První tři dny nemocenské jsou opět ve hře. Kolik peněz slibují politici marodícím?

Autor: Jitka Mikysková - 
5. 4. 2018
05:40

Zda bude marodění pro zaměstnance v budoucnosti výhodnější, by měla rozhodnout vláda v demisi, která má v současné době na stole hned dva návrhy na obnovení proplácení prvních třech dnů nemoci. Původně s proplácením spojoval premiér v demisi Andrej Babiš zavedení elektronické neschopenky, která by měla sloužit ke kontrole nemocných. Projekt se ale dostal do skluzu a bude spuštěn pravděpodobně až k roku 2022. ČSSD navrhuje proplácet první tři dny nemocenské ve výši 60 procent, varianta ministerstva práce a sociálních věcí počítá s 30 procenty, s tím ale nesouhlasí sociální demokraté. Se zrušením tzv. karenční lhůty nesouhlasí Hospodářská komora, která se obává, že opět naroste fiktivní nemocnost a náklady ponesou jen zaměstnavatelé a stát.

Ačkoliv vláda v demisi minulý týden návrh sociálních demokratů podpořila, tento týden přišlo ministerstvo práce a sociálních věcí s vlastním odlišným návrhem. Sociální demokraté, kteří mají podporu odborů, s návrhy hnutí ANO nesouhlasí.

„Se sociálními partnery jsme se dohodli, že budeme jednat dál,“ uvedla pro novináře ministryně práce a sociálních věcí Jaroslava Němcová s tím, že cílem je najít řešení s minimálními dopady na státní rozpočet a zaměstnavatele.

Valachová: návrh ANO je nepřijatelný

„Pro nás je návrh ANO na placení 30 procent z platu po první tři dny nemoci těžko přijatelný a budeme samozřejmě požadovat 60 procent - jak jsme slíbili našim voličům. Je to čestné a je to spravedlivé. Třicet procent není pojištění, ale almužna. O něčem takovém bychom se mohli bavit v situaci, že bychom měli oproti současnosti  dvojnásobnou minimální mzdu,“ uvedla Kateřina Valachová na sociálních sítích.

Pro předsedu ČSSD Jana Hamáčka je prosazení proplácení prvních třech dnů nemocenské ve výši 60 procent  dokonce jednou z „nepřekročitelných  podmínek“ ve vyjednávání o vládě s Andrejem Babišem, jak uvedl na svém Twitteru.

Komunisté, kteří podporují návrh sociálních demokratů, nejsou s jednáními spokojeni. Podle místopředsedkyně sociálního výboru Sněmovny Hany Aulické Jírovcové KSČM nejsou zaměstnavatelé ochotni přijmout žádný argument ani kompromis. „Právě oni mají z nastaveného systému největší prospěch v podobě velice výhodných kompenzací, které v celku dosahují několik miliard ročně," uvedla v tiskové zprávě. Variantní návrhy k předloze ČSSD podle ní vycházejí z principu, aby se vlk nažral a koza, tedy zaměstnavatelé, zůstala celá.

Piráti a lidovci mají vlastní řešení

Poslankyně Pirátů a členka sociálního výboru Poslanecké sněmovny Olga Richterová si myslí, že současný systém, kdy nejsou první tři dny nemocenské placené, nutí řadu lidí chodit do práce, kde nakazí ostatní, což poškozuje ekonomiku. „Zrušení karenční doby je přitom nutné spojit se zavedením elektronické neschopenky (má být do konce tohoto roku), čímž se vyřeší problematika kontroly pacientů. Dnes se situace sice v některých firmách řeší pomocí tzv. sick days, nicméně ty jsou jen na dobré vůli zaměstnavatelů," uvedla pro Blesk Zprávy.

Navrhované změny nenachází velkou podporu ani u lidovců. Pro poslance Jana Bartoška by smysluplnějším řešením bylo zavedení takzvaných sick days - tedy krátkodobého volna na vyléčení. „Pokud by se sick days zavedly pro všechny zaměstnance, může to být velmi dobré a užitečné řešení,“ upřesnil pro Blesk Zprávy.

ODS, TOP 09 a Starostové: není důvod ke změně

Podle předsedy hnutí STAN Petra Gazdíka není důvod na současném stavu něco měnit. „Tento návrh vychází z požadavku ČSSD, který ANO (resp. MPSV v jeho gesci) akceptovalo a v zásadě problém hází na zaměstnavatele. Jejich odmítavý postoj chápeme. Takže budeme proti,“ uvedl Gazík pro Blesk zprávy.

