Uvolní Klausová naši ambasádu Krnáčové? Začátek Livie byl „nedobrý,“ hodnotí Fischer

Na odchod Livie Klausové z její pozice velvyslankyně na Slovensku upozornil deník Blesk. „Jmenování Livie Klausové velvyslankyní v roce 2013 mě velmi překvapilo. Bral jsem ho jako nestandardní, mimořádné a nedobré. Je naopak úplně v pořádku, když velvyslanec nabídne rezignaci po čtyřech letech ve službě, jako to udělala nyní,“ okomentoval konec Klausové pro Blesk Zprávy Pavel Fischer, třetí muž prezidentských voleb a někdejší český velvyslanec ve Francii.

Krnáčová do Berlína místo Rusnokova exministra?

Kolem velvyslanců bylo v poslední době živo nejen kvůli oznámení Klausové, ale třeba i odchodu někdejšího austronauta Vladimíra Remka z Ruska. A naposledy také ohledně spekulací, zda na některé z velvyslanectví (mluvilo se o Německu) nezamíří pražská primátorka Adriana Krnáčová (ANO), která svůj post v podzimních volbách obhajovat nebude.

Ona sama v rozhovoru pro MF Dnes uvedla, že další plány zatím nemá. „Není dobré říkat hned, kam chci zamířit, musím si to rozmyslet, ráda bych se věnovala rodině, mám tři dospělé děti, vnoučka, kterého moc často nevidím. A taky chci víc sportovat. A věnovat se přátelům. Nevylučuju, že svou zkušenost z působení na magistrátu nějakým způsobem využiju,“ uvedla Krnáčová.

Babiš se v Praze spálil. Za Krnáčovou se mu hlásí čtyři lidi a Pospíšil si zaryl

Krnáčová na přímý dotaz, zda je ve hře její velvyslanecké angažmá v Německu, tuto variantu odmítla: „Ne, to ne. Je hezké, že mi novináři plánují takovou budoucnost, ale s nikým jsem o tom nemluvila, nikdo mi to nenabídl.“ V kuloárech Sněmovny nicméně kolují zvěsti i o tom, že by mohla reprezentovat Českou republiku třeba i v Německu nebo Japonsku.

V Berlíně přitom působí coby velvyslanec exministr Tomáš Jan Podivínský. Ten po revoluci působil v byznysu jako ředitel exportu vzduchotechnické firmy, do diplomatických služeb nastoupil v roce 1996, o rok později sbíral zkušenosti na velvyslanectví ve Vídni. Je někdejším ředitelem kabinetu ministra zahraničí (za Cyrila Svobody) či náměstkem ministra životního prostředí (za Libora Ambrozka), v letech 2012 - 2013 pak sám ministerstvo vedl v úřednickém kabinetu Jiřího Rusnoka. Velvyslancem je od ledna 2015.  

Livia Klausová jako česká velvyslankyně na Slovensku | ČTK

Mluvčí: Spekulací bylo a bude milion

Při dotazu na možné využití Krnáčové právě v diplomatických službách ministerstvo zahraničí komentovat jednotlivá jména odmítá. „Spekulací vždy bylo a bude milion. Ty ale komentovat nemůžeme,“ usmívá se mluvčí ministerstva zahraničí Michaela Lagronová.

„Neděláme to nikdy, nebudeme to dělat ani teď, že bychom komentovali jakékoli spekulace o jakýchkoli jménech. Jména nových velvyslanců komentujeme až v situaci, kdy jsou schváleni vládou, podepíše je prezident, oni požádají o tzv. agrément hostitelskou zemi a pak to trvá řádově ještě několik týdnů nebo měsíců, kdy hostitelská země udělí velvyslanci agrément. V tom případě jsme několik měsíců od formálního oficiálního procesu, kdy ho schválí vláda,  prezident. Teprve tehdy my můžeme říct jeho jméno a kdy do konkrétního místa nastoupí,“ zareagovala pro Blesk Zprávy.

Čtyři roky i více

I Fischer přitom nyní upozorňuje na běžnou praxi „čtyřletek“ pro velvyslance, která však není zákonem daným pravidlem. On sám v Paříži působil od roku 2003 do roku 2010 a jeho angažmá domluvil s francouzským prezidentem Jacquesem Schiracem sám Václav Havel, pro kterého Fischer na Hradě pracoval.

„Většinou je období skutečně čtyřleté, ale jsou i některé obzvlášť nebezpečné země, kde to období je pouze tříleté. Samozřejmě, že není nikde striktně dáno, že se toto období nemůže prodloužit a nemůže z něj být třeba pětileté, šestileté, sedmileté nebo i delší období. Takových výjimek a takových případů je hodně,“ řekla Blesk Zprávám Lagronová.

Klausová končí jako velvyslankyně na Slovensku. Je za tím únava a vnoučata

V jakém případě je úvazek velvyslance v zahraničí častěji delší? „Tato situace je dána třeba tím, že se v zemi řeší např. nějaká složitá situace a výměna velvyslance v tom konkrétním období by nebyla žádoucí kvůli kontinuitě. Země je uprostřed konkrétního procesu, případně se tam stane nějaká katastrofa a je potřeba, aby to dořešil stávající velvyslanec, který tam má veškeré kontakty, zná situaci a ví, jak si s ní nejlépe poradit,“ popisuje Lagronová.

Velvyslanec může setrvat déle, než je nepsané pravidlo čtyř let, třeba i v momentě, kdy se v zemi chystá velká kulturní událost. Dalším z důvodů může být však i to, že není vládou a prezidentem vybrán náhradník. „Je to třeba případ Vatikánu, kde máme velvyslance, který tam teď bude končit, ale přesluhuje dokonce dvě období. Čtyři roky jsou obvyklá doba, ale na papíře není zkrátka dáno, že když nastoupíte 1. ledna 2018, musíte končit 31. prosince 2022,“ podotýká mluvčí.

