Čtvrtek 25. dubna 2024
Svátek slaví Marek, zítra Oto
Oblačno, déšť se sněhem 9°C

Nejvlivnější žena EU: Za nekonečné dálnice a problémy s tendry si může Česko samo

Video se připravuje ...
Autor: Zuzana Štíchová - 
1. února 2018
05:31

Povolení staveb je v Česku na dlouhé lokty. Do tendrů často zasahují neúspěšné firmy, které se cítí ukřivděné. Někdy po právu, většinou ale jen oddalují začátek staveb. Třeba začít stavět dálnici je proces i na 20 let, průměrné martyrium kolem stavby rodinného domu je pak 247 dní. Eurokomisařka pro hospodářskou soutěž Margrethe Vestagerová ale Čechy upozorňuje, že s tím Unie nic nenadělá a státy se musí s legislativou poprat samy. Především v otázce odvolacích řízení.

Není to problém jen Česka, ale možnosti odvolání proti tendrům zdržují celý proces. Toto právo by podle Vestagerové mělo být zachováno, ale pravidla zrevidována tak, aby se nezapomínalo na fakt, že „chceme novou silnici nebo most“.

„Je to vidět v některých členských zemích, když se najde vítěz, výsledek je vždy zpochybňován. A je na členských zemích, aby se podívaly na to, zda jsou jejich odvolací řízení otevřená a v pořádku tak, jak mají být, ale zda zároveň fungují tak, že ne každý, kdo v tom tendru prohraje, se může vrátit a zpochybnit ho, přestože byl zcela v pořádku a bez chyby, a oddalovat tak výsledek,“ řekla Vestagerová Blesk Zprávám v době, kdy Česko novelizovalo stavební zákon, ale velké stavby se zatím neuspíšily.

„Důvod, proč vyhlásíte veřejnou soutěž, je, že chcete novou silnici, chcete postavit nový most, samozřejmě odvolací řízení by na to mělo pamatovat a ne reflektovat to, že je někdo může zneužívat k prodlužování projektů,“ dodala a připomněla, že i v její domovině to ještě nedávno bylo podobné.

Česko není výjimka, popasovat se s tím ale musí samo

„Vím to z první ruky, v Dánsku jsme s tím měli také problémy. Pak jsme změnili pravidla, ne na straně výběrového řízení, ale v té odvolací části. Podle mě to není evropský problém, ale problém, na který se musí podívat každá země ve svém národním kontextu,“ poradila Čechům a pošťouchla tak k dalším krokům vládu. 

Exministryně pro místní rozvoj Karla Šlechtová totiž už v rámci schvalování novely stavebního zákona v polovině minulého roku mluvila o tom, že norma zdaleka není ideální, i když přináší jistá zjednodušení. Částečně omezit účast spolků na ochranu přírody se podařilo s poslední novelou. Sněmovna totiž přehlasovala změkčení Senátu. I kvůli sporům s ekology se totiž některé stavby neúměrně protahují.

Šlechtová tehdy v rámci novely hlásala, že připraví obratem nový zákon, protože chce radikální změny, zatímco poslední novela byla výsledkem mezirezortního kompromisu. Z ministerstva obrany, kam se v nové vládě (aktuálně v demisi) přesunula, už to ale nebude možné. Musí tak spoléhat na aktivitu své nástupkyně a bývalé náměstkyně Kláry Dostálové, nebo toho, kdo nastoupí po ní.

Stavební zákon, který se týká mj. stavby silnic a dálnic, jde v otázce dopravní infrastruktury ruku v ruce s tzv. EIA. Jde o posudky vlivu staveb na životní prostředí, kvůli jejichž zastaralosti Evropská unie loni stopla Česku peníze na výstavbu dopravní infrastruktury. Vyjednat se podařilo jen 11 nejklíčovějších výjimek.

Kdo je Margrethe Vestagerová? Ta, co „osolila“ Google

Dánská eurokomisařka pro hospodářskou soutěž a sympatická „skoropadesátnice“ je zřejmě nejvlivnější ženou ve strukturách Evropské unie. Do povědomí veřejnosti se zapsala svým bojem proti gigantům, jako jsou Google, Facebook nebo Apple. V minulosti působila jako dánská ministryně pro církevní záležitosti, později jako vicepremiérka a ministryně vnitra a hospodářství. 

Vestagerová se zaměřuje na případy nezákonných státních podpor, především pro technologické a jiné giganty. Už po několika měsících ve funkci obvinila Google z monopolu. Ten dostal od Evropské komise nakonec obří pokutu 2,4 miliardy eur (přes 60 miliard korun).

Zahájila také vyšetřování daňových prohřeškům společností Fiat, Starbucks, Amazon a Apple proti pravidlům hospodářské soutěže. Řízení začala i s ruským exportérem zemního plynu Gazpromem. Spekuluje se o ní jako o možné předsedkyni Evropské komise v příštím období, její nevýhodou je ale příslušnost k ne příliš početné frakci ALDE, do které v europarlamentu patří z českých stran hnutí ANO. Počty se ale mohou v eurovolbách na jaře 2019 změnit.

sores ( 1. února 2018 10:42 )

Z lithia budou miliardy tak konečně snad Česko bude dělat stejným tempem a kvalitou dálnice jako němci!!!!! Nebo si opět moci páni prachy rozdělí mezi sebe?????????????

illyria ( 1. února 2018 09:47 )

heh, peníze jsou, vždy si něco můžou půjčit... Teď máme nakoupeno miliardy eur (z bankovní intervence proti koruně), tak ty by se měli utratit, dokud to má nějakou hodnotu...

illyria ( 1. února 2018 09:14 )

Ano, můžeme si za to sami. Kdyby jsme nelezli do EU, tak by jsme nemuseli dělat různé Eiji (nebo jak se to píše), vyvlasťnování by šlo lépe a dálnice mohli stát... Ale když se musí dělat vše dle norem EU a zahraniční firmy se můžou odvolat, že nevyhráli v tendrech, tak to prostě nejde.... A pak nás bude tahle "paní" poučovat!

moiaza ( 1. února 2018 08:58 )

Faktem je, že dálnice se u nás staví vražedným tempem za lidové peníze.

XLADI ( 1. února 2018 08:05 )

O urychlení se kecá roky ale nic se neděje. Nýmandi mohou dál vesele zdržovat. Ve 40 letech začali stavět němci dálnici ze severu na jih celou najednou. Měla být hotová za 2 roky. Kdyby začali prohrávat o půl roku později, tak to dotáhnou do konce. Dnes se s moderními stroji materiály a postupy zmůžeme na pár km úseky a i ten pitomý úsek se staví 12 let z toho je skoro 9 byrokracie. Ta je největší brzdou výstavby a pak hned prudiči co dávají rozklady.

Zobrazit celou diskusi
Video se připravuje ...
Další videa