Podle Markéty Pekarové Adamové, 1. místopředsedkyně TOP 09, je pro stranu prioritní podpora dlouhodobě nemocných zaměstnanců, proto také podpořila zvýšení dlouhodobé nemocenské. „Neproplácení prvních tří dnů nemoci naopak má své opodstatnění, považuji to za určitou formu spoluúčasti v rámci nemocenského pojištění. Proto zrušení karenční doby, která se po zavedení osvědčila, TOP 09 nepodporuje. Pokud by byla změna přijata, zaměstnavatelům se zvýší výdaje za zaměstnance, což ve výsledku mohou promítnout v pomalejším růstu mezd nebo v rušení benefitů. Doplatí na to pak všichni zaměstnanci,“ vysvětlila pro Blesk Zprávy.

Zrušení karenční lhůty není téma ani pro občanské demokraty. „My jsme přesvědčení, že to opatření přineslo víc pozitiv než negativ. Česká republika vykazovala v porovnání s ostatními evropskými státy výrazně vyšší nemocnost, zejména v krátkodobém období neschopnosti a mělo to vliv na hospodaření státu a podmínky zaměstnavatelů. Takže jsem přesvědčen, že to bylo opatření smysluplné,“ říká Martin Kupka.

 

Hospodářská komora: Zaměstnavatel není soukromá pojišťovna

Hospodářská komora dlouhodobě upozorňuje, že karenční doba omezila zneužívání systému nemocenských dávek, snížila fiktivní nemocnost zaměstnanců, a proto prosazuje její zachování.

„Na začátek je potřeba připomenout, že samotní zaměstnanci nemocenské pojištění, ze kterého jim náleží nemocenská, od roku 2009 nehradí. Placení nemocenského pojistného a příspěvku na politiku zaměstnanosti zaměstnancem bylo znovuzavedením karenční lhůty totiž zrušeno. Pokud by se měl zaměstnancům tento benefit vrátit, měli by zaměstnanci na jeho financování ve vlastním zájmu participovat,“ upřesňuje mluvčí Hospodářské komory Miroslav Diro pro Blesk Zprávy. Podle něj v otázce debaty o karenční době jde jen o tzv. krátkodobou pracovní neschopnost. V ní totiž docházelo ke zneužívání systému nemocenského pojištění.

Komora současně nesouhlasí ani s navrženou kompenzací. Poslanci ČSSD navrhují, aby se současně se zrušením karenční doby zaměstnavatelům i osobám samostatně výdělečně činným snížily odvody na nemocenské pojištění o dvě desetiny procenta. Podle Hospodářské komory však nabízená kompenzace nevyváží finanční a personální dopady na jednotlivé firmy. „Pokud by navíc musely podniky přijmout nové zaměstnance, protože někdo tu práci za nepřítomné zaměstnance ve výrobě udělat musí, odhadujeme zvýšení mzdových nákladů až o tři a půl procenta,“  vysvětluje Diro.

„Také je potřeba podotknout,“ pokračuje „že dnes je situace taková, že zákonodárci se na zaměstnavatele snaží v poslední době čím dál více naložit povinnosti pojišťovny, a to je přece nesmysl. Zaměstnavatel je zaměstnavatelem, ne soukromou pojišťovnou. Příklad, zaměstnanec onemocní ve svém volnu, ale zaměstnavatel mu pak od 4. do 14. dne hradí část mzdy, i přestože zaměstnanec neodvedl žádnou práci. Každý může onemocnět, snažím se jen poukázat na tento paradox a na to, že také v zájmu zaměstnanců má být péče o zdraví.“

K projektu elektronické neschopenky je Hospodářská komora skeptická. Projekt, který byl zamýšlen i jako kontrola zneužívání systému při krátkodobé nemoci, je podle ní neefektivní a nesystémový, už i proto, že systém e-neschopenky má být dobrovolný.

Volby 2018

Volby do Senátu 2018 Komunální volby 2018

Komunální volby v Česku budou 5. a 6. října. V nich si lidé z více než 200 tisíc kandidátů na kandidátních listinách vyberou nové zastupitele svých obcí.

Ve stejném termínu navíc ve třetině obvodů proběhnou i volby do Senátu. Tam se chce probojovat více než 200 kandidátů.

Kde se volí do Senátu Systém senátních voleb Systém komunálních voleb Průzkum Volby v roce 2018

Doporučujeme

Buďte první, kdo se k tématu vyjádří.

Zobrazit celou diskusi
1080p 720p 360p
Další videa