Hlavní úkol ministrů v demisi je sbalit si kufry a včas odejít, míní experti

Odborníci na Ústavu vystoupili tento týden v Senátu na kulatém stole, jenž probíral připomínky studentů, kterých při akci Vyjdi ven vyšlo do ulic na 44 tisíc. Podle nich v Česku dochází k „ohýbání Ústavy“. Například tím, že prezident Miloš Zeman dal dostatek času premiérovi v demisi Andreji Babišovi (ANO), aby se pokusil sestavit novou vládu. A tak nyní ve Strakově akademii zasedají ministři v demisi, byť pod vlivem ranního ptáčete Babiše často již od šesté či půl sedmé ranní.

Vláda v demisi jako ústavní deviace

Opozice však už také otevřela otázku, zda má vláda v demisi jen „topit a svítit“, jak razí například ODS. A jak dlouho by vůbec taková vláda měla vést zemi. „Neznamená to, že musíme tolerovat jakoukoliv dobu v situaci, kdy vláda vládne bez důvěry. Je to ústavní deviace a odchylka od toho, jak by měl systém fungovat,“ tvrdí Ladislav Vyhnánek z Katedry ústavního práva a politologie brněnských práv.

Stropnický přijde o křeslo. Vládu Babiše má skácet demise pěti ministrů ČSSD

Podle odborníků je nesporné, že aby byla vláda plnohodnotná, musí splnit obě podmínky. „Být jmenována prezidentem republiky a získat důvěru Poslanecké sněmovny. Dokud nezíská důvěru Poslanecké sněmovny, je to v uvozovkách navržená vláda, která se teprve rozkoukává a připravuje. Ve chvíli, kdy nezíská důvěru PS, je to vláda na odchodu,“ říká ústavní právník Jan Kysela.

Kysela zmínil klíčový problém ministrů v demisi

Kyselovi je prý sice sympatický model, kdy současná Babišova vláda v demisi vyjíždí do regionů a baví se s lidmi o tom, jaké mají představy o životě. „Připadá mi jen trochu divné, že to dělá vláda, která má mít v zásadě sbalené kufry a chystá se opustit ministerstva,“ podotkl odborník.  

Tím, že vláda jezdí po regionech, podle něj naznačuje, že nemá žádný problém s opouštěním ministerstev. „A to je vlastně dost zneklidňující (…) Jak se máte s někým bavit, co budete v příštích čtyřech letech dělat, když nemáte čtyři roky, ale hodiny, dny, týdny, kdy máte svůj úřad opustit? To je v zásadě hlavní úkol ministra v demisi. Odejít,“ dodal Kysela.

Babiš čelí nadávkám za ČSSD: „Hamáček není Sobotka.“ Sprosťárnu schytal i Faltýnek

Role vlády v demisi přitom nemusí být aktuální pouze nyní. Do jednání o nové vládě se znovu pustilo ANO s ČSSD, navázaly tam, kde první série vyjednávání zkrachovala.

Cílem je rychle utvořit vládu s důvěrou – opět menšinovou, s ministry z obou stran a podporovanou KSČM. „Děláme všechno proto, aby vznikla vláda s důvěrou podle přání pana prezidenta do konce června,“ přesvědčoval Babiš i ve čtvrtek večer na TV Barrandov.

ČSSD si však klade podmínku, aby v koaliční smlouvě bylo ustanovení, že v případě demise jejích pěti ministrů podá do sedmi dnů demisi premiér i celá vláda. A Česko se by se tak opět ocitlo v případě takto závažného koaličního sporu v situaci s kabinetem v demisi.

Vyhnánek: Ústavní žaloba je k ničemu

Jisté však je i to, že koalice nevznikne do týdne. Na řadě je i celostranické referendum ČSSD. A tak zde bude vláda v demisi dál. Navíc jednání ANO a ČSSD už jednou zkrachovala.

Jak ale případně naložit se situací, kdy se premiérovi a ministrům nebude chtít odcházet a prezident na ně nebude tlačit? O ústavní žalobě jako možném řešení mluvil po návštěvě na Hradě šéf lidovců Pavel Bělobrádek (KDU-ČSL), kterému měl prezident Zeman sdělit, že nechce dál prodlužovat situaci, kdy má Česko vládu bez důvěry.

„Pokud by to do té fáze, že by ještě před prázdninami tady nebyla vláda s důvěrou, tak si myslím, že to je neudržitelné. A pak by skutečně bylo na prezidentovi republiky, jestli nepřistoupí k nějakému jinému kroku. Myslím si, že pokud by dál tato situace pokračovala, tak prezident republiky jednat bude, protože pak už je to skutečně zralé i na ústavní žalobu, protože Ústava dlouhodobě nepočítá s tím, že tady vláda bez důvěry bude skutečně vládnout dlouhé měsíce. To je věc, která jde proti duchu Ústavy,“ míní.

