8°C
Poslanci si letos prodloužili dovolenou. Hromadně nezasednou 61 dní
Téměř 9 týdnů volna budou mít poslanci mezi schůzemi dolní parlamentní komory. Oproti roku 2017 si tak polepší o celý týden. Dva dny k dobru si přidali minulé úterý, kdy si odhlasovali, že po hlasování o důvěře vládě už nebudou dál pokračovat. Podle ODS je nicnedělání užitečnější než schvalování zákonů. Za delší volno se ale postavila také většina poslanců ANO, kteří by se měli řídit heslem svého šéfa „nekecáme, makáme“.
61 dní uplyne mezi posledním oficiálním dnem červencové schůze a prvním jednacím dnem v září. I když měli poslanci minulý týden jednat až do pátku, skončili ve středu v noci hlasováním o důvěře druhé vládě Andreje Babiše. Zasadila se o to nebývalá sestava v čele s ANO, ale také ODS, TOP 09 nebo STAN. Kdo si chtěl prodloužit prázdniny, najdete zde.
Že se nebude ve čtvrtek a v pátek jednat, prosadilo 48 poslanců ANO, 20 členů za ODS, většina ČSSD, 3 poslanci TOP 09 a 5 z hnutí STAN. Proti se postavili všichni Piráti, všichni zástupci SPD, 8 poslanců KDU-ČSL nebo 7 poslanců za ANO. 25 poslanců se nepřihlásilo, 20 zdrželo a 13 jich bylo omluvených. Během prázdnin se sejdou politici jen v rámci některých výborů či podvýborů.
Návrh po evidentní dohodě napříč politickým spektrem dal Sněmovně předseda poslanců ODS Zbyněk Stanjura. „Čím méně zákonů, norem a regulací Sněmovna přijme, tím lépe pro naši zemi a naše občany. Náš krok pomohl zabránit tomu, aby vznikla celá řada nových škodlivých zákonů, které mají jediný cíl, a to komplikovat lidem život a práci,“ napsal Stanjura v SMS na dotaz Blesk Zpráv, proč navrhl, aby byly prázdniny o dva dny delší.
Bouřili se především Piráti, kteří poukázali i na to, že se mělo řešit zastropování platů politiků. „Pokud se jedná o výši platů nebo o prodloužení volna, jsou poslanci napříč Sněmovnou na jedné lodi. Premiér se rád ohání tím, že chce „makať“, dnešní závěr schůze nás o tom opět nepřesvědčil,” komentoval hlasování předseda Ivan Bartoš.
Podle jeho kolegy Jakuba Michálka bude nepřijatá legislativa znamenat nárůst platů politiků až o 20 %. Novela zákona o platu a dalších náležitostech spojených s výkonem funkce představitelů státní moci, jak se norma oficiálně jmenuje, by ale prošla minulý týden maximálně prvním čtením. Pak by ji čekal ještě zbytek legislativního kolečka, tedy pravděpodobně další jednání ve Sněmovně, následně Senát a podpis prezidenta.
Hlasování ale nebylo bez problémů, na první pokus Stanjura o jeden hlas neuspěl. Napodruhé už ano, když „změnili názor“ například exministryně Válková nebo vicepremiér Brabec (ANO), to stavy ODS zůstaly stejné.
Druhé nejdelší prázdniny od roku 2010
Poslanci si tak dopřejí druhé nejdelší prázdniny za posledních 8 let. Za tu dobu je přitom průměr 44 dní volna. V roce 2014, kdy zuřila politická krize po zásahu policie na Úřadu vlády, měli členové dolní komory volno mezi schůzemi dokonce jen 19 dní.
Vynahradili si to o rok později. To měli naopak jedny z nejdelších prázdnin v historii českého parlamentu. Na dovolené mohli být až 66 dní.
Letos začnou zákonodárci znovu jednat na katastrofické datum 11. září, které je spjato s útoky teroristů v USA v roce 2001.
Délka poslaneckých prázdnin od roku 2000:
V závorce jsou uvedena data poslední schůze před prázdninami a první schůze po prázdninách.
2018: 61 dní (11. 7. - 11. 9.) - v noci z 11. na 12. července získal důvěru druhý kabinet A. Babiše (ANO), dál už se díky ANO, ČSSD, ODS a TOP 09 nezasedalo; poslanci měli mj. projednávat zastropování svých vlastních platů
2017: 52 dní (14. 7. - 5. 9.) - přes hektický finiš se nestihl např. zákon o sociálním bydlení; koncem října se pak konaly volby do Poslanecké sněmovny
2016: 54 dní (13. 7. – 6. 9.) – ve Sněmovně se s napětím očekává především druhý pokus o prosazení tzv. protikuřáckého zákona
2015: 66 dní (10. 7. – 15. 9.) – poslance čekalo např. druhé čtení kontroverzního zákona o elektronické evidenci tržeb
2014: 19 dní (8. 8. – 27. 8.) – poslanci se nemohli shodnout na podobě zákona o státní službě (tzv. služební zákon), ústavní žalobu proti němu podával i prezident Zeman, soud ale nakonec zrušil jedinou větu
2013: 20 dní (17. 7. – 7. 8.) – o důvěru žádala Sněmovnu nová úřednická vláda J. Rusnoka (nezískala ji, a vládla tak bez ní)
2012: 47 dní (18. 7. – 4. 9.) – B. Sobotka spolu s dalšími 50 poslanci vyvolali hlasování o nedůvěře vládě P. Nečase, především kvůli kauze armádních letadel CASA
2011: 47 dní (13. 7. – 30. 8.) – poslanci jednali o vydání V. Bárty a J. Škárky k trestnímu stíhání
2010: 31 dní (9. 7. – 10. 8.) – Sněmovna hlasovala o vyslovení důvěry vládě P. Nečase
2009: 80 dní (19. 6. – 8. 9.)
2008: 54 dní (25. 6. – 19. 8.)
2007: 54 dní (20. 6. – 14. 8.)
2006: 13 dní (15. 8. – 29. 8.) – parlamentní volby se odehrály 2. – 3. června
2005: 45 dní (1. 7. – 16. 8.)
2004: 53 dní (1. 7. – 24. 8.)
2003: 60 dní (24. 7. – 23. 9.)
2002: 19 dní (23. 8. – 12. 9.)
2001: 66 dní (13. 7. – 18. 9.)
2000: 61 dní (14. 7. – 14. 9.)
Témata:
Související
.....budou přepracovávat diplomky
