Hranice senátních obvodů už nepůjde měnit tak snadno jako dosud

Vláda původně navrhovala volební novelou upravit hranice 17 z 81 senátních volebních obvodů kvůli tomu, aby každý senátor zastupoval přibližně stejný počet obyvatel. Byla by to v pořadí už desátá změna hranic obvodů. Změny ale podle kritiků berou v úvahu pouze demografické hledisko, nikoli spádovost území obvodů. Navíc se kvůli těmto změnám stává, že někteří voliči mohou volit senátora nikoli jednou za šest let, ale v kratším či delším časovém období.

„Kovaná“ komunistka Semelová jde po neúspěchu ve Sněmovně do senátních voleb

Jako příklad byla uváděna šestitisícová obec Vítkov z opavského obvodu, kde lidé budou volit senátora letos, ale kvůli navrhovanému přeřazení do bruntálského obvodu by šli volit až za čtyři roky, tedy až za deset let. To je podle oponentů vládní předlohy větší porušení volebního práva než to, že nový benešovský senátor bude zastupovat nadlimitní počet obyvatel a sokolovský senátor naopak podlimitní počet obyvatel, což by se mohlo stát terčem stížnosti k Nejvyššímu správnímu soudu.

Volební obvody do Senátu - 2018 | MV ČR

Každý senátor má podle dosavadních pravidel zastupovat zhruba stejný počet obyvatel ve svém obvodu, přípustná odchylka je 15 procent. Podle zjištění Českého statistického úřadu byl tento limit překročen na Berounsku, Mělnicku, Kladensku, Benešovsku a Kolínsku. Lidí naopak příliš ubylo na Sokolovsku, Bruntálsku a Karvinsku. Kvůli tomu se měly posunout hranice sousedních volebních obvodů, které by buď dostaly nové voliče, nebo by o ně přišly.

Drahošova náhražka Hradu. Na podzim jde do senátních voleb na Praze 4

Senátor a někdejší ministr Jiří Dienstbier (ČSSD) doporučil měnit obvody buď jednou za šestileté volební období člena horní komory s tím, že by změny respektovaly spádovost či historické vazby, nebo zavést stálé obvody. To by ale znamenalo změnu ústavy. Vnitro má podle dřívějších vyjádření svých zástupců připraveny různé varianty, jak obvody nově upravit například podle vymezení bývalých okresů.