Lidice jsou podle politiků memento. Nárůst extremismu cítí jako hrozbu

Autor: Jakub Veinlich - 
11. 6. 2018
12:12

V neděli uplynulo 76 let od chvíle, kdy nacisté srovnali středočeskou obec Lidice se zemí. 173 mužů zastřelili, ženy a děti poslali do koncentračních táborů a následně 340 z nich poslali do plynových komor. Domy vypálili. 340 lidí zemřelo, přežila jen hrstka z nich. Ve světě se od té doby opět objevuje extremistická nálada. Vliv na vládu dnes v České republice dostávají komunisté a podle mnohých extremistické hnutí Tomia Okamury. Hrozí nejen v Evropě opakování dějin? Blesk Zprávy se ptaly českých politiků.

V Lidicích mělo jít o odplatu za údajný podíl místních obyvatel na atentátu na zastupujícího říšského protektora Reinharda Heydricha. Nacisté nešetřili nikoho. Obec vylidnily a vypálili 10. června 1942. Dnes po 76 letech se u pomníku sešli české politické špičky s velvyslanci Spojených států, Velké Británie, Ruska, Dánska nebo Norska.

Stáli tak vedle sebe například premiér Andrej Babiš nebo místopředsedové Poslanecké sněmovny Vojtěch Filip z KSČM, Tomio Okamura z hnutí SPD, nebo Vojtěch Pikal za Piráty.

Video Přežila vypálení Lidic: Paní Miloslava popisuje noc hrůzy! - Tomáš Polák
720p 480p 360p 240p

V České republice, stejně jako v dalších státech, nejen v Evropě se přitom stále častěji dostávají do popředí extremistická a populistická hnutí. Stále častěji se jednotlivé státy vypořádávají s teroristickými útoky. Blesk Zprávy se proto zeptaly všech předsedů parlamentních stran, zda se máme obávat extremismu i podobných událostí, jaké se staly například v Lidicích. Odpověděli ale jen někteří z nich.

Babiš: Buďme rádi za EU a NATO

Většina politiků se přitom shodla především na tom, že bychom měli být na pozoru a nezapomínat na svou minulost.

„Dnes nám tedy nejde pouze o vzpomínku na oběti, ale je to pro nás mementem pro budoucnost. Nedopusťme, aby se takové hrůzy mohly opakovat,“ řekl přímo v Lidicích při vzpomínkovém pietním aktu premiér Andrej Babiš.  „Važme si toho, že žijeme v Evropské unii, která je hlavně mírovým projektem, važme si toho, že jsme členy NATO, které garantuje naši bezpečnost a kde jsme sami činní, aktivní a spolehliví pro ostatní, važme si i toho, že se ve světě aktivně zasazujeme o ochranu lidských práv,“ dodal.

S Babišem stál u památníku také místopředseda Poslanecké sněmovny a předseda hnutí SPD Tomia Okamura. Právě před jeho politickým projektem dnes řada odborníků varuje a mluví jako o extremistickém.

Okamura: Nesmíme být tolerantní k islamizaci Evropy

„Tento hrůzný čin je mimořádné memento toho, co dokáže ideologie hlásající nerovnost mezi lidmi a násilí. Dnes musíme historii připomínat především mladým lidem. Nesmí se opakovat třicátá léta, kdy nástup nacistické ideologie byl vnímán s porozuměním a tolerancí,“ řekl Okamura Blesk Zprávám.  „Dnes nesmíme být tolerantní k islamizaci Evropy. Části islámu obsahují stejně hrůzné závěry jako nacistická ideologie Adolfa Hitlera,“ dodal s tím, že program SPD vychází z názvu hnutí – tedy chce bránit svobodu a přímou demokracii, a chce proto zakázat „propagaci a šíření nenávistných ideologií včetně té islámské,“ doplnil Okamura.

Filip: Hrozbou je státní terorismus

Podle předsedy KSČM Vojtěcha Filipa, která se chystá tolerovat případnou menšinovou vládu hnutí ANO a ČSSD, jsou Lidice nejvýznamnějším varováním před extrémním nacionalismem. Dnešní obavy má Filip ale podle svých slov především ze státního terorismu.

