Harryho a Meghan lákali Češi v Londýně na polibek. Co si na nás Britové zamilovali? | Blesk.cz

Harryho a Meghan lákali Češi v Londýně na polibek. Co si na nás Britové zamilovali?

Autor: Jakub Veinlich - 
8. 5. 2018
06:25

Velká Británie žije nejen chystaným brexitem, ale nyní i blížící se svatbou prince Harryho s herečkou Meghan Markleovou. Právě tento prominentní pár lákali Češi na Prvního máje v Londýně - přijďte se k nám políbit. České centrum sice dostalo v tomto případě košem, registruje však řadu vážných zájmů Britů o Česko a jeho kulturu. V čem především? A jaké má kontakty s královskou rodinou? O tom v rozhovoru pro Blesk Zprávy mluví Tereza Porybná, ředitelka centra.

Česká centra šíří v zahraničí dobré jméno České republiky. Jedním z nejuznávanějších je to v Londýně pod vedením ředitelky Terezy Porybné. Britové si zamilovali českou vážnou hudbu i design. A vypadá to, že Češi v Londýně zapůsobili natolik, že ani brexit naše odborníky ze země nevyžene. Jen princ Harry dal našim krajanům na Prvního máje košem a do Českého centra se pod třešeň nakonec políbit s Meghan nepřišel. 

O fungování české kultury v Londýně i postavení Čechů ve Velké Británii promluvila pro Blesk Zprávy právě ředitelka Českého centra Tereza Porybná. „Práce ředitele Českého centra obnáší spoustu různých „povinností“ – v jednu chvíli jste na velkém jednání například s ředitelem Britské knihovny, pak uvádíte módní přehlídku nebo rockový koncert a nakonec chystáte čisté povlečení pro mladé umělce, kteří u vás bydlí, protože občas to zkrátka kvůli finančním omezením jinak nejde,“ říká.

Český tanec táhne. Brity baví i klasická hudba či design

Co mají Česká centra v zahraničí na starosti a jak funguje konkrétně to v Londýně?

Česká centra jsou příspěvkovou organizací Ministerstva zahraničních věcí - mají ústředí v Praze. Tato zahraniční služba má pak ale také 22 poboček, které jsou převážně v Evropě. Z těch neevropských je to hlavně New York v Americe, Tel Aviv v Izraeli a České centrum je také v Soulu v Koreji nebo v Tokiu v Japonsku.

Jaký je jejich úkol?

Primárně je to propagace České republiky v zahraničí – přes kulturní a další společenské akce. Hlavním posláním je prostřednictvím koncertů, výstav a dalších akcí šířit dobré jméno České republiky. Každé centrum vede ředitel, který má relativně svobodnou ruku v sestavení programu, aby odpovídal místu, ve kterém žije.

Jiné věci samozřejmě fungují tady v Londýně a jiné v Japonsku, jiné v Polsku, nebo na Ukrajině, kde je třeba mnohem vetší zájem o kurzy češtiny než u nás v Londýně. Česká centra se zaměřují na celou kulturní škálu - takže představujeme hudbu, literaturu, film, výtvarné umění, design, nebo módu a architekturu. Každý ředitel by měl ale také obcházet další kulturní akce mimo České centrum a dělat si síť kontaktů i mezi novináři, které zaujme česká kultura, a referují o ní v dané zemi.

Jaký je vůbec zájem ve Velké Británii o české umění, o českou literaturu, nebo historii?

Velký zájem je vždy samozřejmě o klasickou hudbu. Neustále se tady někde hraje Janáček, Martinů, Dvořák nebo Smetana. Zájem je i o české sklo a v poslední době je velký zájem také o český design. To je obor, který se začíná hodně prosazovat. České produkty tu vidíte v obchodech po celém Londýně.

