10°C
Zdanění církevních restitucí? Babišova vláda kývla na návrh komunistů
U církevních restitucí je třeba korekce, vysvětlil předseda vlády Andrej Babiš (hnutí ANO), proč jeho menšinová vláda ve Sněmovně podpoří návrh KSČM na zdanění finančních náhrad za nevydaný majetek. Podle premiéra šlo o nejdiskutovanější bod dnešního jednání vlády. Jednalo se i o EET, registru majetkových přiznání či imunitě ústavních soudců.
"My samozřejmě souhlasíme, že je třeba napravovat křivdy, ale ten způsob byl velice podivný, proto jsme návrh podpořili. Je třeba dělat korekce, náhrady byly prodražené a schválené ve Sněmovně za podivných okolností," uvedl na tiskové konferenci.
Zdanění peněžitých náhrad byla jednou z podmínek komunistické strany pro případnou podporu, nebo toleranci Babišova kabinetu. Výkonný výbor KSČM ale v úterý doporučil stranickým poslancům, aby při schůzi Sněmovny hlasovali proti vyslovení důvěry menšinové vládě.
"Vláda si je vědoma rizika, že navržené řešení může být napadeno u Ústavního soudu s ohledem na možný zásah do legitimního očekávání církví a náboženských společností, že jim bude stanovená finanční náhrada vyplacena, aniž by tento příjem byl dodatečně snížen o daňovou povinnost, nicméně vzhledem k pochybnostem o použitém způsobu výpočtu a výši finančních náhrad považuje návrh zákona za věcně správný," napsali vládní legislativci v pokladu pro ministry.
K předloze se v připomínkovém řízení vyjádřila ministerstva kultury a financí. Zatímco ministerstvo kultury doporučilo kabinetu přijmout nesouhlasný postoj, ministerstvo financí souhlasný. "Přijetí návrhu by znamenalo porušení smluv o vypořádání uzavřených s jednotlivými církvemi a náboženskými společnostmi, kterým je poskytována finanční náhrada," uvedlo ministerstvo kultury. Ministerstvo spravedlnosti, ač bylo osloveno, se k návrhu ve lhůtě nevyjádřilo.
Komunisté v důvodové zprávě uvádějí, že stát by mohl získat každoročně zpět zhruba 380 milionů z přibližně dvou miliard korun, které církvím posílá. Za celou dobu vyplácení náhrad by šlo asi o 11 miliard korun, píšou. Zdanění pokládají předkladatelé za jediný možný krok k tomu, aby byla finanční náhrada přiměřená.
Došlo i na EET...
Elektronická evidence tržeb (EET) bude zřejmě platit i pro sociální ústavy, nemocnice a část ambulancí. Vláda ve středu podle očekávání nepodpořila senátní novelu, podle níž by se EET na ně vztahovat neměla. Informoval o tom tiskový odbor Strakovy akademie. Jednalo se i o registru majetkových přiznání či imunitě ústavních soudců.
Proti předloze k EET se postavila ministerstva financí a zdravotnictví, zatímco ministerstvo práce a sociálních věcí zaujalo neutrální postoj. Spoluautor předlohy Vladimír Plaček (ČSSD) potřebnost novely zdůvodnil tím, že současný zákon vyjímá z povinnosti evidovat hotovostní tržby jen příspěvkové organizace v sociální oblasti a zdravotnictví, zatímco pro ostatní měla platit od letošního března. Ústavní soud ale tento jarní start další vlny zavádění EET před Vánocemi zrušil a doporučil změny.
Senátor svůj návrh zdůvodnil „nápravou určité nerovnosti z pohledu zařízení sociálních služeb a zdravotnických zařízení“. Objem hotovostních plateb v zařízeních je podle Plačka nízký, v řádech tisíců až desetitisíců korun ročně. Většina plateb je hrazena pojišťovnou. Praktičtí lékaři by se mohli vyhnout EET i legálně, když by se s pacienty dohodli na bezhotovostních platbách, což by ale bylo málo komfortní například pro seniory, podotkl Plaček.
