Zeman s Babišem šili do neziskovek. „Po postižených dětech jdou do nás“

„Provokace číslo dvě - a ještě jich bude několik. Seznámil jsem se s tím, že ze státního rozpočtu jde 11 miliard korun na neziskové organizace. Dámy a pánové, jsem známý přítel neziskových organizací, ale někdy si říkám, že by měly hospodařit za své a nevysávat státní rozpočet, protože 11 miliard korun je opravdu hodně peněz,“ prohlásil ve středu v Poslanecké sněmovně prezident Zeman, který měl svým projevem podpořit menšinovou vládu hnutí ANO.

Ministerský předseda Babiš vzápětí navázal: „Já jsem dneska na vládě vyndal bod financování neziskových organizací, protože ten přehled je tak nepřehledný, že jsem to nechal dopracovat do detailů, aby lidi věděli, jak těch 17,8 miliardy, které tečou do neziskového sektoru prostřednictvím ministerstev a samospráv, vlastně jsou v detailu.“

Babiš pro Blesk: Dřív jsem volil Karla, letos to dám Zemanovi

Babiš také řekl, že financování neziskového sektoru je nesystémové. „My to zanalyzujeme a řekneme veřejnosti, všem, kam ty peníze tečou. To, že se to navýšilo od roku 2014 do roku 2016 ze sedmi na 10,8 miliardy v resortech, hlavně v resortu školství a MPSV, tak samozřejmě nás bude zajímat, kam to všechno jde,“ pohrozil premiér.

Neziskovky se bouří: Zeman si našel další nepřátele

Neziskové organizace oslovené Blesk Zprávami se snaží Zemana i Babiše upozornit na prospěšnost neziskového sektoru, zároveň si ale nechtějí nechat nic líbit.

„Prezident Zeman si našel další nepřátele, kteří se sami těžko můžou bránit. Po hendikepovaných dětech neziskové organizace,“ reagoval za Člověka v tísni Tomáš Urban. Připomněl tak prezidentův negativní postoj k inkluzi. „Neziskovky dělají spoustu důležitých věcí za velmi málo peněz a často lépe, než stát: od pomoci matkám samoživitelkám, bezdomovcům či hospicové péče přes poskytování vzdělávacích kurzů pro učitele nebo právní pomoc lidem, kteří si ji nemohou dovolit. Navíc si k tomu hledají další zdroje,“ zmínil Urban.

Prezident Zeman lobboval za menšinovou vládu Andreje Babiše. (10.1.2018) | Jakub Poláček

Člověka v tísni by se očesání rozpočtu existenčně nedotklo, organizace by ale musela omezit své služby. „Dotklo by se to třeba našich služeb poskytovaných v Česku a tím i tisícovek lidí, kterým bezplatně poskytujeme dluhové poradenství a pomáháme jim v těžké životní situaci. A také dvou tisíc dětí, které zdarma doučujeme nebo chodí do našich předškolek,“ zmínil Urban s tím, že do neziskového sektoru se „naváží“ hlavně extremisté.

„Určitě nejde říct, že jsou všichni v neziskovém stejně dobří, jako se nedá o všech podnikatelích říct, že jsou všichni poctiví,“ uznal také člen mediálního oddělení organizace.

Češi nevěří neziskovkám. Expertka: „O šizení nejde, krade kdekdo. Vadí pomoc uprchlíkům.“

Marta Smolíková, ředitelka Otevřené společnosti, to vidí podobně. „Zeman i Babiš stále žijí v ideologii třídního boje a lidi mobilizují negativními emocemi. Dodnes se nesmířili s tím, že společnost, ke které chceme patřit, pracuje s konceptem tří sektorů: veřejným, podnikatelským a neziskovým. Kdysi byla nepřítelem buržoazie, intelektuálové a církve. Pak to byli aktivisti, zkorumpovaní politici, podnikatelé, co kradnú, a nyní nasazují na neziskovky, viz Klausův NGOismus,“ komentovala výroky politiků pro Blesk Zprávy.

„Neziskovky převzaly řadu funkcí a služeb, které dřív poskytoval stát - třeba sociální služby, sportovní aktivity, přinášejí do společnosti inovace, poněvadž na rozdíl od státu mohou a nebojí se riskovat a zkoušet nové věci, třeba paliativní péče, alternativní formy vzdělávání, umění nebo zaopatřují oblasti státem zanedbané, třeba památky,“ doplnila.