9°C
Remek, Suková, Zdena Mašínová i lidické děti. Senát pošle Zemanovi návrhy na 27 metálů
Sedmadvacet jmen pošle Senát na Pražský hrad. Tak dlouhý je seznam návrhů na udělení státních vyznamenání, je o jedno jméno delší než loni. Prezident Zeman je může, ale také nemusí brát v potaz. Senátoři by chtěli vyznamenání pro tenistku Helenu Sukovou, astronauta Vladimíra Remka i sestru komunistických odbojářů Zdenu Mašínovou. Mezi 27 vybranými jsou i dvě přeživší lidické děti.
„Naprostá většina návrhů pochází z řad občanské společnosti – a tomu odpovídá i struktura výsledného seznamu,“ okomentoval seznam pro Blesk Zprávy předseda Senátu a zároveň předseda podvýboru pro státní vyznamenání Milan Štěch (ČSSD).
„Pokud budou někteří členové Senátu mít pochybnosti k některým jménům, budeme o nich diskutovat na plénu Senátu. Není tedy vyloučeno, že některé jméno bude ze seznamu vyřazeno,“ dodal. V posledních letech bývá ale schvalování na plenárním zasedání komory pouhou formalitou.
Úspěšnost senátních návrhů u prezidenta Zemana je v posledních letech 6, respektive 4 jména. Obdobný počet se dá očekávat i letos. Není to přitom tím, že vztahy Štěcha se Zemanem nejsou příliš pozitivní. Prezident Klaus dal na návrhy Senátu ještě méně.
Nejblíž má zřejmě k metálu Remek
Mezi vyznamenanými by měla podle senátorů být jedna z legend českého ženského tenisu Helena Suková. Bývalá ženská světová jednička ve čtyřhře, držitelka čtrnácti grandslamových titulů, z toho devíti ve čtyřhře a pěti v „mixu“, čtyřnásobná finalistka dvouhry na grandslamových turnajích, vítězka Turnaje mistryň ve čtyřhře a finalistka z dvouhry je navržena předsedou Senátu Milanem Štěchem (ČSSD).
Velkou šanci na „metál“ má první československý astronaut a bývalý velvyslanec v Rusku Vladimír Remek. Byl to totiž právě prezident Zeman, kdo ho chtěl v Moskvě na ambasádě. Remek tam skončil letos v lednu a odešel do důchodu. Předtím zastával post europoslance v Evropském parlamentu. Roku 1978 se v posádce kosmické lodi Sojuz 28, která byla první mezinárodní posádkou v rámci programu Interkosmos, zúčastnil letu do vesmíru. Za jeho nominací stojí senátoři Jaroslav Doubrava (Severočeši) a Václav Homolka (KSČM).
Zdena Mašínová, sestra protikomunistických odbojářů Ctirada a Josefa, je zase navržena senátorem Tomášem Grulichem (ODS). Její otec byl bývalý příslušník československých legií v Rusku a po obsazení Československa nacisty začal působit v odbojové organizaci. Tehdy teprve šestiletá Zdena zažívala téměř každodenní výslechy ze strany nacistů, kteří se snažili dopadnout jejího otce. Hrozilo jí odeslání do plynu, ujala se jí ale babička. V roce 1953 uprchli její bratři za známých okolností do zahraničí a Zdena Mašínová byla stíhána minulým režimem. Byla zatčena a strávila několik měsíců na samotce ve věznicích v Olomouci a Praze.
„Paní Zdena Mašínová se mezi návrhy ze strany občanské společnosti objevila společně se svými bratry již v minulých letech. Letos byla navržena samostatně. Shodli jsme se s ostatními členy podvýboru, že paní Mašínová není kontroverzní, ačkoliv její bratři u některých lidí kontroverze budí. A proto jsme souhlasili s návrhem na její ocenění za zásluhy, postoje a statečnost, které bezpochyby v průběhu svého života prokázala,“ vysvětlil pro Blesk Zprávy Štěch.
Kontroverzní Skupina bratří Mašínů totiž senátním podvýborem neprošla. Patří do ní jak oba bratři Zdeny Mašínové, tak její strýc Ctirad Novák.
Z lidických dětí se v seznamu Senátu objevili Pavel Horešovský a Marie Šupíková. Horešovský byl posledním dítětem, které se v obci narodilo. V době vypálení vesnice mu bylo 17 dní. V roce 1990 bylo bojovníkům za svobodu zakázáno pořádat pietní vzpomínku na výročí vypálení vsi nacisty. Pavel Horešovský se tehdy aktivně podílel na zorganizování pietní akce vlastními silami, poté ji organizoval dalších 25 let.
Šupíkové bylo v době lidické tragédie skoro 10 let. Otec s bratrem byli popraveni nacisty, matka převezena do koncentračního tábora Ravensbrück. V rámci programu „Lebensborn“ byla vybrána jako vhodná k poněmčení a převezena do dětského domova, kde se jí ujali adoptivní rodiče a přejmenovali ji na Ingeborg Schiller. Po skončení války se vrátila do Česka, kde se shledala s matkou, která byla ve vážném stavu v nemocnici a krátce nato zemřela. Vdala se a odstěhovala se do nově vystavěných Lidic, kde celý svůj život pracovala.
Někdo vyznamenání nechce, jiní neprošli
Nominaci na vyznamenání dobrovolně odmítl podle neoficiálních informací český vědec žijící v Kanadě Václav Smil. Údajně kvůli prezidentu Zemanovi. „Výjimečně se stává, že si někdo z oslovených nepřeje, aby jeho jméno na seznamu figurovalo. Je to jejich právo, ale nepovažuji za vhodné, abych sděloval jména těchto lidí médiím,“ nechtěl Štěch jméno potvrdit. Smilovy knihy má načtené Bill Gates, osobně se stýká také se zakladatelem Facebooku Markem Zuckerbergem. Podobně odmítl poslaneckou nominaci na metál novinář Josef Klíma.
Mezi návrhy se objevilo také jméno Jany Nagyové (dnes Nečasové), podobně jako ve Sněmovně, nebo exprezidenta Václava Klause. „K návrhu na vyznamenání Václava Klause staršího nebylo připojeno žádné odůvodnění, a proto ani formálně tento návrh nesplňoval stanovené požadavky,“ poznamenal k tomuto návrhu Štěch s tím, že Nagyová už se v Senátu z legrace „objevila“ loni.
Jeden z návrhů také senátoři nepřijali proto, že dotyčný už vyznamenání má. Jedná se o Karla Janouška. Letecký maršál dostal in memoriam Řád bílého lva před dvěma lety. Naopak jedním z jmen, které by při vyhlašování 28. října na Pražském hradě chybět nemělo, by měla být šéfka ERÚ Alena Vitásková.
Paní Z.M. aktivně spolupracovala se svými bratry v takzvaném "odboji". A pokud hájí své bratry, hájí tím i jejich zločiny.