Problém je i v tom, že se nyní vnitřní logika Ústavy střetává s politickou realitou, upozorňuje ústavní právník Vyhnánek. Přesto, že vláda důvěru v našem systému zkrátka potřebuje. „Také Ústavní soud ve svém nálezu naznačil, že to je otázka, kterou se do budoucna bude zabývat. Jestli vláda v demisi může dělat vše, a nebo jestli má – což je další extrémní názor – jenom topit a svítit. Podle mého názoru je to klíčová otázka,“ připomněl.

Jediná ústavní sankce, která připadá v úvahu v případě, že by prezident držel příliš dlouho vládu bez důvěry u moci, je skutečně ústavní žaloba, řekl Vyhnánek. „Ústavní žaloba je jediná sankce, která připadá v úvahu. Je ale prakticky k ničemu,“ varoval s ohledem na případnou délku jejího projednávání, které by jen prodlužovalo patovou situaci.

Vyzývat ministra v demisi k demisi? „Absurdní,“ říká advokát

„Vláda v demisi nemůže vládnout. Dokonce se objevují názory, že by se měl měnit ministr v demisi, což je absurdní,“ podotkl advokát Ondřej Preuss, působící například na Katedře ústavního práva PF UK v Praze. Právě k demisi vyzýval některé ministry v demisi šéf SPD Tomio Okamura – kvůli sporu o zásah spojenců v Sýrii.

Na otázku příliš dlouhého vládnutí vlády bez důvěry by však dle něj ve standardní situaci mohla reagovat i Poslanecká sněmovna, která by se nechala rozpustit, na což by musel reagovat i prezident.

Babišovy „spanilé jízdy“ jsou kampaň plná slibů za miliardy, útočí Bělobrádek

„Jsme v relativně smolné situaci, že spousta faktorů, se kterými asi ústavodárci nepočítali, se stala v jeden okamžik,“ podotkl Preuss. Samotný systém své pojistky má, dlouhodobá vláda v demisi mu však připravuje jakousi zatěžkávací zkoušku.  

Kysela: Rozpuštění Sněmovny je jako sebevražda

Seberozpuštění Sněmovny však experti momentálně za účinnou „sankci“, kterou by mohl být stíhán prezident za to, že příliš dlouho drží u moci vládu s důvěrou, nepovažují.

„Je to typ sankce, jako když spáchám sebevraždu, z čehož samozřejmě může být ten někdo, kdo přežil, smutný, ale ne vždy bych na to úplně spoléhal,“ uvedl s nadsázkou Kysela.

Také politolog Tomáš Lebeda nechce redukovat agendu vlády bez důvěry na „topit a svítit“, i dle něj ale má v parlamentním režimu fakticky vládnout pouze vláda s důvěrou, bez důvěry nemá k vládnutí mandát. „Může zemi spravovat, může se chovat neutrálně,“ míní.

Wagnerová: Vyřazenou KSČM vrátili do hry

Také podle senátorky a bývalé předsedkyně Ústavního soudu Elišky Wagnerové (za Zelené) by vláda bez důvěry měla vládnout „co nejkratší dobu“. „Měla by dělat jenom to nejnutnější, co je nutné, rozhodně žádné koncepční věci, opravdu pouze jen spravovat, ale nevládnout ve smyslu nabízet nové koncepce, nové ideje ve vztahu k vládnutí,“ míní Wagnerová.

Že stojí o vládu s důvěrou co nejrychleji, na to upozorňoval premiér v demisi Andrej Babiš však také po víkendovém sjezdu KSČM, když gratuloval ke znovuzvolení šéfovi komunistů Vojtěchu Filipovi. „Těším se na společné jednání s KSČM a ČSSD, snad to rychle dopadne, ať je konečně nová vláda s důvěrou,“ psal na Twitteru.

„Běžte do hospody.“ Zemana a trestně stíhaného Babiše tepali senátoři i studenti

Formování nové vlády s důvěrou však není bez problémů, potvrdili experti i senátoři. „Je to opravdu těžce rozehraná hra a dobrat se v ní výsledků, které by byly skousnutelné, je velmi, velmi obtížné. KSČM, která měla v minulosti nulový potenciál koaliční, tak byla vyřazena za hry (…) Dnes vidíme, že je KSČM vtahována do hry, což se nám nelíbí,“ dodala senátorka Wagnerová.