Historikové cupují Okamuru: I Němci uznávají, že v Letech byl romský koncentrák | Blesk.cz

Historikové cupují Okamuru: I Němci uznávají, že v Letech byl romský koncentrák

Autor: Jitka Mikysková - 
10. 2. 2018
07:28

Skupina pozůstalých po obětech z romského tábora v Letech podala ve čtvrtek trestní oznámení na lídra hnutí SPD Tomia Okamuru a poslance Miloslava Roznera za jejich výroky. Oba politici prý porušili zákon veřejným popíráním nacistické genocidy Romů. Okamura se brání tím, že se o charakteru tábora v Letech dohadují i odborníci. Podle historiků, které Blesk zprávy oslovily, ale o funkci tábora není pochyb.

Okamura se k nejnovějšímu trestnímu oznámení nechtěl vyjádřit. Tvrdil pouze, že se o charakteru tábora v Letech pře i odborná obec. „Vyzývám historiky a odborníky, aby nám politikům řekli, jak to je,“ řekl novinářům ve Sněmovně.

Podle historiků však o charakteru tábora v Letech není pochyb a v historické obci se nevede žádný spor. Zvláště pokud se jedná výslovně o období existence romského tábora, který je předmětem výroků členů SPD.

Historik Muzea romské kultury Dušan Slačka pro Blesk Zprávy vysvětluje: „Od srpna 1942 již nemůžeme v žádném případě hovořit o táboře pracovním nebo sběrném, neboť v té době byl tábor přeměněn na zařízení v oficiálních dokumentech nazývané Ziegunerlager I, pro které se vžil název tzv. cikánský tábor. Právě v období existence tohoto tábora v něm byly koncentrovány rodiny převážně českých Romů.“

Německé úřady uznávají tábor jako koncentrační

Podle mezinárodního ujednání a německého zákona o Nadaci „Připomínka, odpovědnost a budoucnost“ ze srpna 2000, byl Zigeunerlager I Lety zařazen mezi zařízení se srovnatelnými podmínkami jako koncentrační tábory dle soupisu německého zákona o odškodnění z roku 1953.

Podle Slačky z toho vyplývá - a uznávají to i německé úřady - že letský tábor, ve kterém byli lidé násilně omezeni na svobodě a drženi v nelidských podmínkách, byl srovnatelný s nacistickými koncentračními tábory.

Brána do pekla

Odborník na heydrichiádu a historik Vojtěch Kyncl z Historického ústavu Akademie věd k tomu pro Blesk Zprávy dodává: „Tento tábor sloužil k nucené koncentraci rodin etnických Romů a neromských kočovníků, kteří se nacházeli v Čechách. Byl prvním stupněm  hromadné vraždy lidí, kteří spadali podle Norimberských zákonů z roku 1935 na nejnižší příčky hodnotového žebříčku ras.“

Byla to prý doslova brána do pekla, které mnohé později čekalo v Osvětimi, ale také v Buchenwaldu a Ravensbrücku. „Jen na milovickém hřbitově bylo ze 173 pohřbených obětí 131 dětí předškolního věku, které zde zahynuly za pouhé čtyři měsíce od otevření cikánského tábora,“ upřesňuje Kyncl.

K fungování nacistické mašinérie upřesňuje: „Generální ředitel neuniformované protektorátní policie Sowa vydal výnos o potírání tzv. cikánského zlořádu, na jehož základě pak policejní úřad vyhotovil soupisy cikánů dne 10. června 1942, kdy byly vypáleny Lidice.“

Video Za židovský původ čelí urážkám. Exministr Herman promluvil o rasismu, na výkup vepřína v Letech je hrdý - Jaroslav Šimáček, Blesk Zprávy
1080p 720p 360p

 

 

 

 

Doporučujeme
1080p 720p 360p
Další videa