Jasno je ve Vatikánu i Rusku

Podle Lagronové se také často nestává, aby se měnil velvyslanec i jeho zástupce – tedy dva hlavní lidé na ambasádě najednou. „Je samozřejmě vždy na rozhodnutí ministra zahraničí po dohodě s vládou a prezidentem, jestli se bude hledat náhradník, nebo jestli velvyslanec zůstane o rok, od dva déle,“ říká. Na Slovensku po Klausové bude úřad řídit právě zástupce Pavel Sladký, než bude jasné, kdo Klausovou nahradí.     

Některé otazníky jsou však již vyřešené. V případě Vatikánu, kde dlouholetý diplomat Pavel Vošalík působí již od září 2008, je již o nástupci jasno – stane se jím Václav Kolaja, bývalý politický náměstek na ministerstvu zahraničí za KDU-ČSL. Svůj post zaujme v květnu. Dříve se spekulovalo o Jindřichu Forejtovi, bývalý hradní šéf protokolu se však této štace nedočkal. Na Hradě končil v době, kdy se v médiích objevily kompromitující informace s údajným drogovým i sexuálním kontextem doprovázené snímky.

Do Ruska zamíří patrně Vítězslav Pivoňka, který nastupuje po Remkovi v Moskvě. Má agrément a čeká na vízum z ruské strany, upozorňuje Lagronová. Pivoňka o něj požádal v březnu, ale stále jej neobdržel.

Kmoníček: Pozvání Zemana do USA platí

Jaká je situace v dalších zemích? Co se dalších sousedů Česka týče, v Polsku se stal loni novým velvyslancem zkušený kariérní diplomat Ivan Jestřáb, který byl v minulosti velvyslancem v Indii, Srbsku či Gruzii. Také v Rakousku je velvyslankyně nová - Ivana Červenková nastoupila od ledna 2018. V minulosti působila na ministerstvu či na velvyslanectvích v Bonnu či Bernu.

Do Francie loni nastoupil na velvyslanectví Petr Drulák, někdejší náměstek ministra zahraničí Lubomíra Zaorálka. Ještě dále - do USA - zamířil Hynek Kmoníček, bývalý šéf zahraničního odboru na Hradě, který jako velvyslanec již působil v Austrálii a Indii. Vrásky mu přitom čas od času přidělávají dotazy na to, kdy bude přijat oficiálně prezident Miloš Zeman v Bílém domě.

Kdy se tam Zeman podívá? „Tehdy, až americká strana určí termín. Ale opět: Není to tak, že nemáme pozvání. Máme. Není to tak, že ho americká strana zpochybňuje. Nezpochybňuje,“ uvedl Kmoníček na konci března pro Český rozhlas. Termín je dle něj odvislý i od toho, kdy bude mít Česko vládu s důvěrou a bude moci rozhodovat věci, které jsou tématy česko-amerických vztahů. „Poté to bude vůbec diplomaticky možné, do té doby je to velmi obtížné, protože o čem by si s ním vyprávěli?“ dodal. 

Velvyslanci v Číně, KLDR i Británii studovali v Moskvě

Co se dalších velvyslanců týče, změna by se s ohledem na čtyřleté období mohla týkat Iva Schwarze - v Izraeli působí od prosince 2014. Někdejší ředitel Úřadu pro zahraniční styky a informace však působí právě v jedné z rizikovějších zemí.

Co se dalších světových mocností týče, v Číně působí právník Bedřich Kopecký, který v letech 1971 až 1976 studoval mezinárodní právo v tehdejším Sovětském svazu na Moskevském státním Institutu mezinárodních vztahů (MGIMO) a na ministerstvu zahraničí a také na velvyslanectví v SRN působil již za minulého režimu. Velvyslancem byl v Polsku či Kazachstánu a Kyrgyzstánu, v letech 2014 a 2016 byl mimo jiné poradcem premiéra Bohuslava Sobotky (ČSSD) a poté nastoupil na čínskou misi.

Sedminásobná babička Klausová: Řešila nevěru a Slovensko jí nabídl Zeman

Moskevský institut vystudoval také další bývalý velvyslanec v Číně Libor Sečka, který však dnes vede velvyslanectví v Londýně (od 2016), titul z MGIMO má i velvyslanec v KLDR Milan Hupcej, rodák ze slovenských Staškovců. Do Pchjongjangu přišel již v roce 1985 coby attaché na velvyslanectví ČSSR, působil na různých pozicích v Pekingu i Šanghaji, Bangkoku či Soulu a velvyslancem je od listopadu 2014.

Velvyslankyně v Sýrii Eva Filipi | ČTK

Roli hraje také věk. Filipi však v Sýrii pokračuje

Na dalším třeskutém poli - v Sýrii - působí od roku 2010 velvyslankyně Eva Filipi. Stejně jako u Klausové, i u ní se řešil její věk (74 let). „Věkový limit služby v diplomacii je třeba respektovat. To se vztahuje mj. i na paní Evu Filipi v Damašku. Chemicky aktivní syrský prezident si českou ambasadorku dávno nezaslouží,“ míní Fischer.

Jak Filipi, tak i Klausové však na sklonku roku 2015 nabídlo ministerstvo dohodu o provedení práce a obě dámy tak mohly pokračovat ve svých funkcích dál. Česko si zachovává ambasádu v Damašku po celou dobu tamní občanské války, byť se ozývaly i hlasy po jejím zrušení.