i oběti:
"Po dvě desetiletí se nám komunistická moc snažila vnutit myšlenku, že v srpnu 1968 se Češi a Slováci vpádu cizích vojsk na území našeho státu v podstatě nebránili, div že vojáky nevítali: Nikoli náhodou proces postupného oklešťování nejen občanských svobod, ale veškerých známek národní suverenity zákeřně pojmenovali normalizací, jako by bylo normální žít v cizím područí (...) Pasivní odpor Čechů nebyl všude až tak pasivní. Jen na tomhle plácku položilo život 17 českých vlastenců. Zcela neozbrojení lidé se postavili tankům a obrněným vozům. V rukách měli v lepším případě po domácku vyrobené Molotovovy koktejly, ale častěji jen státní vlajky, do kterých pak zabalovali jejich mrtvá těla."
Takhle hlasitý nesouhlas s Andrejem Babišem zachytil před budovou Českého rozhlasu reportér Blesk Zpráv. Oproti Babišovi dav tleská při průchodu vojenských veteránů a dalších "nepolitických" hostů piety.
Hamba, nebo Bures, pudese, ci komunisty nechceme. Skupinky lidi protestuji u budovy Rozhlasu proti soucasnym politikum #68 #srpen1968 @Blesk24 pic.twitter.com/uPISh6hFK4
— Jakub Veinlich (@jakub_veinlich) 21. srpna 2018
Pietní akce se účastní i předseda Sněmovny Radek Vondráček (ANO) či místopředseda Sněmovny Pirát Vojtěch Pikal. I během jejich příchodu k věncům se ozývá pískot dál. Následuje ministr obrany Lubomír Metnar. Nechybějí však ani lidovci Jan Bartošek, šéf poslaneckého klubu KDU-ČSL či exministr kultury Daniel Herman.
Pietní akt začíná. "Estébák, estébák," křičel krátce předtím dav. "Agente Bureši, neposkvrňuj památku padlých," stojí na jednom z transparentů. Slavnostní pokládání věnců provází pískot. "Bureši, nesahej na to. Estébáci ne," skandují lidé.
"Hanba, hanba." S pískotem a dalšími projevy protestů se před budovou Českého rozhlasu setkal při svém příchodu premiér Andrej Babiš. Organizátoři piety vyzývají lidi, aby uvolnili prostor. Přítomní reagují skandováním a nechtějí odejít. Doprava byla zastavena.
Andrej Kiska promluví dnes na RTVS a souběžně i na České televizi od 19:50. Projev má končit již v 19:54.
Zatímco premiér Babiš se chystá na své vystoupení před budovou Českého rozhlasu, Jiří Ovčáček již dříve uvedl: "Svůj odvážný projev už pan prezident pronesl. Když za počínající normalizace prohlásil, že nesouhlasí s okupací. Za tento postoj byl vyhozen z práce, z Vysoké školy ekonomické."
Podle iDnes.cz však historici netuší, o čem Ovčáček mluví . Zemanova slova z roku 1968 se nedochovala. To mluvčího pořádně naštvalo. Na Twitteru se rozepsal o "zákeřném svinstvu" a upozorňuje, že byl "v letech 1970, 1984 a 1989 Miloš Zeman z politických důvodů vyhozen z práce".
Srpen 68 a číslo 68 na dresu Jaromíra Jágra - náhoda? Nikoli! Právě tohle číslo nosila česká hokejová legenda při příchodu do NHL v Pittsburghu. A nechala si jej po celou zámořskou kariéru. „Bylo pražské jaro, jenže ruská vojska vtrhla do Československa a okupovala ho,“ vysvětloval Jágr po příchodu do kanadsko-americké soutěže. V tom samém roce mu také zemřel dědeček. O Jágrově 68 čtěte ZDE
Slovenský premiér Peter Pellegrini dnes v komentáři pro Hospodárske noviny uvedl: "Srpen 1968 patří mezi ty historické události, které je potřeba následujícím generacím připomínat. Tragické události se dotkly každé rodiny a v paměti našich rodičů a prarodičů zůstávají navždy zapsané jako memento, aby se nikdy nic podobného neopakovalo." Zastal se Alexandera Dubčeka, kterého označil za nositele obrodné společenské změny a jednu z nejvýznamnějších postav slovenské historie.
Podle hradního mluvčího Jiřího Ovčáčka neznámý pachatel poničil v noci na dnešek u Pražského hradu jeden z pomníků. Zemanův mluvčí vyzval, abychom si 21. srpna 1968 připomínali "s úctou k obětem, pokorou a slušně. Ne rudými trenkami, nebo dokonce poškozováním pomníků těch, kteří zemřeli, abychom my mohli žít".
