Úterý 19. března 2024
Svátek slaví Josef, zítra Světlana
Oblačno 8°C

ČSSD vedl Zeman, Gross i Paroubek. Co smetlo šéfy z křesel a jak dopadli?

  • Autor: Jakub Veinlich - 
    14. 2. 2018
    07:50

    Bonmotář, aktivní běžec, korunní princ, politický buldozer anebo „nesmrtelný poslanec.“ ČSSD měla v novodobé historii celkem pět předsedů. Je jisté, že po neděli přibude v Lidovém domě – v pražském sídle strany - šestá fotografie nového šéfa. Na tablu tak doplní Miloše Zemana, Stanislava Grosse nebo Jiřího Paroubka. Sociální demokraté si zvolí nového předsedu po 25 letech na tom samém místě, kde se postavil do jejich čela právě dnešní prezident. Blesk Zprávy připomínají historii dosavadních předsedů strany oranžové růže. 

  • 1.Bonmotář Miloš Zeman

    V čele České strany sociálně demokratické stanul před pětadvaceti lety. Přesně na tom samém místě, kde si ČSSD už tuto neděli zvolí nového šéfa.

    Byl také nejdéle sloužícím předsedou. V Hradci Králové získal mandát v roce 1993. V ten samý rok se také podruhé oženil se svou dosavadní asistentkou Ivanou Bednarčíkovou, která přijala jméno Zemanová a je dnešní první dámou. 

    Pod vedením Zemana se strana postupně začala zvedat. Po volbách v roce 1996 se stala ČSSD se ziskem 26,44 % hlasů druhou nejsilnější stranou. Svůj velký podíl na tom měl samotný Zeman, který v předvolební kampani brázdil republiku pověstným autobusem Zemák.

    S vítěznou ODS Zeman uzavřel takzvanou opoziční smlouvu o toleranci menšinové vlády ODS a získal za to post předsedy Poslanecké sněmovny. V křesle vydržel až do předčasných voleb v roce 1998. V těchto volbách ČSSD ještě oproti těm předchozím posílila a Zeman se stal premiérem.

    V roce 2001 už Zeman funkci předsedy strany neobhajoval a po následných volbách se stáhl do ústraní. To, co mnozí předpovídali, se pak stalo skutečností. Z politického důchodu na Vysočině se pokoušel Zeman v roce 2003 vrátit do vysoké politiky, když neúspěšně kandidoval na prezidenta.  Ve volbách ho nepodpořili ani všichni členové ČSSD a Zeman se vypařil z Pražského hradu zadním vchodem už po prohře v prvním kole.

    ČSSD pak kritizoval a definitivně se s ní rozešel v březnu 2007. Na podzim 2009 vznikla Strana Práv občanů - Zemanovci, jejíž se stal Zeman čestným předsedou a stal se také jejím kandidátem na prezidenta. Tím se stal bývalý premiér a šéf ČSSD v první přímé volbě hlavy státu v roce 2013. Letos v lednu post obhájil.

    Na sociálně demokratický sjezd do Hradce Králové ho po letech sporů s posledním předsedou sociálních demokratů a donedávna také premiérem Bohuslavem Sobotkou pozval úřadující předseda strany Milan Chovanec, který Zemana přes odpor některých sociálních demokratů podpořil přímo ve volebním štábu, kde Zeman slavil své vítězství.

    Co Zeman ve svém projevu v Hradci králové směrem k delegátům pronese, nechtěl prezidentův mluvčí Jiří Ovčáček Blesk Zprávám prozradit. „Je třeba vyčkat neděle,“ napsal stroze v SMS zprávě.

  • 2. Notorický běžec Vladimír Špidla

    České politice se syn divadelního režiséra Václava Špidly věnuje od roku 1989, kdy v jižních Čechách zakládal Občanské fórum. V roce 1990 aktivně působil už v ČSSD. Za tu byl v letech 1996 až 2004, tedy dvě funkční období, také poslancem.