Video Zeman v Lidicích vyplísnil v roce 2017 neonacisty. Ukázal na Kotlebu i „dělníky“ - Zuzana Štíchová. Jan Jedlička
1080p 720p 480p 360p 240p

„Tedy před extrémním chováním států, které nedodržují mezinárodní právo. Například nedávný útok USA, Velké Británie a Francie proti Sýrii, bez souhlasu Rady bezpečnosti OSN,“ dodal šéf komunistů.

Fiala: Extremisté rostou i u nás

Podle předsedy ODS Petra Fialy budeme mít u nás extremisty a jejich příznivce vždy. Cítí ale, že jejich vliv roste. „Dnešní situace je ale horší kvůli tomu, že získávají díky hnutí ANO podíl na moci - ať už podporou vlády, prostřednictvím hlasovací koalice v parlamentu, nabídkou postů v různých státních institucích apod.“ Historické srovnání s tragickými událostmi, jako byly ty v Lidicích, ale není podle Fialy na místě. „Ale ostražitost vůči politickým extrémům je potřeba vždy,“ dodal předseda ODS a další z místopředsedů Poslanecké sněmovny.

Podle předsedy ČSSD Jana Hamáčka, který se dost možná stane už za pár dní ministrem vnitra, nejsou obavy a strach na místě, o to víc je ale potřeba obezřetnost a schopnost včas na projevy extremismu reagovat.

Hamáček: Extremismus u nás nesmíme přehlížet 

„Nemyslím si, že jsme v situaci, kdy bychom se měli bát podobných událostí, jako bylo právě vypálení Lidic. Na druhou stranu, většina lidí v Evropě si několik let před vypuknutím 2. světové války také neuměla představit, že k takovému konfliktu ještě někdy může dojít. Nesmíme proto být lhostejní, nesmíme před extremismem zavírat oči. Na naší vrcholné politické scéně se extremismus projevuje sice minoritně, ale některé jeho projevy tu jsou a my je nesmíme přehlížet,“ dodal pro Blesk Zprávy Hamáček.

Podle předsedy nejmenšího sněmovního uskupení  - Starostů a nezávislých  Petra Gazdíka – je především důležité, aby si jak politici i ostatní lidé uvědomili, že nesmíme nikdy nic podobného, jako se stalo v Lidicích, dopustit. „A že nenávist a strach se šíří někdy velmi rychle i dnes. Po fašismu následovali komunisté a dopadlo to podobně. A dvě extrémní strany mají blízko k vládě i dnes,“ varuje Gazdík.

I podle předsedy TOP 09 Jiřího Pospíšila bychom neměli na naši historii zapomínat. „Svoboda a demokracie není samozřejmostí a může být kdykoliv v budoucnu ohrožena. Obava je na místě, z toho je důvodu je pro nás důležité, abychom byli ve společenství států, které vyznávají svobodu a demokracii, jako je Evropská unie či NATO,“ dodal Pospíšil, podle kterého členství v těchto organizacích snižuje riziko, že nastoupí nějaký extrémistický režim, který by mohl opakovat hrůzy druhé světové války.

Klaus: Přicházíme o svobodu, to je nebezpečí

Bývalý prezident Václav Klaus vidí nebezpečí dnešní doby úplně někde jinde. Varuje před omezováním svobody každého z nás. „Nevidím tu ani Hitlera ani Stalina kolem nás nikde, takže to, co se tenkrát odehrálo, není reálný svět. Čeho já se bojím, je spíše dlouhodobé klesání, dlouhodobá ztráta, dlouhodobé ustupování z pozic toho, na co jsme si už léta zvykli, jako na samozřejmost – na svobodnou společnost, která je postupně krůček za krůčkem salámovou metodou okrajována, zmenšována a je z ní ubíráno – to je varianta naší budoucnosti, daleko více, než že vstane zítra nějaký Hitler a znovu zavede plynové komory v koncentračních táborech, to si bezprostředně nemyslím,“ řekl Klaus na dotaz Blesk Zpráv, zda se může historie Lidic opakovat.