Výročí okupace, která 21. 8. 1968 brutálně udusila veškeré naděje na svobodnější život, si připomínejme s úctou k obětem, pokorou a slušně. Ne rudými trenkami nebo dokonce poškozováním pomníků těch, kteří zemřeli, abychom my mohli žít. Jako se stalo dnes v noci u Pražského hradu. pic.twitter.com/qx2Ojvbx9V
— Jiří Ovčáček (@PREZIDENTmluvci) 21. srpna 2018
"Promluví vlastně nakonec i Zeman, jeho mlčení výmluvně řekne vše: právě oficiálním tichem totiž sovětskou invazi dvacet let uctívali i komunisti,"
upozorňuje ve svém komentáři pro Blesk Zprávy komentátor Petr Holec. Podle něj má slovenský prezident Kiska v Rusku méně kamarádů než ten český. "Zeman rád poučuje, což se mu poslední dobou ale bohužel stále častěji daří v nesprávný čas na nesprávném místě. Nejen díky jeho vřelému kamarádství s ruským prezidentem Vladimirem Putinem z nás proto ve světě znovu dělají ruský satelit," připomíná Holec a dodává: "Padesáté výročí okupace by tak prezidentovi nabídlo k ´odvaze´ správný čas i správné místo: národu by věnoval pár vět 21. srpna na Pražském hradě, symbolu české státnosti. Nejlíp bez vodky." Celý komentář čtěte ZDE
"V roce 1968 21. srpna převládala na území Česka malá oblačnost a výborná viditelnost, jen ojediněle se slabými přeháňkami a nejvyšší odpolední teploty se zastavovaly do 22 °C," říká meteoroložka Dagmar Honsová. Dnešek bude o 10 stupňů teplejší, při pietních a vzpomínkových akcích se tak Češi zapotí.
Více na http://pocasi.blesk.cz/clanek/zpravy-pocasi/560170/v-utery-az-33-c-a-polojasno-pred-50-lety-bylo-pri-prijezdu-tanku-o-10-c-chladneji?utm_source=pocasi.blesk.cz&utm_medium=copy
Hned první den srpnové okupace se v roce 1968 v Československu objevovaly i protisovětské nápisy: "Běž domů, Ivane", "Z naší Prahy, vyženeme ruské vrahy", "Eto družba?", "Brežněv: Zachráníme český národ, i kdybych ho měl postřílet", "Lenine, probuď se, Brežněv se zbláznil."
Na protest přitom došlo i v pondělí před ruskou ambasádou v Praze. Kromě výročí invaze se připomínala na transparentech i ruská anexe Krymu a postup Rusů na východní Ukrajině.
Dnes si my Češi připomínáme okupaci republiky z roku 1968. Sovětský tank před domem je jedna z mých prvních vzpomínek. Je to něco, co vás ovlivní na celý život. I proto považuji obranu svobody za největší úkol dneška pro nás všechny - pro Čechy i pro Evropany. pic.twitter.com/dX8ptZ0s4a
— Věra Jourová (@VeraJourova) 21. srpna 2018
Dnes se konají akce napříč republikou, v Praze se uskuteční vzpomínkové akce Českého rozhlasu. V 11:00 dojde na pietní akt před budovou Českého rozhlasu, s projevem vystoupí premiér Andrej Babiš a předseda Senátu Milan Štěch. Dále se zúčastní mj. předseda Poslanecké sněmovny Radek Vondráček, pražská primátorka Adriana Krnáčová a generální ředitel Českého rozhlasu René Zavoral.
Ve 20:00 akce vyvrcholí koncertem na Václavském náměstí - při Koncertu ’68 největší hity roku 1968 zazpívají Marta Kubišová, Marta Jandová, Aneta Langerová, Lucie Bílá, Tereza Černochová, Jana Kirschner, Vojta Dyk, Matěj Ruppert, Xindl X či Honza Křížek. Doprovázet je bude Symfonický orchestr Českého rozhlasu.
Hřebíček na hlavičku uhodil poslanec Pirátů Jan Lipavský. "Mladí se místo moderních dějin učí ve školách paleolit, klínové písmo a manželky Karla IV. Pak se divme, že mají extrémisté ve studentských volbách vysokou podporu. Doufám, že se podaří situaci změnit dříve, než se začne historie opakovat," varoval.
Jak dnes vnímají Češi invazi ze srpna 1968? Blesk Zprávy se vyrazily ptát do ulic. A zatímco starší generace pamatují na tehdejší události dobře, mladí, kteří je nezažili, značně tápou. A školy jim v tom příliš s ohledem na zanedbané dějiny po roce 1945 v české výuce nepomohly. "To bylo něco s komunisty?" "Přijeli nás osvobodit?" O rozpacích nad srpnem 1948 čtěte ZDE
Kdo z Hradu nemlčí, je Zemanův mluvčí Jiří Ovčáček, který je jako ryba ve vodě na sociálních sítích. Na Twitter umístil vlastní černobílou fotografii k roku 1968. Na co nesmí Češi zapomenout, to neuvedl. Variant může být více.