    V dubnu 2001 se stal předsedou ČSSD, když ho do funkce navrhnul jeho pozdější velký kritik – Miloš Zeman, který se rozhodl už funkci neobhajovat a ponechal si jen post premiéra. I v tomto křesle ho ovšem Špidla v roce 2002 vystřídal, když se stal premiérem koaliční vlády ČSSD a KDU- ČSL a Unie svobody. Spory byly jak v samotné straně, tak i v koalici, která měla v Poslanecké sněmovně nejmožnější těsnou většinu 101 hlasů.

    Ministři si museli například zvyknout na ranní zasedání vlády, kam Špidla často běhal rovnou ze své rozcvičky.  I když pod jeho vedením vstoupila Česká republika do Evropské unie, ČSSD v prvních volbách do Evropského parlamentu v roce 2004 totálně selhala a získala jen dva mandáty. To stálo Špidlu také křeslo předsedy strany a o měsíc později – tedy v červenci - rezignoval také na post premiéra.

    V listopadu se pak bez jazykové vybavenosti stal českým eurokomisařem pro zaměstnanost, sociální záležitosti a rovné příležitosti. Znovu pak o sobě dal vědět jako šéf poradce premiéra Bohuslava Sobotky. Ze Strakovy akademie odešel teprve nedávno. A do politiky se prý už aktivně nechystá.

    „Jsem teď ředitelem think tanku Masarykova demokratická akademie, který je blízký sociálně demokratickému hnutí, ale není součástí strany. Ta plná politická sezóna ale pro mě skončila a kandidovat už se nikam nechystám,“ řekl „baťůžkář“ Špidla Blesk Zprávám, který se chystá na sjezd ČSSD v Hradci Králové jako host.

  • 3.Nejmladší premiér Stanislav Gross

    Před vstupem do politiky pracoval krátce jako vlakový strojvedoucí v Pražském depu. V květnu 1990 se stal předsedou Mladých sociálních demokratů. A i když jeho první manželství trvalo jen půl roku, „sňatek s politikou,“ uzavřel na mnohem delší dobu.

    Poprvé se stal poslancem ještě v České národní radě v roce 1992. V letech 1995 až 2000 byl dokonce předsedou poslaneckého klubu ČSSD. Po rezignaci Vladimíra Špidly byl stranický korunní princ Stanislav Gross v červnu 2004 pověřený řízením ČSSD a v březnu 2005 zvolený předsedou strany.  Tou dobou už byl také ministr vnitra a místopředseda vlády. Premiérem se pak stal na osm měsíců v srpnu 2004.

    Do vlády si vzal například Jiřího Paroubka, Bohuslava Sobotku, nebo Petru Buzkovou, kterou se měl snažit zničit dokumentem Olovo stávající prezident Miloš Zeman. Právě dnešní prezident byl v roce 1996 Grossovi za svědka na svatbě s bývalou sněmovní kantýnskou Šárkou Bobysudovou, dnes Grossovou.

    Se Zemanem se ale Gross rozhádal po prezidentské volbě v roce 2003, kdy Zeman nepostoupil ani do druhého kola volby – tehdy z toho vinil především Grosse.

    Z funkce premiéra Stanislav Gross odstoupil v dubnu 2005, po tříměsíční vládní i politické krizi, kterou sám zavinil, když nedokázal vysvětlit financování koupě svého bytu na pražském Barrandově, který si mladý politik pořídil za 4,3 milionů korun.

    „Původ je tak křišťálově čistý, že prostě ani křišťál křišťálověji čistší být nemůže,“ hájil se tehdy dnes už legendární větou Gross. Pod tlakem koaličních partnerů nakonec tedy úřad opustil a stáhl se z politiky.

    Vedle svého vysokoškolského titulu z plzeňských práv ale musel ještě nějakou dobu vysvětlovat své zázračné zbohatnutí. A následně koupil výhodně a za nejasných okolností akcie společnosti Moravia energo.

    Video  Vše o smrti Stanislava Grosse! Poslední rozhovor, reakce politiků a láska k dcerám - mimořádné vysílání z dubna 2015  - Blesk TV
    Video se připravuje ...

    V roce 2014 deník Blesk zveřejnil informace, že Gross je vážně nemocný. Amyotrofické laterální skleróze nakonec bývalý premiér 16. dubna 2015 podlehl. Nemoc ho zcela paralyzovala. Na sklonku života se upnul bývalý premiér k duchovnu a omluvil se všem lidem, kteří mu věřili a které nakonec zklamal.

