9°C
Belgie hrozí Česku: Pokud nepřijmete migranty, vnutíme vám kvóty silou
Systém kvót na přerozdělování žadatelů o azyl dál rozděluje Evropu. Česko, Maďarsko a Polsko dokonce čelí od počátku letošního roku žalobě Evropské komise za odmítání programu. Všechny tři země opakovaně upozorňují na neefektivnost celého mechanismu a na výrazně nižší počty skutečně přesunutých migrantů oproti původnímu záměru. Ačkoliv unijní vyjednávání o podobě reformy azylového systému stále probíhají, ozývají se hlasy navrhující rebelující země opět přehlasovat.
Kvůli odmítání kvót je již od jara 2016 zablokovaná debata členských zemí o návrhu komise na reformu unijního azylového systému. Loni na podzim summit EU potvrdil zájem hledat konsensuální řešení, zdá se ale, že řada unijních lídrů stále plánuje prosazovat povinné přesídlovací kvóty.
Belgický premiér Charles Michel se v rozhovoru pro list Le Soir opřel do středoevropských zemí: „Státy visegrádské čtyřky, které odmítají jednat solidárně se zbývajícími členy EU, dostaly ultimátum: buď se v záležitostech migrační a azylové politiky dospěje ke shodě do červnového summitu EU, nebo se tam spor rozhodne prostou většinou.“
Rozhodnutí koho přijmout je výsostným právem každého státu
Europoslanec za ODS Jan Zahradil má v otázce jasno. „Domnívám se, že výsostným právem každého státu je rozhodnout, koho a za jakých podmínek vpustí na své území, a jaký statut mu přidělí. Do toho nemůže zasahovat ani Evropská komise, ani Evropský parlament. To je to zásadní ideologické východisko, kvůli kterému toto nařízení rozporujeme,“ uvedl a dodal, že vznikl určitý příslib ze strany Evropské komise, že hlasování o nařízení nepůjde „na sílu“, a že souhlas s Dublinem IV bude muset být jednomyslný. „Nemělo by tedy dojít k silovému válcování menšiny,“ řekl.
Nicméně podle reakcí unijních špiček to vypadá, že vyjednávání o kvótách budou ještě hodně tvrdá a na hlasování silou by ještě mohlo dojít. „Na tlak jádra EU vůči V4 ohledně migrace je třeba se připravit,“ uvedl pro Blesk Zprávy Zahradil.
Proti povinným kvótám je Rakousko i Bulharsko
To europoslanec za KDU-ČSL Tomáš Zdechovský si po upozornění Blesk Zpráv na výroky belgického premiéra nebral servítky: „Vyjádření belgického ministra jsem si přečetl až zprostředkovaně a přiznávám, že mě jeho populistické divadélko pro západní státy nadzvedlo.“
Česká republika i další země V4 jsou podle Zdechovského bezpečné a kvůli politikům jako on rozhodně nebudeme měnit svou pozici. Zdechovský považuje výroky belgického premiéra za předčasné: „Podle mých informací se navíc o kompromisu stále jedná, proti trvalým a povinným kvótám je i Rakousko, Bulharsko a pravděpodobně další východní státy, myslím si, že tímto nečestným jednáním jen ještě pomůže přesvědčit váhající země, aby se proti návrhu postavily také,“ uvedl pro Blesk Zprávy.
Europoslanec za STAN Stanislav Polčák částečně souhlasí s názory svých kolegů z Evropského parlamentu, ale současně si myslí, že by Česko mělo být aktivnější. „Jde nepochybně o nátlak, za který si ale také trochu státy V4 mohou samy, když na všechny návrhy namítají jen NE a NE a nepřichází s vlastními funkčními řešeními,“ připomněl. Podle Polčáka teď bude na premiérovi v demisi Babišovi, zda dokáže vyjednat evropsky, ale i národně přijatelné řešení.
Je třeba trvat na naprosté shodě při hlasování o kvótách
Europoslankyně za KSČM Kateřina Konečná se domnívá, že opětovné přehlasování v otázce migračních kvót je teoreticky možné a je skeptická ke slibům unijních špiček: „Jean-Claude Juncker sice řekl, že chce v této otázce rozhodnutí jednomyslné, ale víme, jak to často s podobnými deklaracemi dopadá.“
Podle Konečné by teď česká vláda spolu s ostatními zeměmi V4 měla dát jasně najevo, že v tak zásadní politické otázce je třeba naprosté shody napříč EU, jinak bude opět významně poškozena pověst EU v těchto státech. „Osobně považuji za naprosto šílené, aby právě v době, kdy i političtí představitelé starších zemí EU kvóty kritizují jako nekoncepční a kontraproduktivní, zavedly tyto kvóty na stálé bázi a proti vůli některých evropských zemí,“ uvedla pro Blesk Zprávy.
Bulharsko v čele
Premiér v demisi Andrej Babiš momentálně dost sází na bulharské předsednictví EU. Při své nedávné návštěvě Bulharska nalezl shodu s premiérem Bojko Borisovem. Oba předsedové vlád odmítli povinné kvóty na rozdělování migrantů jako neefektivní a Borisov potvrdil, že cílem bulharského předsednictví bude dosažení „rozumného kompromisu“ v oblasti migrace.
Podobně optimistický byl Babiš i po nedávném setkání s šéfem EK Jeanem-Claudem Junckerem, kdy si pochvaloval pozitivní výměnu názorů, nicméně jednání žádný konkrétní posun v řešení migračních kvót nepřinesla. Podle Babiše je debata o reformě evropského azylového systému běh na dlouhou trať a nemusí se do červnového summitu EU vyřešit.
Dvě varianty reformy azylového systému
Unijní reforma má dokonce dvě podoby. Jedna verze se týká mechanismu, který má být použitý v případě krize, kdyby došlo k překročení určitého počtu žadatelů v jednom státě, druhá varianta, mnohem tvrdší, počítá s permanentním přerozdělováním, které by platilo i mimo krizové situace a žadatele rozdělovalo mezi členské státy rovnou, a to na základě velikosti a kapacit toho kterého členského státu. Pozitivním aspektem reformy je rychlejší vyřizování žádostí o azyl a rychlejší navracení neúspěšných žadatelů do zemí původu.
Témata:
Související
Já kdysi skládal tuto přísahu:
Vojenská přísaha vojáků ozbrojených sil České republiky z roku 1993 platná do 30. června 2016
"Já, voják ozbrojených sil, vědom si svých občanských a vlasteneckých povinností, slavnostně prohlašuji, že budu věrný České republice.
Budu vojákem statečným a ukázněným a budu plnit ustanovení vojenských předpisů.
Svědomitě se budu učit ovládat vojenskou techniku a zbraně a připravovat se k obraně České republiky a bránit ji proti vnějšímu napadení.
Pro obranu vlasti jsem připraven nasadit i svůj život.