Příští čtvrtek navíc máme vernisáž čtyř oceňovaných českých designérů a výběr studentských prací. V rámci kolektivní výstavy Purity and Decadence: Contemporary Czech Jewellery se poprvé v Londýně představí například světově uznávaná Eva Eisler nebo loňská vítězka hned dvou cen Czech Grand Design Nastassia Aleinikava. Je to vůbec první větší projekt oslavující český autorský šperk, který pořádáme ve spolupráci s londýnskou Galerií S O. Výstava je také oficiální součástí London Craft Week, známého festivalu designu a řemeslné tvorby.

Pak samozřejmě záleží na tématu. Není to tak, že někoho třeba primárně zajímá český jazz. Ale oblíbí si danou kapelu, protože jí přes České centrum umožníte hrát na jazzovém festivalu, který tu má velké publikum a oni se díky tomu Britové dozvědí, že existuje i česká jazzová scéna.

Největší akce pro nás, kam chodí hodně lidí, jsou ale přehlídky českého tance v rámci festivalu Fringe, které pořádáme v Edinburku – to je největší festival divadla na světě, kam jezdí milion diváků. Loni tu vystupovala například Cirk La Putyka.

Jaký ohlas má v Británii například česká kinematografie?

Pravidelně pořádáme filmový festival, který se jmenuje Made in Prague. Zájem o něj mají samozřejmě naši krajané, kteří už příliš do Česka nejezdí a pro které je festival možností seznámit se s tím, co v jejich rodišti vzniká. Na festival ale chodí také čím dále více Britů – filmových odborníků i běžných diváků, které třeba zaujme téma filmu.

No a ve druhé řadě, a to je velká pocta našemu filmu, tady v Británii promítají v British Film Institute řadu filmů českých režisérů, jako jsou například Jan Němec, Věra Chytilová nebo František Vláčil. Na tyto velikány filmového umění tady skutečně chodí početné britské publikum, což si možná řada lidí doma neuvědomuje.

Nyní ve spolupráci se sítí kinosálů Picture House Cinemas například organizujeme jako poctu Miloši Formanovi projekci Přelet nad kukaččím hnízdem a to ve 30 kinech po celé Británii.

Nejsme pro ně Poláci

Jak Britové vnímají Čechy? Jsou naši občané nějakým přínosem?

Zatím jsme nespadli do té skupiny východoevropanů, kteří sem jezdí jen za prací – což je například problém Poláků, tím pádem tu vůči nám nejsou zatím žádné předsudky. Neoficiální číslo mluví o tom, že je ve Velké Británii 40 až 60 tisíc Čechů a máme obrovskou výhodu v Praze, kam Britové rádi jezdí – je to pro ně velký magnet.

Ať už pro mladé, kteří se k nám jezdí loučit před svatbou se svobodou, nebo Britové také rádi navštěvují koncerty Pražského jara, architekturu a další věci. To vše nám otevírá do Británie dveře, stejně jako relativně podobný suchý styl humoru. Myslím, že jsme stále ještě vnímaní jako sice malá, ale demokraticky fungující země, která má bohaté kulturní dědictví.

Premiér v demisi Andrej Babiš tvrdí, že se Češi nemusejí po brexitu obávat v Británii o svá místa, protože o české hlavy je nejen v Londýně zájem. Dá se to tak opravdu vnímat i z pohledu vás – Češky žijící a pracující ve Velké Británii?

Pokud tu máte špičkové odborníky, třeba v nemocnici, což tady čeští špičkoví lékaři skutečně jsou, nebo vědci, architekti, tak ty společnosti budou opravdu – alespoň to tak avizují – dělat vše pro to, aby tu Češi mohli zůstat i po brexitu, nebudou chtít zkrátka pustit svůj talent.

Do jaké míry to ale bude obecné a jak se změní přístup všech zaměstnavatelů kvůli povolení, danění a dalším administrativním úkonům, to se stále ještě neví. Ale rozhodně se tu nikdo netěší na to, že Češi odejdou, to určitě ne. Odhadovat, jak to bude vypadat, ale zatím nedokážu říct. Nálada po odsouhlasení brexitu byla jako teď – půl napůl.