  • 4.„Buldozer“ Jiří Paroubek

    Někdejší generální tajemník obnovené Československé sociální demokracie. Od roku 1990 až 2004 byl zastupitelem hlavního města Prahy, v letech 1998 až 2004 pak náměstkem primátora. Ve vládě Stanislava Grosse zastával post ministra pro místní rozvoj, od dubna 2005 až do srpna 2006 pak vedl Českou republiku jako premiér. V tom samém roce dosáhla ČSSD pod vedením Paroubka historického úspěchu – se ziskem 32,32 hlasů ale skončila strana ve volbách do poslanecké sněmovny se ziskem 74 mandátů až druhá za ODS.  

    Před volbami vláda řešila například rozsáhlé povodně a někdejší ministerský předseda také sehrál významnou roli při prosazování zákona o registrovaném partnerství. Od nástupu do premiérské funkce Paroubek budil řadu emocí. Například jeho nařízením rozehnat akci CzechTek v roce 2005.

    V roce 2006 podle Paroubka ovlivnila volby takzvaná Kubiceho zpráva, která obvinila šéfa ČSSD ze zneužívání nezletilé dívky a poukazovala na prorůstání organizovaného zločinu do vysokých pater politiky. Z úniku zprávy obvinil Paroubek ODS a také některá média. „Cítím povinnost oznámit, že demokracie v této zemi utrpěla tvrdý zásah srovnatelný snad jen s únorem 1948, snad jen s rozdílem, že hrozí modrá totalita,“ okomentoval.  Toto tvrzení později odvolal.

    Před volbami do Evropského parlamentu v roce 2009 lidé protestovali proti politice Jiřího Paroubka i kvůli jeho válce s novináři. Protesty vygradovaly v Praze na Andělu, kdy při závěrečném mítingu házeli lidé na vedení ČSSD desítky vajec.

    Během svého působení se Paroubek snažil také o uzavření smíru s Milošem Zemanem, což se částečně povedlo, mír ale dlouho nevydržel.

    „Ty zákony, které jsou potřeba ve prospěch této země, lidu této země, budeme schvalovat i třeba s komunisty, a kdyby tady spadli Marťani, tak je budu schvalovat třeba s Marťany, budou-li členy Poslanecké sněmovny!“ prohlásil také například Paroubek v rozbouřené politické době, ve které se stihl také například rozvést se svou ženou Zuzanou a oženit se s tlumočnicí Petrou Kováčovou, se kterou se teď ale bouřlivě rozvádí.

    Z vysoké politiky odešel Jiří Paroubek po volbách v roce 2010. Sociální demokraté tehdy sice vyhráli, ale výsledek nestačil na to, aby ČSSD sestavila vládu.

    Video  Jiří Paroubek rezignuje na křeslo předsedy ČSSD  - pes
    Video se připravuje ...

    O politický návrat se bývalý premiér snažil pod novou značkou s projektem LEV 21 – Národní socialisté. Jako lídr této strany kandidoval Paroubek v roce 2014 do Evropského parlamentu. Totálně ale propadl a z politiky se opět stáhl.  V prosinci 2016 řekl v rozhovoru pro Blesk, že vydělává miliony korun na burze.

    V posledních měsících se také Paroubek několikrát pokusil o opětovný návrat do ČSSD. Ovšem marně. Straně teď radí, aby šla do vlády s Andrejem Babišem a sám nevyloučil svou kandidaturu na příštího prezidenta. „Samozřejmě, že po nějakém svém angažmá, o kterém nepochybuji, že by mohlo být úspěšné, bych se rád v té době, kdy to bude aktuální, pustil do kandidatury na prezidenta,“ řekl Paroubek Blesku s tím, že rozhodující pro něj bude i zdravotní stav.

  • 5.Samotář a nedůvěřivec Bohuslav Sobotka

    Pátým a zatím posledním novodobým šéfem ČSSD byl Bohuslav Sobotka. Nadějný politik, který sedí v Poslanecké sněmovně téměř celý svůj profesní život. Do politiky vstoupil v roce 1989, od roku 1996 je nepřetržitě poslancem, politické zkušenosti sbíral také jako předseda politického klubu, člen několika vlivných sněmovních výborů, ale také především jako vicepremiér a ministr financí, kterým byl ve vládách Vladimíra Špidly, Stanislava Grosse i Jiřího Paroubka.

