V Česku chybí tisíce bytů. Na vině jsou vybydlené domy i „čurbes“ v zákonech

„Pro letošní rok je alokováno 300 milionů korun na tři typy bytů. Počítal jsem to, každá 20. obec za to postaví jeden byt. Mělo by to být spíš opačně, že každá obec postaví dvacet bytů. Tak s tím něco dělejme,“ započal debatu předseda senátní Stálé komise pro rozvoj venkova Miroslav Nenutil (ČSSD) a shrnul tak neudržitelnou situaci, která začíná v Praze, ale končí téměř v každém větším městě Česka.

Podle zástupce ministerstva pro místní rozvoj ale nemůže sám o sobě objem peněz problém s nedostupností bydlení v Česku vyřešit a poukázal na to, že problémy jsou i jinde. Často se na půdě Senátu například skloňovalo složité stavební řízení, nebo také beztrestné ničení nájemních bytů.

„13. 7. 2011 byla přijata koncepce bytové politiky, revidována byla v roce 2016. Ta stanovila jasné úkoly - například zajištění přiměřené dostupnosti všech forem bydlení. Platí do roku 2020. Domníváme se, že nebyla příliš naplněna,“ zhodnotil snahy státu předseda Sdružení nájemníků ČR Milan Taraba.

„Často slyším, že by se to vyřešilo stavbou nových bytů. Pokud v nich ale bude vysoký nájem, nebude pomoženo nikomu,“ dodal k situaci zástupce ombudsmanky Stanislav Křeček.

Senioři platí za nájem víc, než kolik dostanou penzi

Šéf Rady seniorů Zdeněk Pernes k tomu přidal situaci osamocených seniorů, kterým často zbude jen pár korun na měsíc k tomu, aby například nakoupili. Seniorů, kteří žijí sami, je podle Pernese v Česku přes 177 tisíc z celkového počtu 1,5 milionu. Osamocená penzistka v Praze pak například i s doplatkem na bydlení končí každý měsíc v záporných číslech.

„Máme vysoký podíl nákladů na bydlení, který velmi převyšuje těch magických 40 %, což je v EU hranice, která je považována za lichvu,“ okomentoval čísla Pernes. V nájemních bytech žije podle něj celkem 14 % všech seniorů, zbytek žije ve vlastním, nebo u rodiny či přátel.

Beztrestná devastace domů

Jak zástupci nájemníků, tak družstev, ale i někteří politici, pak spojili problém nedostatku bytů s beztrestnou devastací některých objektů. A to především na severu Čech. Za příklad padlo opakovaně litvínovské sídliště Janov, kde nájemníci „vybydleli celé bloky“. O devastaci rozsáhle mluvil zástupce jednoho z největších tamních družstev František Ryba.

„Zažili jsme kolapsy několika sdružení vlastníků. Jakmile družstvo přestane vykonávat správu, do 1-3 měsíců přestane dům existovat. Příčinou je neplacení úhrad za využívání bytů, neplatí nepřizpůsobiví, nebo spekulanti a realitky,“ přiblížil situaci ze strukturálně postiženého regionu. Na beztrestnou devastaci upozorňoval také senátor Jaroslav Doubrava (Severočeši.cz).

Chátrající domy jsou ale podle pražské zastupitelky Marty Semelové (KSČM) i v hlavním městě. Na prázdné byty by chtěla uvalit daň tak, aby se znovu využívaly. Poukázala také na problematiku sdíleného bydlení. „Je to prachsprostý kšeft,“ řekla o možnostech bydlení, jako je třeba airbnb.

Na dluhy jednoho platí všichni. Insolvence trestá nevinné

Ryba také poukázal na nespravedlnost v rámci tzv. osobních bankrotů. O ty mohou požádat lidé, kteří se ocitnou v dluhové pasti a stát jim za určitých podmínek nabídne oddlužení. Z něj pak dlužník úspěšně odejde, pokud zaplatí 30 % svých dluhů. Tam ale spadají kromě nejrůznějších půjček a pokut také náklady na bydlení. A ty za něj tak platí ostatní obyvatelé domu.

„Když půjčuje banka, tak to činí s rizikem. Na to mají úroky a je to riziko jejich podnikání. Spolubydlící v domech nikomu nepůjčují a stejně musí platit. Stát je okradl za bílého dne. Pro ty domy je to smrtící,“ řekl místopředseda SBD Krušnohor Ryba a uvedl několik příkladů, jak lidé osobní bankroty zneužívají.

Okamuru rozvášnili „paraziti“. Jeho poslanec na Romech a dávkách ale vydělává

„Pan Z nebyl oddlužen, protože mj. falšoval doklady. Vzápětí mu byla umožněna další insolvence. Nic se neděje a dluží dál. Insolvence se také stává rodinným sportem, děti dosáhnou 18 let a rovnou jdou také do insolvence. Obyčejným lidem poté vadí, že se jim dlužníci smějí večer u piva a radí jim, aby to udělali také. Pohledávky za bydlení nemají být součástí insolvence,“ prohlásil razantně.

Čurbes v zákonech

Problém ale leží také ve sbírkách zákonů nebo ve způsobu, jakým se dnes legislativa přijímána. Poukázal na to dlouholetý člen komisí Legislativní rady vlády František Lebl. „Takovejhle čurbes jsem za 25 let nezažil. Prochází do parlamentu zákony, které nejsou připomínkovány a stanovisko Legislativní rady vlády si asi píše pan ministr sám. Připomínky se pak řeší až na podvýborech,“ zkritizoval vládu i ministra spravedlnosti Roberta Pelikána (ANO).