Video Klaus k výročí vypálení Lidic: Dnes je hrozbou omezování svobody - Jakub Veinlich/Blesk Zprávy
720p 360p

Doporučujeme
Qmur ( 11. června 2018 20:36 )

To tě musel zklamat i Zeman. Stejný názor. Dokonce Putin nedávovno řekl že je třeba chod EU.

mandat ( 11. června 2018 17:41 )

Udrzovani tradic a vlastenectvi by snad melo byt v kazde zemi normalni. Vyhlazeni Lidic je smutne vyroci a melo by se pripominat. Japonci take vzpominaji na Hirosimu a Nagasakia nikdo nerve, ze jsou radikalni nebo fasisti.

cocumysvole ( 11. června 2018 14:11 )

Komunistický režim v Československu se vyznačoval absencí svobodných voleb (volby sice existovaly, měly však ryze formální charakter) a kolísající úrovní teroru. A co jsou volby teď? Naprostá šaškárna. A pokračování ve složení vlády? No jeden by blil. Demokracie neznamená neuznávat názor většiny. Poslance a ministry kteří neuznávají výsledky svobodných demokratických voleb by bylo potřeba zbavit postů a křesel.

cocumysvole ( 11. června 2018 14:02 )

Babiš: Buďme rádi za EU a NATO. To mě teda pan Babiš hodně zklamal. Europa nás zradila už před válkou a sejří na nás i teď. A pro NATO jsme jenom zdrojem příjmů. Kdyby k něčemu došlo tak nás jednoduše obětujou a umejou si ruce.

zdenek43 ( 11. června 2018 13:32 )

Komunistický režim, komunistická diktatura nebo také komunistická totalita je označení pro období, po které v Československu vládla KSČ. Zahájil je Únorový převrat (tzv. Vítězný únor nebo jen Únor) roku 1948 a ukončila sametová revoluce v listopadu 1989 (též Listopad).......... Během tohoto režimu, zvláště během prvních deseti let, byly 100-tisíce lidí z politických důvodů uvězněny, internovány nebo umístěny do pracovních či koncentračních táborů či PTP a tisíce dalších se staly obětí justičních vražd nebo zemřely ve vězení či při pokusu o překonání železné opony. Komunistický režim v Československu se vyznačoval absencí svobodných voleb (volby sice existovaly, měly však ryze formální charakter) a kolísající úrovní teroru. Nejtvrdší bylo období po převratu a první polovina 50. let, které bylo charakteristické používáním nejbrutálnějších metod stalinismu, včetně justičních vražd a vytváření koncentračních a pracovních táborů pro politické odpůrce a režimem označené „nespolehlivé občany“. Lidé, kteří s režimem nesouhlasili, měli v zásadě tři možnosti: být aktivní v disentu, emigrovat (což byl ovšem nelegální skutek, z komunistického Československa ale emigrovaly statisíce lidí) nebo tzv. vnitřní emigraci (německy innere Emigration), tzn. strategie „navenek spolupracovat, nebo alespoň nedělat problémy, a vevnitř si myslet svoje“. Podle ÚDV bylo v průběhu Komunistického režimu v Československu popraveno pro politické trestné činy 248 osob (247 mužů a Milada Horáková), asi 8000 osob zemřelo ve vězení a 450 při pokusu uprchnout přes železnou oponu. Na hranicích umírali při výkonu služby také členové Pohraniční stráže – celkem jich v letech 1948–1989 bylo 654, z toho většina nehodou, sebevraždou či zastřelením kolegou. Pouze deset jich zemřelo při přestřelkách s uprchlíky. Do vězení bylo z politických důvodů odsouzeno přes 205 000 lidí,do táborů nucených prací bylo bez soudu zařazeno asi 20 000 lidí[zdroj?] a do Pomocných technických praporů z politický.....

Zobrazit celou diskusi
1080p 720p 360p
Další videa