EET by měla být podle předlohy zachována pro ambulance v oborech klinická stomatologie, ortodoncie a dentální hygienista a pro zařízení poskytující služby reprodukční medicíny, stejně jako pro lékárny. Plaček podotkl, že zejména ve stomatologických odbornostech jsou platby od pacientů vyšší a lékárny už platby elektronicky evidují.
Omezení registru?
Poslanci Starostů také neuspěli u vlády s návrhem, podle kterého by registr majetkových přiznání politiků neměl být přístupný bez omezení. Vláda Andreje Babiše (ANO) ho dnes na svém ranním jednání odmítla, informoval tiskový odbor Strakovy akademie. Předkladatelé normy, kterou bez ohledu na názor vlády posoudí Sněmovna, chtějí, aby se do seznamu lidé mohli dostat na základě individuální žádosti podle stejného režimu, jaký platí pro vedoucí úředníky nebo ředitele státních, krajských či obecních firem. Museli by tak žádat každý půlrok o heslo.
Podle vládních legislativců představují pravidla v dané oblasti „nejvyšší možnou transparentnost vedoucí k minimalizaci korupčních rizik na všech úrovních veřejné správy“. Rozsah oznamovací povinnosti i okruhu lidí, jichž se týká, stejně jako snadná dostupnost přiznání, patří mezi zásadní opatření k regulaci střetu zájmů, napsali.
Kabinet také upozornil na to, že předlohou STAN by se vrátil stav platný před nedávnou novelou zákona o střetu zájmů. Protože je účinná jen několik měsíců, nelze odhadnout její dopady, a její změna proto není žádoucí, napsali vládní legislativci.
Novela má podle poslanců STAN „narovnat narušenou společensky přijatelnou rovnováhu mezi osobním zájmem veřejných funkcionářů a zájmem veřejným“. Nynější stav může podle autorů ohrozit práva třetích osob s ohledem na povinnost funkcionářů zveřejňovat údaje o majetku včetně společného jmění manželů.
Soudcům se možná „zkrouhne“ imunita
Ústavní soudci by měli po vzoru zákonodárců přijít o úplnou přestupkovou imunitu. Senátní návrh kabinet Andreje Babiše (ANO) doporučil.
Novelu připravila senátorka a bývalá ústavní soudkyně Eliška Wagnerová (za Zelené). Cílem novely je podle senátorky to, aby ústavní soudci odpovídali za své přestupky stejně jako kterýkoli jiný občan. Zároveň jim má ale umožnit, aby ústavní soudce obdobně jako poslanec nebo senátor mohl požádat o projednání přestupku v kárném řízení, pokud by měl za to, že mu hrozí nepřiměřený zásah ze strany výkonné moci.
„I v takovém případě mu ale kárný senát Ústavního soudu bude moci uložit správní tresty předvídané příslušným přestupkovým zákonem,“ uvedla Wagnerová.
Senátorka připomněla, že zrušení přestupkové imunity ústavních soudců loni navrhl Ústavnímu soudu jeho kárný senát. Plénum Ústavního soudu se tím ale odmítlo zabývat, podle Wagnerové kvůli tomu, aby v zákoně zůstal zachován nějaký způsob projednávání přestupků.
Dosavadní úprava v kárném řízení neumožňuje ústavnímu soudci uložit za přestupek jinou sankci než výtku. Od roku 2002 přitom poslancům a senátorům lze i v disciplinárním řízení uložit sankci podle přestupkového zákona. „Toto řešení lze po 14 letech fungování považovat za osvědčené,“ dodala Wagnerová.
Témata:
Související
Také mě to překvapilo, tipovala bych že se přikloní k Drahošovi nebo Fischerovi. Zvláš když pan doktor vyznává takové motto, že člověk má vždy říkat pravdu a nemá se jí bát říct. A zvolí si Horáčka ! Proč, to lze jen odhadovat.