Zkonzumované, ale rezonující: Češi reagují na německou zmínku o Benešových dekretech
Podle části českých politiků by se již otázky takzvaných Benešových dekretů neměly z minulosti vytahovat. Někteří politici je považují za vyhaslé, další kritizují opětovné otevírání tématu. Neshodnou se, nakolik ovlivňují česko-německé vztahy. Vyplývá to z ankety, kterou ČTK uspořádala mezi zástupci sněmovních stran. Státní tajemník německého ministerstva vnitra Stephan Mayer (CSU) na sjezdu sudetských Němců v bavorském Augsburgu řekl, že Benešovy dekrety nepatří do dnešní Evropy. Označil to za svůj osobní názor.
Předseda lidovců Pavel Bělobrádek řekl, že otázka Benešových dekretů je pro KDU-ČSL uzavřena. „Kolegové z CSU i z řad sudetských Němců to dobře vědí a my se především díváme na to, jak dál zlepšovat česko-německé vztahy,“ poznamenal. Zdůraznil, že vyjádření Mayera je jeho osobním názorem.
Podle šéfa občanských demokratů Petra Fialy už byly sporné otázky z minulosti překonány mimo jiné i díky česko-německé deklaraci. „Máme dobré a stále se rozvíjející vzájemné vztahy na všech úrovních, zdaleka nejen politické. Návraty k minulosti ničemu nepomohou, ale na současné vztahy žádný větší vliv mít naštěstí už nemohou,“ sdělil.
„Nabubřelé výroky“
Mluvčí prezidenta Miloše Zemana Jiří Ovčáček označil výroky za nabubřelé a povýšenecké, česko-německé vztahy podle něj mimořádně poškozují. „Pokud navíc zazní v době, kdy jsme si připomněli porážku německého nacismu, je to neomluvitelné. V každém případě, česká historie se podle přání Mayerů a spol. přepisovat nebude,“ uvedl.
Jako zkonzumovanou normu a jako starou, mrtvou věc označil Benešovy dekrety šéf poslanců TOP 09 Miroslav Kalousek. „Je to norma, která byla zkonzumována, už se nikdy nemůže opakovat v Evropě. Jsem pevně přesvědčen, že žádné podobné výroky nemohou ohrozit vztahy našich zemí, pokud to někdo nebude zneužívat,“ řekl.
Téma Benešových dekretů za překonané nepovažuje předseda komunistů Vojtěch Filip. „Kdyby bylo téma překonané, tak by ho za hranicemi neustále nevznášeli. Jsou to právě oni, kdo škodí vzájemným dobrým vztahům. Alespoň víme, před kým se máme mít na pozoru,“ napsal Filip.
Dekrety bohužel stále rezonují
Podle předsedy Starostů a nezávislých (STAN) Petra Gazdíka téma stále „bohužel rezonuje“ a připomněl první přímou prezidentskou volbu, kdy se staly důležitou otázkou. „Podle mne jsou Benešovy dekrety právně vyhaslé a neměli bychom už na nich nic stavět, ani se k nim vracet. A v dnešní Evropě si nedovedu představit, že by někdo přišel znovu s něčím podobným,“ uvedl.
„SPD odmítá jakékoliv snahy o zpochybňování závěrů druhé světové války a důrazně odsuzujeme bratříčkování poslanců KDU-ČSL a TOP 09 se sudetoněmeckým landsmanšaftem, jehož členové byli prokazatelně kovaní nacisti a fašisti a opakovaně se snaží zpochybňovat Benešovy dekrety,“ uvedl předseda hnutí Svoboda a přímá demokracie Tomio Okamura.
Pojem Benešovy dekrety se užívá pro soubor právních norem, které v letech 1940 až 1945 vydával prezident Edvard Beneš, a to jak v londýnském exilu, tak po návratu do Československa. Dekrety obnovovaly ústavní pořádek republiky narušený mnichovským diktátem, rozbitím Československa, okupací a osamostatněním Slovenska. Na přípravě a schvalování dekretů se podíleli členové exilové vlády a představitelé dalších institucí.
Co vlastně chtějí? Nejprve rozbili ČSR a Beneš jim pouze splnil přání být zpět v Říši. Tak tam jsou. Jinak Německo rozpoutání: 1. sv. válka 2. sv. válka Migrační krize (bude válka?) Kdy se už najde konečně někdo, kdo je pošle do (_!_) a ať tam zůstanou a stydí se.