7°C
Rušno kolem církevních restitucí: Komunisté trvají na zdanění, Babiš jim poslal vzkaz
Návrh na zdanění církevních restitucí ožil opět i po volbách. Ale ne v podání menšinové vlády Andreje Babiše (ANO), která jej do svého programového prohlášení nezahrnula. Zdanění náhrad za restituce požaduje KSČM, jejíž 15 poslanců se podepsalo pod návrh, který bude do 3. ledna v připomínkovém řízení. O restituce se tak chystají pře i po Novém roce. Podle průzkumu STEM však mají voliči k církevním restitucím poměrně negativní stanovisko.
Komunisté se snu o zdanění církevních restitucí nevzdávají. Přichystali poslanecký návrh, který má za cíl změnit zákony o majetkovém vyrovnání s církvemi a náboženskými společnostmi a také zákon o daních z příjmů - a zdanit finanční náhrady za církevní restituce.
„Ke zmíněnému kroku vedla předkladatele především skutečnost, že restituce církevního majetku se výrazně liší od doposud realizované restituční legislativy, zejména pak pokud jde o výši finanční náhrady a způsobu jejího určení (ohodnocení nevydaného majetku),“ uvádí v důvodové zprávě komunisté.
Podepsaní jsou pod ní kompletně všichni, co momentálně mandát poslance mají. Od předsedy strany Vojtěcha Filipa přes šéfy mandátového a imunitního výboru Stanislava Grospiče a předsedkyni rozpočtového výboru Miloslavu Vostrou po řadové poslance. Jde přitom o stejný návrh, se kterým již komunisté jednou vyrukovali. Jen nyní doufají, že pro něj nastala vhodnější doba. Právě podporu zdanění církevních restitucí totiž KSČM má jako jednu z podmínek, aby kývla i na podporu vlády ANO.
Komunisté slibují ušetření 11 miliard
„Celková výše finanční náhrady byla stanovena na 59 mld. Kč a bude vyplácena v třiceti bezprostředně po sobě následujících ročních splátkách. Jedna roční splátka tak činí cca 2 mld. Kč,“ upozorňují ve svém návrhu komunisté. Oněch 59 miliard je tedy částka za nemovitosti, které se podle zákona nevydají.
Náhrady se přitom vyplácí od roku 2013, kdy vstoupil zákon o církevních restitucích v platnost. Vedle toho se restituce týkají i motivého majetku za cca 75 miliard korun.
Komunisté slibují, že státní kasa zdaněním náhrad za restituce výrazně ušetří. „Pokud by došlo ke zdanění finanční náhrady (19 %), znamenalo by to, že každý rok by se do státního rozpočtu vrátilo cca 380 mil. Kč. Za celou dobu vyplácení finanční náhrady by se tak do státního rozpočtu mohlo vrátit cca 11 mld. Kč,“ dodávají.
Návrhy komunistů se přitom setkávají s kritikou opakovaně. Především KDU-ČSL je označuje za nemravné. „Komunisté církve okradli poprvé a nyní je spolu s ANO a SPD chtějí okrást podruhé. Jen tomu říkají ′zdanění′,“ rozlítil se např. šéf lidovců Pavel Bělobrádek.
V programovém prohlášení zdanění chybí
Politická debata o církevních restitucích však může dál pokračovat i v novém roce - právě kvůli návrhu KSČM. O záměru zdanit restituce mluvil přitom po volbách i Andrej Babiš (ANO). V listopadu uvedl, že by nevyplacené náhrady za majetek měly podléhat dani z příjmu. „Určitě. Není důvod, aby se to nedanilo. V rámci koalice nebylo možné se k tomu vrátit, teď to asi možné bude,“ řekl Lidovým novinám.
Ke svému přesvědčení, že náhrady za církevní restituce lze zdanit, pak později na sociální síti dodal: „My na ně máme stejný názor už čtyři roky a nemá to nic společného s vyjednáváním o vládě. Celá ta kauza restitucí od začátku smrděla. Byly předražené o 54 miliard.“
Ačkoli nyní již premiér Babiš prezentuje názory na církevní restituce otevřeně, chybí jak v jeho knize O čem sním, když náhodou spím, se kterou před volbami „zaútočil“ na voliče, tak především i v prosincovém návrhu programového prohlášení menšinové vlády. „Nemáme to v programu, ale vždycky jsme to chtěli. Ať oni přijdou s nějakou kuchařkou a budeme se o tom bavit,“ vzkázal dle ČT Babiš komunistům.
