Holešovice mají vhodné pozemky pro vládní čtvrť. Radnice a experti jsou ale proti

Babiše nápad na vybudování vládní čtvrti nenapadl až nyní s aktuální vládou. O myšlence mluvil už dříve z pozice ministra financí a před několika lety o nápadu diskutovali i jiní politici. Nikdy se ale o věci nemluvilo ve zcela reálných konotacích. To premiér hodlá změnit.

Opatření proti teroru a ne euru: Babišova vláda má návrh programového prohlášení

Má totiž vymyšleno, že by čtvrť, která by sdružovala až čtyři ministerstva, mohla vyrůst buď v Bubnech, nebo u nádraží Holešovice. V obojím případě v Praze 7. Holešovice se pak jeví lépe, protože jsou zde pozemky zamýšlené pro kancelářské účely, nemusel by se tak kvůli nim měnit územní plán, což je obvykle dlouhý a komplikovaný proces.

Vedení Prahy 7 ale nadšeno není. Starosta městské části a poslanec Jan Čižinský (KDU-ČSL) dokonce vidí vybudování vládní čtvrti jako hrubou chybu. Protože mu není jasno, k čemu by se využily dosavadní historické vládní budovy. „Pokud je potřeba další dodatečná kapacita pro úředníky, je pravda, že na nádraží Holešovice tato možnost je. Pokud ale chceme paláce v centru města udržet v normálním stavu, tak odtud ministerstva nevystěhovávejme a ponechme je tam,“ sdělil starosta pro Lidovky.cz.

Babiš původně zamýšlel, že by se současné budovy ministerstev mohly proměnit v galerie nebo muzea.

Praha 7 preferuje bytovou zástavku

Méně odmítavý postoj ke vládní čtvrti u holešovického nádraží má zástupce starosty Prahy 7 Ondřej Mirovský (Strana zelených). Komplex by si dokázal představit, záleželo by ale, jak by byl navržen. „Byl bych nerad, aby tam vyrostlo nové město, které bude žít přes den a přes noc bude mrtvé, což je problém kancelářských komplexů,“ vysvětloval pro Lidovky.cz. Městská část podle něj aktuálně volí spíš cestu rezidenční zástavby.

Vnitro dalo za aplikaci na pomoc s úřady 2 miliony. Lidé netuší, že vůbec existuje

Tento směr chce vedení radnice dodržovat i nadále. „Vládní čtvrť by proto měla být šikovně navržená, aby kombinovala i bytovou zástavbu,“ pokračoval místostarosta. U holešovického nádraží ale stejně byty být nemůžou. Jedná se spojnici vlaků, metra i autobusů, je zde tudíž velký hluk.

Kvůli důvodům, o kterých mluvil Mirovský, každopádně radnice nechce vládní čtvrť v Bubnech. Je to sice velké rozvojové území, ale právě proto má být využito pro stavbu maximálního počtu bytů. Výstava bytů totiž v Praze aktuálně pokulhává a takové území nelze „promarnit“.

A jelikož je to nové území, nemá ještě zcela vyřešenou železniční trať na Kralupy nad Vltavou a Kladno. „Jedna velká diskuse je kolem železnice, druhá věc je, jak bude vypadat urbanistická struktura. Zaujalo mě, že je s tím Babiš hotový, když urbanistická struktura není usazená,“ dodal místostarosta.

Předseda hnutí ANO dříve navrhoval stavbu provést v Letňanech. To ale magistrát a Institut pro plánování a rozvoje hlavního města Prahy (IPR) rovnou odmítly s tím, že si nepřejí areál, který je odtržený od města. Letňany jsou okrajová část Prahy, kam cesta z centra trvá násobky času co do Holešovic.

Není zatím ani vyřešené, která ministerstva by se stěhovala. Všechna ne. Hlavní město se do konce ledna k věci vyjádří. Bude zřejmě chtít, aby se v přízemí budov nacházely obchody a restaurace.

Experti kroutí hlavou

S myšlenkou zcela nové čtvrti nesouhlasí architekt a znalec urbanismu Petr Kučera. Podle něj by se město mělo lépe podívat na využití současných budov, protože stejně v realizaci podobných vizí nikdy nebylo dobré. „Není nutné stavět hotový distrikt v Holešovicích, protože jsou zrovna cool, ale spíš využít potenciálu stávajících staveb, které by podmínky splňovaly lépe – jsou dostupnější, mají garáže a tak dále,“ řekl pro Lidovky.cz Kučera. Prázdných staveb, které patří státu nebo Praze a jsou blízko centra, je dost.

Babišova ministryně chce změnit název svého resortu. Novinka může vyjít na miliony

Nápad proměnit stávající budovy po ministerstvech na muzea a galerie pak odmítá kurátor Ondřej Horák. „Praha samozřejmě potřebuje galerijní budovy, ale nové, moderní instituce, které splňují náročná kritéria pro tento druh budov v 21. století. Starat se o další historické paláce a snažit se v jejich většinou naprosto nevhodných prostorách prezentovat výtvarné umění je pro naše instituce leda další zátěž,“ vysvětloval Horák. Z tohoto důvodu by proto neplatila Babišova úvaha, že by se s novou čtvrtí ušetřilo za energie.

Petr Kučera nicméně dodává, že je těžké o budovách mluvit jako o celku. Všechny jsou jiné. „Vždycky jde o konkrétní budovu a její kontext. V případě ministerstva kultury, tedy Nostického paláce, se nabízí, aby byla budova převedena pod Národní památkový ústav a zpřístupněna trvale veřejnosti, aby to bylo v její prospěch. Na druhou stranu zrovna ministerstvo kultury by mělo být v nějaké kulturní budově. Chodí tam zahraniční návštěvy, reprezentace je na místě,“ říká urbanista.

Stěhovat navíc budovy, které byly vyloženě za účelem ministerstev postaveny, jako resorty průmyslu a obchodu nebo zdravotnictví, nemá smysl. Jediné ministerstvo, které by si podle Kučery skutečně novou budovy zasloužilo, je resort financí.