Šéf StB utekl i s milenkou, část milicionářů chtěla krveprolití. I to byl únor 1948

1080p720p360p
Autor: Jaroslav Šimáček - 
26. 2. 2018
18:55

Od doby, kdy v Česku nastoupil k moci totalitní režim, uplynulo 70 let . S „Vítězným únorem“ pomohly komunistům jejich dvě důležité opory: StB, v níž sami komunisté rozjeli vlastní čistky, a Lidové milice, které vznikly z vyzbrojených dělníků z továren. Na jejich „řádění“ vzpomenuli v pondělí ve Sněmovně historici Ústavu pro studium totalitních režimů. 

Komunistický převrat na dlouhé desítky let ovlivnil život v Československu. V Poslanecké sněmovně se při konferenci za účasti historiků Ústavu pro studium totalitních režimů (ÚSTR) mluvilo mj. také o tom, jak vznikly a fungovaly StB či Lidové milice. Tedy složky, které byly významnou oporou hrůzného režimu, který před 70 lety nastoupil k moci.

Státní bezpečnost (StB) v únoru 1948 „nespadla z nebe“, ale existovala zde na sklonku první republiky a pak znovu od poloviny roku 1945, upozornil historik Libor Svoboda. V prvních letech nebyla StB podřízena komunistům, jenže ti převzali při přípravě převratu vliv i zde.

„Byla to právě tato politická policie, která komunisty doprovázela po celou dobu existence tohoto režimu až do jeho zániku (…) Byly doby, kdy měla obrovskou moc, byly doby, kdy byla zdánlivě upozaděna, skryta, ale pořád to byla politická policie, která skutečně tvořila jeden z pilířů režimu,“ zmínil Svoboda.

Video Lidem naháněly lidové milice strach. A komunisté se na převrat připravovali dlouho dopředu, říká historik - Jaroslav Šimáček, Blesk Zprávy
1080p 720p 360p

Vliv komunistů sílil v StB díky masovému náboru již v létě 1945. Do pluku 9600 se totiž StB snažila nabrat co nejvíce mladých lidí a prošlo jím i velké množství pozdějších vysokých funkcionářů nejen StB, ale i dalších útvarů. „Hlavním cílem, proč vznikla, bylo vyšetřování trestních činů, které byly definovány v Benešových dekretech – čili váleční zločinci, kolaboranti, lidé, kteří nějakým způsobem si zadali s režimem v období nesvobody,“ pokračoval Svoboda.

StB: Od stíhání chlapů z hospody po zatýkání a čistky

Tehdejší estébáci pomáhali například mimořádným lidovým soudům, vyhledávali osoby, které byly stíhané kvůli dekretům, udávali lidi apod. Tím, jak se dařilo komunistům posilovat moc v bezpečnostním aparátu, měnila se agenda StB. Přes vyšetřování sabotáží po další politicky motivované trestné činy. Ještě před převratem tak začali vyšetřovat i urážky Sovětské svazu.

„Objevila se řada případů, kdy třeba chlapi v hospodě nadávali třeba na komunisty a vládu. Dost často už ty případy v roce 1947 skončili i soudů, kdy ti lidé odsouzeni dost často ke směšným trestům – 10 dnů, 14 dnů, měsíc,“ podotkl Svoboda.

V únoru 1948 pak StB pomohla komunistům při převratu jako nástroj k zatýkání, domovním prohlídkám v případě odpůrců KSČ. I v samotné StB však proběhly následně čistky. „U StB proběhly už v únoru 1948, sloužila tam celá řada lidí, která byla odsouzena k vysokým trestům odnětí svobody (…) Konec konců i nejvyšší příslušník StB v té době po únoru 1948, přednosta zemské ústředny v dubnu 1948 Jaroslav Prosser i se svojí milenku utekl do americké okupační zóny Německa,“ podotkl Svoboda.  

Únorové paradoxy

Historici o únoru 1948 promluvili na akci ve Sněmovně, která proběhla pod záštitou místopředsedy Sněmovny Vojtěcha Pikala (Piráti) a poslance Dominika Feriho (TOP 09). Vedle StB se řešil i vznik Lidových milic. „Bývají vnímány jakožto fenomén, něco, co je spojené s únorem 1948, co pomáhalo v převzetí moci komunistickou stranou (...) Komunisté se na převzetí moci dlouho připravovali, plány, aby přešli do ofenzivy, se začínají rodit někdy na podzim roku 1947,“ uvedl Milan Bárta, další z historiků ÚSTRu.

Počítali s tím, že pro podporu KSČ budou mobilizovat své stoupence a příznivce. Což se viditelně projevovalo jako tzv. „mobilizace mas“ z řad továrních dělníků. „Autobusy byli sváženi z okolních měst do Prahy, aby byl zvýrazněn počet příznivců,“ zavzpomínal Bárta. Tehdejší policii (SNB) a Lidové milice měly za úkol, aby naopak popřely snahy aktivizovat příznivce demokratických stran.