    Právě Paroubka pak jako statutární místopředseda vystřídal po jeho rezignaci v den sečtení volebních hlasů po volbách v roce 2010 v čele ČSSD.

    To už byl ale rozhádaný s Milošem Zemanem, kterého v roce 2003 nepodpořil při prezidentské volbě. A Zeman mu to nikdy nezapomenul.

    18. března 2011 byl Bohuslav Sobotka v Brně zvolený předsedou ČSSD – o 19 hlasů porazil vnitrostranického rivala Michala Haška. Ten se ho s prezidentem Milošem Zemanem a dalšími vlivnými členy ČSSD snažil sesadit hned po předčasných volbách 2013 na lánské schůzce – kdy sociální demokraté sice vyhráli, ale měli 20,45 procenta hlasů, tedy ještě méně, než kolik vybojoval v roce 2010 Paroubek. Sobotka nakonec ale ustál i výzvy grémia strany, aby odstoupil, a 17. ledna 2014 ho Miloš Zeman jmenoval premiérem České republiky. Ve funkci i přes dohady s koaličními partnery ANO a KDU-ČSL vydržel celé funkční období.

    Zeman Sobotku školil hned od začátku, kdy jej jmenoval do funkce premiéra. V jeho dopise totiž objevil řadu chyb a to i ve jménech ministrů, nebo rezortech, které měli zastávat. Vzájemné výpady proti sobě měli oba státníci po celé čtyři roky, co byl Sobotka premiérem a Zeman prezidentem.

    „Když ve vztahu, který fungoval skoro čtyři roky, vyhazuješ partnera čtyři měsíce před volbami, tak se chováš jako svině,“ okomentoval loni v červnu například krok Bohuslava Sobotky, který se rozhodl odvolat ministra financí Andreje Babiše z vlády, Miloš Zeman v TV Barrandov a dodal, že Sobotka má charisma láhve od okurek.

    Video  Zeman vzkázal Sobotkovi: „Svině!“ A tohle mu odpověděl premiér  - Jakub Veinlich
    Video se připravuje ...

    „Já se obávám, že na straně prezidenta dochází k určitému rozpadu osobnosti. A obávám se, že to bude čím dál tím horší,“ uvedl v reakci premiér Bohuslav Sobotka ze zasedání v Bruselu.

    Potupení si z Hradu odnesl Sobotka právě během vládní krize, kdy chtěl odvolat Babiše z vlády a kdy ho Zeman potupil při ceremoniálu.

    I když loni v březnu Sobotka obhájil post předsedy ČSSD, v červnu kvůli klesajícím preferencím strany na post rezignoval. Chvíli se spekulovalo, že skončí i jako premiér. Vedení strany převzal do sjezdu Milan Chovanec. Sociální demokraté nakonec získali ve volbách historicky nejhorší výsledek 7,27 procent hlasů a přišli o 35 poslanců. Po ustavující schůzi Poslanecké sněmovny Sobotka poslal prezidentovi demisi vlády už jen poštou, aby se vyhnul setkání se Zemanem.

    Během svého premiérování neřešil Sobotka jen politické krize, ale i krach svého manželství. S ženou Olgou teď žijí odděleně. V současnosti je Sobotka řadovým členem ČSSD a na sjezdu nebude usilovat o žádnou stranickou funkci.

    Předsedou ČSSD chce být například Milan Chovanec, Jan Hamáček, nebo Jiří Zimola

Aktuální dění

 

Izraelsko-palestinský konflikt:

ONLINE dění v Izraeli Velitel Hamásu Iron Dome

Válka na Ukrajině:ONLINE dění na Ukrajině

vrchovina ( 13. března 2018 16:47 )

 Pan autor modernizuje ČSSD poněkud nepozorně. Miloš Zeman nebyl první novodobý představitel strany. Autor by měl vysvětlit, proč to neuvádí.

Zobrazit celou diskusi
Video se připravuje ...
Další videa