9°C
Senát „nemaká“, nechodí mu zákony. Babišův šéf Sněmovny se kroutí z kritiky
Začátkem prosince, v polovině února a příště nejdřív v dubnu. To jsou intervaly senátních plenárních schůzí od zvolení nových poslanců loni na podzim. Z dolní komory do té horní totiž doputovaly zatím jen dva zákony. Předseda Sněmovny Radek Vondráček (ANO) tvrdí, že jsou zákony projednávány standardně dlouho. Jenže to bylo právě hnutí Andreje Babiše, které lovilo voliče na heslo „nekecáme, makáme“. Předseda Senátu Milan Štěch (ČSSD) se obává dalších průtahů, které můžou přijít v souvislosti s „tanečky“ kolem vlády v demisi i vyjednáváním o novém složení kabinetu.
Od začátku aktuálního volebního období Senátu, tedy od října 2016, se horní parlamentní komora sešla tucetkrát. Jenže za posledního půl roku, kdy se vyměnila Sněmovna, byly senátní schůze jen dvě. A projednaly se tu jen dva zákony, které ze Sněmovny dorazily. Důvod je jednoduchý: víc jich nepřišlo.
Senát se proto zabývá „jen“ evropskými tisky a členové horní komory využívají prostor k vlastním návrhům zákonů. K průtahům přitom přispěl i prezident Miloš Zeman – odkládáním první sněmovní schůze i vstřícností k Andreji Babišovi.
„Odpověď v podstatě leží v jednacím řádu. První schůze byla až 30 dnů po volbách. Pak bylo nutné ustavit orgány Sněmovny, aby vůbec mohla pracovat. To se podařilo ve standardním čase, ale schůze opět trvala nějakou dobu. Potom nějaký čas vzaly Vánoce. Pak začala první čtení,“ komentoval situaci pro Blesk Zprávy předseda Sněmovny Radek Vondráček (ANO).
„Na druhé čtení je základní doba k projednání 60 dnů. Mezi druhým a třetím čtením musí uběhnout 14 dnů. Takže opravdu je vše standardní legislativní proces. Sněmovní tisky projednáváme víceméně v pořadí, jak byly do Sněmovny předloženy,“ dodal Vondráček.
Zda se proces rozběhne v nejbližších týdnech, to bude záviset i na průběhu sněmovní schůze, která začala toto úterý a potrvá 14 dní. Ve třetím čtení, tedy těsně před koncem projednávání ve Sněmovně, jsou ale pouze čtyři zákony. A je otázkou, zda se alespoň některé podaří schválit. I proto se Senát nesejde dříve než v dubnu.
Štěch se obává zdržování kvůli nejasné vládě
Předseda Senátu Milan Štěch (ČSSD) je zatím v kritice dolní komory opatrný, přiznává ale, že situaci může dále zhoršit nestabilita vlády. „Nevnímám situaci zatím jako nestandardní. Situace se komplikuje také tím, že kabinet Andreje Babiše vládne v demisi a není tedy jasné, jak se dál bude vyvíjet mandát ministrů v demisi, který je bezpochyby omezený,“ reagoval na dotaz Blesk Zpráv. Zdůraznil tak, že práce ministrů, z nichž většina je zřejmě jednou nohou na odchodu, může být problematická.
Dva zákony, které od voleb koncem října Senát dostal, jsou ještě tristnější bilance než ta, která byla po minulých sněmovních volbách. Za stejné období dostala horní komora na přelomu let 2013 a 2014 alespoň tři tisky.
Během schůze v prosinci 2017 a únoru 2018 tak stihli senátoři projednat „alespoň“ dvě desítky tisků spojených s evropskými záležitostmi, vlastních návrhů pak hned 13. Ty přitom obvykle tvoří minimální část bodů plenárních schůzí. Horní komora se tak nejdříve sejde v dubnu, pokud nepřijde žádný zákon ze Sněmovny, může to být i později.
„Někteří senátoři právě toto období, kdy nám Sněmovna neposílá zákony, vyplní svými vlastními iniciativami. Jen na poslední schůzi jsme projednali pět senátních návrhů zákonů,“ vypočetl Štěch.
Dvacet let senátních zákonů
V těchto dnech je to navíc 20 let od doby, kdy do Sněmovny doputovaly první návrhy zákonů od senátorů. První volby do horní komory se totiž odehrály na podzim roku 1996, ustavující schůze pak v prosinci téhož roku. Až o více než rok později prošel Senátem první návrh zákona do Sněmovny, jednalo se o nepříliš zásadní novelu zákona o požární ochraně. Senátoři v dolní komoře hned napoprvé uspěli.
„Možnám že mnozí z vás, podobně jako někteří senátoři, měli jiné představy o věcném obsahu naší první zákonodárné iniciativy, možná, že jsme očekávali návrh zákona s mnohem silnějším politickým dopadem. Já si však myslím, že pro zákonodárce musí platit taková měřítka, která odrážejí potřeby občanů a vnímají potřeby státu, což je u senátora voleného většinovým způsobem jistě více zdůrazněno,“ komentoval tehdy návrh senátor za Unii svobody Vladimír Zeman.
V roce 2012 se do Sněmovny dostalo rekordních 13 návrhů zákonů od senátorů. V roce 2017 jich bylo jen pět. Ne všechny navíc v legislativním procesu uspěly.
Témata:
Související
Senát nepracuje, ale senátoři berou za nic peníze. Čuba je toho velkým příkladem. Senát je naprosto zbytečný !!!!!! Nejlepší je nechodit k volbám do senátu.