Porybná: Erasmus nám pomáhá

Může brexit změnit fungování Českého centra v Londýně, nebo neočekáváte žádnou změnu?

České centrum funguje na základě bilaterálních dohod mezi Velkou Británií a Českou republikou. Trochu se asi změní zdroje financování. Protože spousty benefitů skutečně Evropská unie poskytovala. Například různé granty, kdy se v Londýně spojilo České centrum s polským nebo francouzských institutem při pořádání konferencí, výstav nebo festivalů.

Nám konkrétně velmi pomáhá evropský program Erasmus, díky němuž můžeme podporovat naše stážisty. Ale v zájmu o Čechy nám brexit paradoxně pomáhá – zvlášť na té kulturní frontě. Protože tady vzniká taková nová solidarita a je spousta platforem, kam nás díky tomu teď zvou. České umění se tak objeví i tam, kde to dřív bylo složité, protože je tu strach, že příště už tu nebudeme a to právě s ohledem na to, že nevíme, jak to bude v Británii za rok po brexitu fungovat.

Video Britský velvyslanec Archer: „Královna nás drží pohromadě!" - Blesk TV
1080p 720p 360p

Byl už v Českém centru v Londýně někdo z královské rodiny?

Za mého působení se to bohužel ještě nepovedlo, i když naše stážistky si moc přály, aby se přišel políbit do Českého centra pod třešeň princ Harry a jeho snoubenka Meghan. Bohužel se nám ale nedostalo potvrzení účasti, což je velká škoda, protože projekt May We Kiss se, myslím, moc povedl. Dovezli jsme před českou ambasádu na Prvního máje tradiční třešeň a posbírali skoro 200 česko-britských polibků kolemjdoucích pod rozkvetlým stromem. Ten projekt byla jakási naše odpověď na brexit - doslova řečeno: "Make Love not Brexit". S královnou se ale například už několikrát potkal pan velvyslanec.

Kdo je šéfka Českého centra Londýn?  

Tereza Porybná, Ph.D. působila mimo jiné jako programová ředitelka festivalu dokumentárních filmů Jeden svět (2003-2006), koordinátorka mezinárodního projektu One World Tour (2008-2009) a jako vedoucí vzdělávacích a sociálních programů v rámci mise organizace Člověk v tísni v Etiopii (2009-2011). Spolupracovala také s řadou českých i zahraničních nevládních organizací a kulturních institucí (např. Sheffield Doc Fest, Sundance Festival, MFF KV, Palác Akropolic, etc.). Od února 2013 je ředitelkou Českého centra v Londýně.

Tereza Porybná, ředitelka Českého centra Londýn, a Pavel Ivančic Umprum s cenou za nejlepší výstavu na International Fashion Showcase v roce 2016.Tereza Porybná, ředitelka Českého centra Londýn, a Pavel Ivančic Umprum s cenou za nejlepší výstavu na International Fashion Showcase v roce 2016. | 


Vystudovala kulturologii v rámci doktorandského studia na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy a absolvovala zahraniční studijní stáže ve Francii a v Holandsku. V rámci postgraduálního studia obdržela v roce 2006 Fulbrightovo stipendium, které jí umožnilo stáž na Harvard University (2006-2007). Dva roky vedla na FFUK seminář „Dějiny etnografického filmu“ a je editorkou a spoluautorkou sborníků Setting Up a Human Rights Film Festival (2009), Vizuální antropologie: Kultura žitá a viděná (2010), Základy dokumentárního filmu (2012) a editorkou anglického překladu básní Ivana „Magora“ Jirouse My Itinerary Has Been Monotonous for Quite a While (2017).

Doporučujeme

Buďte první, kdo se k tématu vyjádří.

Zobrazit celou diskusi
1080p 720p 360p
Další videa