Nikdy nesmíme zapomenout! #1968 pic.twitter.com/bpMrEUQv4A
— Jiří Ovčáček (@PREZIDENTmluvci) 20. srpna 2018
Český prezident Miloš Zeman pobouřil část veřejnosti tím, že u příležitosti výročí nevystoupí veřejně se svým projevem. ČT však odvysílá projev slovenské hlavy státu Andreje Kisky, který je např. podle poslankyně TOP 09 Markéty Pekarové Adamové stínovým českým prezidentem a prezidentem pro znechucené. O kritice Zemana za jeho rozhodnutí čtěte více ZDE
Jiného názoru jsou současní Rusové, jak dokázal i aktuální průzkum ruského střediska Levada. Skoro polovina Rusů (45 procent) o okupaci Československa v roce 1968 nic neví. Více než třetina oslovených (36 procent) považuje invazi vojsk Varšavské smlouvy za oprávněnou. "Výsledky průzkumu svědčí o tom, že se Rusko vrací k propagandě v duchu Brežněvovy éry," řekl ředitel střediska Lev Gudkov.
Podle pětiny dotázaných Rusů intervenci zavinily "podvratné akce" Západu proti socialistickým státům. Skoro čtvrtina usoudila, že protisovětsky naladění politici v tehdejším Československu se pokusili o převrat, a důsledkem toho byl vpád vojsk. Téměř pětina Rusů si myslí, že v ČSSR vypuklo "povstání proti režimu, nastoleného Sovětským svazem".
50. výročí okupace si přitom i dnes všímají i v Evropě. Německá kancléřka Angela Merkelová na dotaz ČTK okupaci, na které se podílela i někdejší Německá demokratická republika, označila za "smutné vyvrcholení politiky útisku ze strany Sovětského svazu a jeho spojenců". Stateční lidé v Československu podle ní v dalších letech přispěli ke sjednocené Evropě. Rok 1968 podle Merkelové přinesl aspoň v zárodku požadavky, které se pak naplnily v roce 1989, kdy se prosadila vůle lidu. Šlo podle ní zejména o touhu překonat komunistický režim a žít v demokracii a svobodě.
Diktátor, který zradil Sověty
Své tanky nevyslali všichni. Moskvě se vzepřel rumunský diktátor Ceaușescu. "Na rozdíl od ostatních členů Varšavské smlouvy, kteří viděli reformy v Československu jako nebezpečí pro socialismus, Ceaușescu projevoval jiný názor, který by se dal skutečně interpretovat jako podpora pražského jara. On opravdu věřil, že reformy posílí socialismus v Československu," říká v rozhovoru pro Blesk Zprávy rumunská historička Ana-Maria Cătănuş. Čtěte ZDE
Jen 21. srpna 1968 bylo zabito padesát Čechů a Slováků, do konce roku 1968 pak 137 lidí. Šance ubránit se vojensky nebyla. "Operace Dunaj byla po vojenské stránce připravena naprosto dokonale. A i kdyby se naše armáda, tehdy ČSLA, pokusila o nějaký odpor, tak obrovská převaha invazivních vojsko by ho zlomila během několika hodin," upozornil v rozhovoru pro Blesk historik Milan Bárta z Ústavu pro studium totalitních režimů.
"Všemu lidu Československé socialistické republiky. Včera, dne 20. srpna 1968, kolem 23. hodiny překročila vojska Sovětského svazu, Polské lidové republiky, Německé demokratické republiky, Maďarské lidové republiky a Bulharské lidové republiky státní hranice Československé socialistické republiky. Stalo se tak bez vědomí prezidenta republiky, předsedy Národního shromáždění, předsedy vlády i prvního tajemníka ÚV KSČ."
Při tomhle dnes již legendárním provolání tehdejších československých komunistů, vysílaném 21. srpna 1968, dodnes tuhne krev v žilách. I když jak komu. Třeba předseda KSČM Vojtěch Filip se nedávno zaobíral pro britský The Guardian myšlenkou, že Rusové za okupaci vlastně nemohli, protože Brežněv byl Ukrajinec. "Hlavní síla invazních armád byla ukrajinská," tvrdí Filip. "Prasárna," schytal to. Více čtěte ZDE
Čechoslováci byli zděšeni, našli se však tací, kteří příjezd tanků uvítali. O pomoc Sovětský svaz totiž dopisem žádalo před okupací stalinistické křídlo KSČ. Pod zvací dopis se podepsal mj. Vasil Biľak, jeden z hlavních představitelů sovětské páté kolony. Jediný Biľak se dožil trestního stíhání. Odsouzen nebyl. A tehdejší poslankyně KSČM Marta Semelová ho v roce 2014 v ČT označila za významnou osobnost a invazi tanků za internacionální pomoc.
Dobrý den, vítáme Vás u online přenosu ze dne, kdy si Češi i Slováci připomínají 50 let od tragédie - příjezdu vojsk Varšavské smlouvy. Tehdejší šéf Kremlu Leonid Brežněv vnímal změny hrozící v Československu v rámci uvolňování během pražského jara jako ohrožení pro celý východní blok. V očích Sovětů bylo nezbytné zasáhnout. O vyslání okupačních jednotek definitivně Moskva rozhodla 18. srpna. A 21. srpna byla spuštěna operace Dunaj.
Existuje "člověk", který je pyšný na sebe, protože při pietním aktu dostal píšťalku a vypískal vládu ??? No pokud, tak ať se tady podepíše ...civilním, celým jménem !!!