Nový ministr kultury: Řešit zpětně zdanění není ideální
Pro Blesk Zprávy okomentoval záměr i nový ministr kultury Ilja Šmíd. „Pokud se týká církevních restitucí, naprosto souhlasím s principem, ale musím říci, že v tomhle ne zcela souhlasím s panem premiérem, určitě o tom budeme diskutovat,“ říká.
„Já si myslím zase, že smlouvy se nemají úplně vracet na začátek. Mělo se to eventuálně říct na počátku, jestli by se to mělo zdanit, nebo ne. Já si myslím, že zpětně to není příliš ideální. Ale bude to politické rozhodnutí, bude to rozhodnutí vlády,“ upozornil Šmíd.
Proti zdanění církevních restitucí vystupoval jeho předchůdce Daniel Herman (KDU-ČSL) intenzivně. Nejednou se pak s komunisty dostal kvůli podobným návrhům do hádek přímo ve Sněmovně.
Z církve zní: Narovnání je pro stát výhodné
K politickému návrhu na zdanění náhrad za restituce se jasně postavila Česká biskupská konference. „Otázku částečného majetkového narovnání (tzv. církevních restitucí) považujeme za uzavřenou. Plně se soustředíme na zajištění našeho, pro společnost výhodného samofinancování,“ vzkázal mluvčí generální sekretář Stanislav Přibyl v tiskovém prohlášení.
Podle něj se nepotvrdily např. „domněnky o nadhodnocení finanční náhrady“ a majetkové narovnání je „pro stát výhodné“. Doplnil, že debata na téma zdanění nepřináší žádné nové podněty a argumenty. „Vše již bylo řečeno a vyargumentováno,“ dodal.
Zesnulý kardinál Vlk mínil: Nejde o restituce samotné
Debaty o církevních restitucích se nicméně vracejí jako bumerang. Jasné slovo pronesl k církevním restitucím zesnulý kardinál Miloslav Vlk. Zůstává aktuální i dnes. Sám Vlk přitom zemřel letos v březnu.
„Už nějakou dobu se táhnoucí hrátky kolem církevních restitucí mají zřejmě své politické pozadí a restituce samé - zdanění, zestátnění, mám zato - nehrají hlavní roli. Jsou jen zástupným problémem, na jehož pozadí se řeší skryté závažnější politické problémy. Přesto i tak to vše ukazuje, co vše si mohou politici dovolit proti právnímu řádu, proti usnesením ÚS, proti Ústavě ČR. A toho je třeba si všímat: neúcta k právům a spravedlnosti!“ vyzýval Vlk na svém webu.
Mj. proto, že byl kardinál Vlk stoupencem církevních restitucí, nedorazil na jeho pohřeb prezident Miloš Zeman, podle kterého jsou církevní restituce „přehnané“. „Pan kardinál byl zásadním příznivcem církevních restitucí a já nejsem, protože se domnívám, že církevní restituce jsou přehnané,“ uvedl Zeman letos při návštěvě Úholiček u Prahy.
Průzkum: Církevní restituce v nemilosti u voličů
Že přitom téma církevních restitucí zůstává u voličů poměrně ožehavým, o tom vypovídá i aktuální „vánoční“ průzkum agentury STEM. Ta se dotazovala na to, zda si lidé myslí, že je dobře, že se církvím navrací bývalý majetek.
„STEM se v loňském roce i letos zajímal o hodnocení církevních restitucí veřejným míněním. Aktuálně (stejně jako v roce 2016) necelá třetina českých občanů považuje za správné, že se církvím vrací bývalý majetek. Většina však vyjadřuje nesouhlasný postoj. Ani mezi věřícími lidmi není názor jednoznačný: mezi lidmi, kteří pevně věří v Boha, je téměř čtvrtina těch, kteří církevní restituce nepovažují za správné, mezi ′spíše věřícími′ je to dokonce více než polovina,“ upozornila agentura.
Pokud si přečtete dějiny, majetek církvím zabavil už František Josef II a ten rozhodně nepatřil mezi komunistickou sebranku. Od té doby byly církve pouze v nájmu, který neplatily a dluží je státu.