„S únorem se pojí řada paradoxů. 21. únor býval označován za zrod Lidových milicí, přitom existovaly již několik let. Dalším paradoxem je to, že pojem Lidové milice v únoru nikdy nezazněl,“ zmínil Bárta.

S ozbrojením dělníků začali komunisté počítat už na konci války, po roce 1945 zůstaly tzv. závodní milice. Pod patronací revolučního odborového hnutí, v jehož čele stál Antonín Zápotocký. „Kovaný komunista, takže vznikají pod patronací a dohledem komunistů,“ uvedl Bárta. Podporovalo je i ministerstvo vnitra, kdy tehdejší ministr vnitra Václav Nosek uvedl, že je v první řadě odborář, až poté ministr vnitra.

Vyzbrojení Lidových milic: Část z nich chtěla vidět téct krev

Až do počátku února 1948 zůstaly milice omezeny na závody, ještě před vládní krizí se však mění ve strážní oddíly, později na oddíly pohotovostní, které mohou zasahovat už i mimo továrny.

„Komunistická strana se v nich začíná aktivizovat, začínají určité čistky,“ vzpomínal Bárta na přechod komunistů „od defenzivní strategie na strategii ofenzivní“. „Měli pár pistolí, v té době šlo ještě o dělníky, kteří byli sice organizováni, ale zbraně ještě neměli,“ uvedl. Jenže 23. února padlo rozhodnutí o vyzbrojení Lidových milic tisícovkami zbraní.  

V čele milic stál Josef Pavel, zatvrzelý komunista, který absolvoval stranickou školu v Moskvě a bojoval i ve španělské občanské válce. Po válce se osvědčil ve stranickém aparátu. Pavel prosazoval podpořit snahu komunistů převzít moc ústavní cestou.

„Bez krveprolití, klidně a nastolení komunistického režimu prezentovat jakožto pokračování stávající politiky,“ zmínil Bárta. Proti tomu stál názor prezentovaný řadou velitelů milicí a členem KSČ Karlem Švábem. „Byl to názor: Vydejte nám zbraně a my na ně vlítneme. Tito lidé chtěli, aby došlo k zásahům, chtěli milice prezentovat jakožto jednotku schopnou použít zbraně. Chtěli nějaké to alespoň mírné krveprolití,“ dodal odborník.

Únorový převrat 1948 však nakonec proběhl bez střetů. Tím spíše je však dle historiků třeba připomínat, co se tehdy stalo - a jak postupně došlo k naplnění pečlivě připravovaného plánu tehdejších komunistů, kteří se však přirpavovali i na další varianty - nejen nastalou vládní krizi, kterou využili ve svůj prospěch.

Video Když promluví zdi: Podívejte se do Benešovy vily - Zuzana Štíchová, Jan Jedlička
1080p 720p 360p

Volby 2018

Volby do Senátu 2018 Komunální volby 2018

Komunální volby v Česku budou 5. a 6. října. V nich si lidé z více než 200 tisíc kandidátů na kandidátních listinách vyberou nové zastupitele svých obcí.

Ve stejném termínu navíc ve třetině obvodů proběhnou i volby do Senátu. Tam se chce probojovat více než 200 kandidátů.

Kde se volí do Senátu Systém senátních voleb Systém komunálních voleb Průzkum Volby v roce 2018

Doporučujeme
tomik007 ( 26. února 2018 23:48 )

ONO to zase prijde

agfor ( 26. února 2018 20:01 )

Stejné to bylo i v roce 1989, kdy se milicionáři z bývalého dolu Vítězný únor těšili na to, že si konečně zastřílí do lidí.

sensadrak ( 26. února 2018 19:37 )

"Komunisté ve vězení věšeli děti za nohy, mlátili je před matkami, aby se přiznaly. Stalo se, že naštípli páteř malé holčičce, která tak byla do smrti invalidní. Jiné čtrnáctileté dívce zase vymlátili zuby." Vyprávěla Dagmar Průchová, dokumentaristka, která po roce 1989 sbírala příběhy dětí zatčených komunisty spolu s jejich matkami. Ji samotnou zatkla StB v jejích 12-ti letech, když si přišli pro její mámu. Zavázali jí oči, takže vůbec neví jak tam byla dlouho. Děti ve vězení i zemřely, zejména ty nejmenší. Na Ďáblickém hřbitově kam byly tajně vhazovány do neoznačených hrobních šachet je dnes jejich Dětský hřbitov.

Zobrazit celou diskusi
1080p 720p 360p
Další videa